Comparer
GIOBBE 35
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
GIOBBE
Chapitre 35
1
ED Elihu proseguì il suo ragionamento, e disse:
2
Hai tu stimato che ciò convenga alla ragione,
Della quale tu hai detto: La mia giustizia è da Dio,
3
Di dire: Che mi gioverà ella?
Che profitto ne avrò più che del mio peccato?
4
Io ti risponderò,
Ed a' tuoi compagni teco.
5
Riguarda i cieli, e vedi;
E mira le nuvole, quanto sono più alte di te.
6
Se tu pecchi, che cosa opererai tu contro a lui?
E se i tuoi misfatti son moltiplicati, che gli farai tu?
7
Se tu sei giusto, che cosa gli darai?
Ovvero che prenderà egli dalla tua mano?
8
Come la tua malvagità può nuocer solo ad un uomo simile a te,
Così anche la tua giustizia non può giovare se non ad un figliuolo d'uomo.
9
Gli oppressati gridano per la grandezza dell'oppressione,
E dànno alte strida per la violenza de' grandi;
10
Ma niuno dice: Ove è Dio, mio fattore,
Il quale dà materia di cantar di notte?
11
Il qual ci ammaestra più che le bestie della terra,
E ci rende savi più che gli uccelli del cielo?
12
Quivi adunque gridano, ed egli non li esaudisce,
Per la superbia de' malvagi.
13
Certamente Iddio non esaudisce la vanità,
E l'Onnipotente non la riguarda.
14
Quanto meno esaudirà egli te, che dici che tu nol riguardi?
Giudicati nel suo cospetto, e poi aspettalo.
15
Certo ora quello che l'ira sua ti ha imposto di castigo è come nulla;
Ed egli non ha preso conoscenza della moltitudine de' tuoi peccati molto innanzi.
16
Giobbe adunque indarno apre la sua bocca,
Ed accumula parole senza conoscimento.
Jób
Chapitre 35
1
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.