Comparer

1 Coríntios 15

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

1 Coríntios

Chapitre 15
1 Agora eu lhes declaro, irmãos, o Evangelho que preguei a vocês, o qual vocês também receberam, e no qual também estão firmados,
2 pelo qual também são salvos, se retiverem firmemente a palavra que preguei a vocês — a menos que tenham crido em vão.
3 Pois eu lhes entreguei em primeiro lugar o que também recebi: que Cristo morreu pelos nossos pecados, segundo as Escrituras,
4 que foi sepultado, que ressuscitou ao terceiro dia, segundo as Escrituras,
5 e que apareceu a Cefas, e depois aos doze.
6 Depois apareceu a mais de quinhentos irmãos de uma só vez, a maioria dos quais continua viva até agora, mas alguns já adormeceram.
7 Depois apareceu a Tiago, e então a todos os apóstolos;
8 e por último de todos, como a um nascido fora de tempo, apareceu também a mim.
9 Pois eu sou o menor dos apóstolos, que não sou digno de ser chamado apóstolo, porque persegui a igreja de Deus.
10 Mas pela graça de Deus sou o que sou. A sua graça, que me foi dada, não foi inútil, mas trabalhei mais do que todos eles; contudo, não eu, mas a graça de Deus que estava comigo.
11 Portanto, seja eu ou sejam eles, assim pregamos e assim vocês creram.
12 Ora, se é pregado que Cristo ressuscitou dentre os mortos, como alguns entre vocês dizem que não há ressurreição dos mortos?
13 Mas se não há ressurreição dos mortos, nem Cristo ressuscitou.
14 E se Cristo não ressuscitou, então a nossa pregação é em vão, e a fé de vocês também é em vão.
15 Sim, e também somos considerados falsas testemunhas de Deus, porque testemunhamos a respeito de Deus que ele ressuscitou a Cristo, a quem ele não ressuscitou, se é verdade que os mortos não ressuscitam.
16 Pois se os mortos não ressuscitam, nem Cristo ressuscitou.
17 E se Cristo não ressuscitou, a fé de vocês é vã; vocês ainda estão nos seus pecados.
18 Então também os que adormeceram em Cristo pereceram.
19 Se esperamos em Cristo só nesta vida, somos os mais dignos de pena de todos os homens.
20 Mas agora Cristo ressuscitou dentre os mortos. Ele se tornou as primícias dos que adormeceram.
21 Pois, visto que a morte veio por um homem, também por um homem veio a ressurreição dos mortos.
22 Pois assim como em Adão todos morrem, assim também em Cristo todos serão vivificados.
23 Mas cada um na sua própria ordem: Cristo as primícias, depois os que são de Cristo, na sua vinda.
24 Então virá o fim, quando ele entregar o Reino a Deus, o Pai, quando ele tiver abolido todo domínio, e toda autoridade e poder.
25 Pois ele deve reinar até que tenha colocado todos os seus inimigos debaixo dos seus pés.
26 O último inimigo que será abolido é a morte.
27 Pois, “Ele sujeitou todas as coisas debaixo dos seus pés.” Mas, quando ele diz: “Todas as coisas lhe estão sujeitas”, é evidente que fica de fora aquele que sujeitou todas as coisas a Cristo.
28 Quando todas as coisas lhe estiverem sujeitas, então o próprio Filho também se sujeitará àquele que sujeitou todas as coisas a ele, para que Deus seja tudo em todos.
29 De outra forma, o que farão os que são batizados pelos mortos? Se os mortos absolutamente não ressuscitam, por que então são batizados pelos mortos?
30 Por que também nós nos expomos ao perigo a toda hora?
31 Eu afirmo, pelo orgulho que tenho de vocês em Cristo Jesus, nosso Senhor, que morro todos os dias.
32 Se lutei com feras em Éfeso por motivos humanos, que proveito tenho nisso? Se os mortos não ressuscitam, então “comamos e bebamos, pois amanhã morreremos.”
33 Não se enganem! “As más companhias corrompem os bons costumes.”
34 Despertem para uma vida justa e não pequem, pois alguns não têm conhecimento de Deus. Digo isso para a vergonha de vocês.
35 Mas alguém dirá: “Como ressuscitam os mortos?” e, “Com que tipo de corpo eles vêm?”
36 Insensato! Aquilo que você semeia não recebe vida a menos que morra.
37 O que você semeia, não semeia o corpo que há de ser, mas um simples grão, talvez de trigo, ou de alguma outra espécie.
38 Mas Deus lhe dá um corpo como deseja, e a cada semente o seu próprio corpo.
39 Nem toda carne é a mesma: há uma carne própria dos seres humanos, outra dos animais, outra dos peixes e outra das aves.
40 Há também corpos celestiais e corpos terrestres; mas a glória dos celestiais difere da glória dos terrestres.
41 Há uma glória do sol, outra glória da lua, e outra glória das estrelas; pois uma estrela difere de outra estrela em glória.
42 Assim também é a ressurreição dos mortos. O corpo é semeado perecível; é ressuscitado imperecível.
43 É semeado em desonra; é ressuscitado em glória. É semeado em fraqueza; é ressuscitado em poder.
44 É semeado um corpo natural; é ressuscitado um corpo espiritual. Há um corpo natural e há também um corpo espiritual.
45 Assim também está escrito: “O primeiro homem, Adão, tornou-se alma vivente.” O último Adão tornou-se espírito vivificante.
46 No entanto, o que é espiritual não vem primeiro, mas o que é natural, e depois o que é espiritual.
47 O primeiro homem é da terra, feito do pó. O segundo homem é o Senhor, do céu.
48 Como é aquele que foi feito do pó, assim são também os que são do pó; e como é o celestial, assim são também os celestiais.
49 E assim como carregamos a imagem daquele que foi feito do pó, carreguemos também a imagem do celestial.
50 Agora digo isto, irmãos, que carne e sangue não podem herdar o Reino de Deus; nem o perecível herda o imperecível.
51 Eis que eu lhes digo um mistério. Nem todos dormiremos, mas todos seremos transformados,
52 num momento, num abrir e fechar de olhos, ao som da última trombeta. Pois a trombeta soará, e os mortos serão ressuscitados incorruptíveis, e nós seremos transformados.
53 Pois este corpo perecível deve se tornar imperecível, e este corpo mortal deve se revestir da imortalidade.
54 Mas, quando este corpo perecível se tornar imperecível, e este corpo mortal se revestir da imortalidade, então acontecerá o que está escrito: “A morte foi tragada pela vitória.”
55 “Morte, onde está o seu aguilhão? Hades, onde está a sua vitória?”
56 O aguilhão da morte é o pecado, e o poder do pecado é a lei.
57 Mas graças a Deus, que nos dá a vitória por meio de nosso Senhor Jesus Cristo.
58 Portanto, meus amados irmãos, sejam firmes, inabaláveis, sempre abundantes na obra do Senhor, porque vocês sabem que o seu trabalho não é em vão no Senhor.

1 Korintským

Chapitre 15
1 Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
3 Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
4 A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
5 A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6 Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8 Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9 Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
14 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
17 A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
30 Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
35 Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
36 Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
41 Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
43 Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
46 Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
47 První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
49 A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
50 Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55 Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
57 Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.

Choisir un livre