Comparer
2 Crônicas 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Crônicas
Chapitre 1
1
Salomão, filho de Davi, foi firmemente estabelecido em seu reino, e o SENHOR seu Deus estava com ele, e o engrandeceu sobremaneira.
2
Salomão falou a todo o Israel, aos comandantes de milhares e de centenas, aos juízes, e a todos os príncipes em todo o Israel, os chefes das casas paternas.
3
Então Salomão, e toda a congregação com ele, foram ao lugar alto que estava em Gibeom; pois a Tenda do Encontro de Deus estava lá, a qual Moisés, servo do SENHOR, havia feito no deserto.
4
Mas Davi havia trazido a arca de Deus de Quiriate-Jearim para o lugar que Davi havia preparado para ela; pois ele havia armado uma tenda para ela em Jerusalém.
5
Além disso, o altar de bronze que Bezalel, filho de Uri, filho de Hur, havia feito estava lá diante do tabernáculo do SENHOR; e Salomão e a congregação buscavam conselho lá.
6
Salomão subiu lá ao altar de bronze diante do SENHOR, que estava na Tenda do Encontro, e ofereceu mil holocaustos sobre ele.
7
Naquela noite, Deus apareceu a Salomão e lhe disse: “Peça o que você quer que eu lhe dê.”
8
Salomão disse a Deus: “O Senhor demonstrou grande bondade a Davi, meu pai, e me fez rei em seu lugar.
9
Agora, SENHOR Deus, que a sua promessa a Davi, meu pai, seja confirmada; pois o Senhor me fez rei sobre um povo tão numeroso como o pó da terra.
10
Agora me dê sabedoria e conhecimento, para que eu possa sair e entrar diante deste povo; pois quem pode julgar este seu grande povo?”
11
Deus disse a Salomão: “Visto que isso estava em seu coração, e você não pediu riquezas, bens, honra, ou a vida daqueles que o odeiam, nem tampouco pediu vida longa; mas pediu sabedoria e conhecimento para si mesmo, para que você possa julgar o meu povo, sobre o qual o fiz rei,
12
portanto, sabedoria e conhecimento lhe são concedidos. Eu lhe darei riquezas, bens e honra, como nenhum dos reis que existiram antes de você teve, e nenhum depois de você terá.”
13
Então Salomão voltou do lugar alto que estava em Gibeom, de diante da Tenda do Encontro, para Jerusalém; e ele reinou sobre Israel.
14
Salomão reuniu carros e cavaleiros. Ele tinha mil e quatrocentos carros e doze mil cavaleiros, que ele colocou nas cidades dos carros, e junto ao rei em Jerusalém.
15
O rei tornou a prata e o ouro tão comuns quanto as pedras em Jerusalém, e fez com que os cedros fossem tão comuns quanto os sicômoros que estão na baixada.
16
Os cavalos que Salomão tinha eram importados do Egito e de Coa. Os mercadores do rei os compravam de Coa.
17
Eles importavam do Egito e então exportavam um carro por seiscentas peças de prata e um cavalo por cento e cinquenta. Eles também os exportavam para os reis heteus e para os reis sírios.
2 Letopisu
Chapitre 1
1
Když se pak zmocnil Šalomoun syn Davidův v království svém, a Hospodin Bůh jeho byl s ním, a zvelebil ho náramně:
2
Tedy rozkázal Šalomoun všemu Izraelovi i hejtmanům, setníkům i soudcům, i všechněm knížatům nade vším Izraelem, i přednějším v čeledech otcovských.
3
I bral se Šalomoun a všecko to shromáždění s ním na výsost, kteráž byla v Gabaon; nebo tam byl stánek shromáždění Božího, kterýž byl udělal Mojžíš služebník Hospodinův na poušti.
4
(Truhlu pak Boží přivezl byl David z Kariatjeharim, připraviv jí místo; nebo byl rozbil jí stan v Jeruzalémě.)
5
A oltář měděný, kterýž byl udělal Bezeleel syn Uri, syna Hur, byl tam před stánkem Hospodinovým, kdež hledal ho Šalomoun i všecko to shromáždění.
6
I obětoval tam Šalomoun před Hospodinem na oltáři měděném, kterýž byl před stánkem úmluvy, a obětoval na něm tisíc zápalů.
7
Té noci ukázal se Bůh Šalomounovi, a řekl jemu: Žádej, zač chceš, a dám tobě.
8
I řekl Šalomoun Bohu: Ty jsi učinil otci mému Davidovi milosrdenství veliké, mne jsi též ustanovil králem místo něho.
9
Již tedy, Hospodine Bože, budiž stálé slovo tvé mluvené s Davidem otcem mým; nebo ty jsi mne ustanovil za krále nad lidem tak mnohým, jako jest prachu zemského.
10
Protož dej mi moudrost a umění, aťbych vycházeti mohl před lidem tímto i vcházeti. Nebo kdož by mohl souditi tento lid tvůj tak mnohý?
11
Tedy odpověděl Bůh Šalomounovi: Proto že bylo to v srdci tvém, a nežádal jsi bohatství, ani zboží, ani slávy, ani bezživotí těch, jenž tebe nenávidí, aniž jsi také za dlouhý věk žádal, ale žádal jsi sobě moudrosti a umění, abys soudil lid můj, nad nímž jsem tě ustanovil za krále:
12
Moudrost a umění dáno jest tobě, k čemužť přidám i bohatství a zboží, i slávy, tak že žádný z králů, kteříž byli před tebou, nebyl tobě rovný, aniž bude po tobě takového.
13
I navrátil se Šalomoun s výsosti, kteráž byla v Gabaon, do Jeruzaléma, od stánku úmluvy, a tak kraloval nad Izraelem.
14
Nashromáždil pak Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil do měst vozů, a při králi v Jeruzalémě.
15
I složil král stříbra a zlata v Jeruzalémě jako kamení, a dříví cedrového jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
16
Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu.
17
A vycházejíce, vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak za půl druhého sta. A tak všechněm králům Hetejským i králům Syrským oni dodávali.