Comparer
SALMI 71
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
SALMI
Chapitre 71
1
SIGNORE, io mi son confidato in te,
Fa' ch'io non sia giammai confuso.
2
Riscuotimi, e liberami, per la tua giustizia;
Inchina a me il tuo orecchio, e salvami.
3
Siimi una rocca di dimora,
Nella quale io entri sempre;
Tu hai ordinata la mia salute;
Perciocchè tu sei la mia rupe e la mia fortezza.
4
O Dio mio, liberami dalla man dell'empio,
Dalla mano del perverso e del violento.
5
Perciocchè tu sei la mia speranza, o Signore Iddio;
La mia confidanza fin dalla mia fanciullezza.
6
Tu sei stato il mio sostegno fin dal seno di mia madre;
Tu sei quel che mi hai tratto fuori delle interiora di essa;
Per te ho avuto del continuo di che lodarti.
7
Io sono stato a molti come un mostro;
Ma tu sei il mio forte ricetto.
8
Sia la mia bocca ripiena della tua lode,
E della tua gloria tuttodì.
9
Non rigettarmi al tempo della vecchiezza;
Ora, che le forze mi mancano, non abbandonarmi.
10
Perciocchè i miei nemici tengono ragionamenti contro a me,
E quelli che spiano l'anima mia prendono insieme consiglio.
11
Dicendo: Iddio l'ha abbandonato;
Perseguitatelo, e prendetelo; perciocchè non vi è alcuno che lo riscuota.
12
O Dio, non allontanarti da me;
Dio mio, affrettati in mio aiuto.
13
Sieno confusi, e vengano meno gli avversari dell'anima mia;
Quelli che procacciano il mio male sieno coperti di onta e di vituperio.
14
Ma io spererò del continuo,
E sopraggiungerò ancora altre lodi a tutte le tue.
15
La mia bocca racconterà tuttodì la tua giustizia, e la tua salute;
Benchè io non ne sappia il gran numero.
16
Io entrerò nelle prodezze del Signore Iddio;
Io ricorderò la giustizia di te solo.
17
O Dio, tu mi hai ammaestrato dalla mia fanciullezza;
Ed io, infino ad ora, ho annunziate le tue maraviglie.
18
Non abbandonarmi ancora, o Dio, fino alla vecchiezza, anzi fino alla canutezza;
Finchè io abbia annunziato il tuo braccio a questa generazione,
E la tua potenza a tutti quelli che verranno appresso.
19
E la tua giustizia, o Dio, esalterò sommamente:
Perciocchè tu hai fatte cose grandi. O Dio, chi è pari a te?
20
Perciocchè, avendomi fatto sentir molte tribolazioni e mali,
Tu mi hai di nuovo resa la vita,
E mi hai di nuovo tratto fuor degli abissi della terra.
21
Tu hai accresciuta la mia grandezza,
E ti sei rivolto, e mi hai consolato.
22
Io altresì, collo strumento del saltero, celebrerò te,
E la tua verità, o Dio mio;
Io ti salmeggerò colla cetera, o Santo d'Israele.
23
Le mie labbra giubileranno, quando io ti salmeggerò;
E insieme l'anima mia, la quale tu hai riscattata.
24
La mia lingua ancora ragionerà tuttodì della tua giustizia;
Perciocchè sono stati svergognati, perchè sono stati confusi quelli che procacciavano il mio male.
Žalmy
Chapitre 71
1
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.