Comparer
1 Crônicas 29
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Crônicas
Chapitre 29
1
O rei Davi disse a toda a assembleia: “Meu filho Salomão, o único a quem Deus escolheu, ainda é jovem e inexperiente, e a obra é grande; pois o palácio não é para homens, mas para o SENHOR Deus.
2
Ora, eu preparei com todas as minhas forças para a casa do meu Deus o ouro para as coisas de ouro, a prata para as coisas de prata, o bronze para as coisas de bronze, o ferro para as coisas de ferro, e a madeira para as coisas de madeira, além de pedras de ônix, pedras para engaste, pedras para embutir de várias cores, todos os tipos de pedras preciosas, e mármore em abundância.
3
Além disso, por amor à casa do meu Deus, como tenho um tesouro particular de ouro e prata, eu o dou para a casa do meu Deus, além de tudo o que já preparei para a santa casa:
4
ou seja, três mil talentos de ouro, do ouro de Ofir, e sete mil talentos de prata refinada, para revestir as paredes dos edifícios;
5
de ouro para as coisas de ouro, e de prata para as coisas de prata, e para todo tipo de obra a ser feita pelas mãos dos artesãos. Quem, pois, se dispõe voluntariamente a consagrar-se hoje ao SENHOR?”
6
Então os líderes das casas paternas, os líderes das tribos de Israel, os capitães de milhares e de centenas, com os supervisores da obra do rei, ofertaram voluntariamente;
7
e deram para o serviço da casa de Deus cinco mil talentos de ouro e dez mil dáricos, dez mil talentos de prata, dezoito mil talentos de bronze e cem mil talentos de ferro.
8
As pessoas com quem se acharam pedras preciosas as deram para o tesouro da casa do SENHOR, sob os cuidados de Jeiel, o gersonita.
9
Então o povo se alegrou, porque ofertaram voluntariamente, pois com coração íntegro ofertaram voluntariamente ao SENHOR; e o rei Davi também se alegrou com grande alegria.
10
Por isso Davi bendisse ao SENHOR diante de toda a assembleia; e Davi disse: “Bendito és tu, SENHOR, o Deus de Israel, nosso pai, de eternidade a eternidade.
11
Tua, SENHOR, é a grandeza, o poder, a glória, a vitória e a majestade! Pois tudo o que há nos céus e na terra é teu. Teu é o reino, SENHOR, e tu és exaltado como cabeça sobre todos.
12
Tanto as riquezas quanto a honra vêm de ti, e tu dominas sobre tudo! Em tua mão há poder e força! Está em tua mão engrandecer e dar força a todos!
13
Agora, pois, nosso Deus, nós te agradecemos e louvamos o teu glorioso nome.
14
Mas quem sou eu, e quem é o meu povo, para que pudéssemos ofertar tão voluntariamente assim? Pois todas as coisas vêm de ti, e do que é teu nós te damos.
15
Pois somos estrangeiros e peregrinos diante de ti, como todos os nossos pais foram. Nossos dias na terra são como uma sombra, e não há permanência.
16
SENHOR, nosso Deus, toda esta abundância que preparamos para te edificar uma casa para o teu santo nome vem da tua mão, e é toda tua.
17
Eu também sei, meu Deus, que tu provas o coração e te agradas da retidão. Quanto a mim, na retidão do meu coração eu ofertei voluntariamente todas estas coisas. Agora vi com alegria o teu povo, que está presente aqui, ofertar voluntariamente a ti.
18
SENHOR, o Deus de Abraão, de Isaque e de Israel, nossos pais, conserva este desejo para sempre nos pensamentos do coração do teu povo, e prepara o coração deles para ti;
19
e dá ao meu filho Salomão um coração íntegro, para guardar os teus mandamentos, os teus testemunhos e os teus estatutos, e para fazer todas estas coisas, e para edificar o palácio, para o qual fiz provisão.”
20
Então Davi disse a toda a assembleia: “Agora bendigam ao SENHOR, o seu Deus!” Toda a assembleia bendisse ao SENHOR, o Deus de seus pais, e inclinaram suas cabeças e se prostraram diante do SENHOR e do rei.
21
Eles ofereceram sacrifícios ao SENHOR e apresentaram holocaustos ao SENHOR no dia seguinte àquele dia, a saber, mil novilhos, mil carneiros e mil cordeiros, com suas ofertas de bebida e sacrifícios em abundância por todo o Israel,
22
e comeram e beberam diante do SENHOR naquele dia com grande alegria. Eles fizeram de Salomão, filho de Davi, rei pela segunda vez, e o ungiram diante do SENHOR para ser o príncipe, e a Zadoque para ser sacerdote.
23
Então Salomão se assentou no trono do SENHOR como rei, em lugar de seu pai Davi, e prosperou; e todo o Israel lhe obedeceu.
24
Todos os líderes, os homens valentes, e também todos os filhos do rei Davi se submeteram ao rei Salomão.
25
O SENHOR engrandeceu Salomão sobremaneira à vista de todo o Israel, e lhe deu tal majestade real como nenhum rei antes dele teve em Israel.
26
Ora, Davi, filho de Jessé, reinou sobre todo o Israel.
27
O tempo que ele reinou sobre Israel foi de quarenta anos; ele reinou sete anos em Hebrom, e reinou trinta e três anos em Jerusalém.
28
Ele morreu em boa velhice, cheio de dias, riquezas e honra; e seu filho Salomão reinou em seu lugar.
29
Ora, os atos do rei Davi, desde os primeiros até os últimos, eis que estão escritos na história de Samuel, o vidente, e na história de Natã, o profeta, e na história de Gade, o vidente,
30
com todo o seu reinado e o seu poder, e os acontecimentos que envolveram a ele, a Israel, e a todos os reinos daquelas terras.
1 Letopisu
Chapitre 29
1
Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.
2
Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
3
Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,
4
Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
5
Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
6
Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
7
A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
8
Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
9
I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
10
A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
11
Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.
12
I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.
13
Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.
14
Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.
15
Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.
16
Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.
17
Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.
18
Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.
19
Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.
20
Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
21
Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.
22
I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.
23
A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.
24
Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.
25
I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.
26
Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.
27
A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
28
I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.
29
Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,
30
Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.