Comparer
1 Coríntios 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Coríntios
Chapitre 14
1
Sigam o amor e desejem ardentemente os dons espirituais, mas especialmente que profetizem.
2
Pois aquele que fala em outra língua não fala aos homens, mas a Deus, pois ninguém o entende; mas no Espírito ele fala mistérios.
3
Mas aquele que profetiza fala aos homens para a edificação, exortação e consolação deles.
4
Aquele que fala em outra língua edifica a si mesmo, mas aquele que profetiza edifica a igreja.
5
Agora, eu desejo que todos vocês falem em outras línguas, mas ainda mais que profetizem. Pois quem profetiza é maior do que quem fala em outras línguas, a menos que este interprete, para que a igreja seja edificada.
6
Mas agora, irmãos, se eu for até vocês falando em outras línguas, que proveito trarei a vocês, a não ser que lhes fale por meio de revelação, ou de conhecimento, ou de profecia, ou de ensino?
7
Até mesmo as coisas inanimadas que produzem som, seja a flauta ou a harpa, se não emitirem sons distintos, como se saberá o que é tocado na flauta ou na harpa?
8
Pois, se a trombeta emitir um som incerto, quem se preparará para a guerra?
9
Assim também vocês, a menos que pronunciem com a língua palavras fáceis de entender, como se saberá o que está sendo dito? Pois vocês estarão falando ao ar.
10
Há, sem dúvida, muitos tipos de idiomas no mundo, e nenhum deles é sem sentido.
11
Se, portanto, eu não souber o significado do idioma, serei estrangeiro para quem fala, e quem fala será estrangeiro para mim.
12
Assim também vocês, visto que têm zelo pelos dons espirituais, procurem tê-los em abundância para a edificação da igreja.
13
Portanto, aquele que fala em outra língua, ore para que a possa interpretar.
14
Pois, se eu orar em outra língua, meu espírito ora, mas o meu entendimento fica infrutífero.
15
O que devo fazer então? Orarei com o espírito, mas também orarei com o entendimento. Cantarei com o espírito, mas também cantarei com o entendimento.
16
Do contrário, se você abençoar com o espírito, como alguém não instruído poderá dizer o “Amém” à sua ação de graças, visto que não sabe o que você está dizendo?
17
Pois você, com certeza, dá graças muito bem, mas a outra pessoa não é edificada.
18
Dou graças ao meu Deus porque falo em outras línguas mais do que todos vocês.
19
No entanto, na igreja, prefiro falar cinco palavras com o meu entendimento, para que eu possa instruir também os outros, do que dez mil palavras em outra língua.
20
Irmãos, não sejam crianças no entendimento; contudo, quanto ao mal, sejam como bebês, mas no entendimento sejam maduros.
21
Na lei está escrito: “Por homens de línguas estranhas e pelos lábios de estrangeiros falarei a este povo. E nem mesmo assim eles me ouvirão, diz o Senhor.”
22
Portanto, as outras línguas são um sinal, não para os que creem, mas para os incrédulos; a profecia, porém, é um sinal, não para os incrédulos, mas para os que creem.
23
Se, portanto, toda a igreja se reunir e todos falarem em outras línguas, e entrarem pessoas não instruídas ou incrédulas, eles não dirão que vocês estão loucos?
24
Mas, se todos profetizarem e entrar algum incrédulo ou não instruído, ele é convencido por todos e julgado por todos.
25
E assim os segredos do seu coração são revelados. Então ele se prostrará com o rosto em terra e adorará a Deus, declarando que Deus está de fato entre vocês.
26
Que faremos então, irmãos? Quando vocês se reúnem, cada um de vocês tem um salmo, tem um ensino, tem uma revelação, tem outra língua, ou tem uma interpretação. Que todas as coisas sejam feitas para a edificação mútua.
27
Se alguém falar em outra língua, que sejam dois, ou no máximo três, e cada um por sua vez; e que um interprete.
28
Mas, se não houver intérprete, que ele fique calado na igreja, e fale consigo mesmo e com Deus.
29
Que falem dois ou três profetas, e que os outros discernam.
30
Mas, se for dada uma revelação a outro que está sentado, que o primeiro se cale.
31
Pois todos vocês podem profetizar, um por um, para que todos aprendam e todos sejam exortados.
32
Os espíritos dos profetas estão sujeitos aos profetas,
33
pois Deus não é Deus de confusão, mas de paz, como em todas as igrejas dos santos.
34
Que as esposas fiquem caladas nas igrejas, pois não lhes foi permitido falar, a não ser em submissão, como também diz a lei,
35
se elas desejarem aprender alguma coisa. “Que perguntem a seus próprios maridos em casa, pois é vergonhoso para uma esposa falar na igreja.”
36
O quê!? Foi de vocês que a palavra de Deus saiu? Ou ela chegou apenas a vocês?
37
Se alguém se considera profeta ou espiritual, reconheça que as coisas que lhes escrevo são mandamento do Senhor.
38
Mas, se alguém ignora isso, que continue ignorante.
39
Portanto, irmãos, desejem ardentemente profetizar, e não proíbam o falar em outras línguas.
40
Que todas as coisas sejam feitas com decência e ordem.
1 Korintským
Chapitre 14
1
Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2
Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7
Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10
Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13
A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14
Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15
Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16
Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18
Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19
Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21
Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22
A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26
Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27
Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28
Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29
Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32
Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33
Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36
Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38
Pakli kdo neví, nevěz.
39
A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40
Všecko slušně a podle řádu ať se děje.