Comparer

1 Reis 17

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

1 Reis

Chapitre 17
1 Elias, o tesbita, que era um dos moradores de Gileade, disse a Acabe: “Tão certo como vive o SENHOR, o Deus de Israel, perante quem estou, não haverá orvalho nem chuva nestes anos, senão segundo a minha palavra.”
2 Então a palavra do SENHOR veio a ele, dizendo:
3 “Vá embora daqui, vire para o leste e esconda-se junto ao ribeiro de Querite, que está diante do Jordão.
4 Você beberá do ribeiro. Eu ordenei aos corvos que o alimentem ali.”
5 Então ele foi e fez segundo a palavra do SENHOR, pois foi e morou junto ao ribeiro de Querite, que está diante do Jordão.
6 Os corvos lhe traziam pão e carne pela manhã, e pão e carne à tarde; e ele bebia do ribeiro.
7 Depois de algum tempo, o ribeiro secou, porque não havia chuva na terra.
8 A palavra do SENHOR veio a ele, dizendo:
9 “Levante-se, vá para Sarepta, que pertence a Sidom, e fique lá. Eis que ordenei a uma viúva ali que o sustente.”
10 Então ele se levantou e foi para Sarepta; e quando chegou à porta da cidade, eis que uma viúva estava ali apanhando lenha. Ele a chamou e disse: “Por favor, traga-me um pouco de água numa vasilha, para que eu possa beber.”
11 Enquanto ela estava indo buscar, ele a chamou e disse: “Por favor, traga-me também um pedaço de pão na sua mão.”
12 Ela disse: “Tão certo como vive o SENHOR, o seu Deus, não tenho nada assado, mas apenas um punhado de farinha num pote e um pouco de azeite num jarro. Eis que estou apanhando dois pedaços de lenha, para que eu possa entrar e prepará-lo para mim e para o meu filho, para que o comamos e morramos.”
13 Elias disse a ela: “Não tenha medo. Vá e faça como você disse; mas primeiro faça-me um pequeno bolo com isso, e traga-o para mim, e depois faça um pouco para você e para o seu filho.
14 Pois assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: 'O pote de farinha não se acabará, e o jarro de azeite não faltará, até o dia em que o SENHOR enviar chuva sobre a terra.'”
15 Ela foi e fez segundo a palavra de Elias; e ela, ele e a sua casa comeram por muitos dias.
16 O pote de farinha não se acabou e o jarro de azeite não faltou, segundo a palavra do SENHOR, que ele falou por meio de Elias.
17 Depois destas coisas, o filho da mulher, a dona da casa, ficou doente; e a sua doença foi tão grave que não lhe restou mais fôlego.
18 Ela disse a Elias: “O que eu tenho a ver com você, homem de Deus? Você veio a mim para trazer o meu pecado à memória e para matar o meu filho!”
19 Ele lhe disse: “Dê-me o seu filho.” Ele o tirou do colo dela, e o carregou para cima, para o quarto onde ele estava hospedado, e o deitou em sua própria cama.
20 Ele clamou ao SENHOR e disse: “Ó SENHOR, meu Deus, o Senhor também trouxe o mal sobre a viúva com quem estou hospedado, matando o seu filho?”
21 Ele se estendeu sobre o menino três vezes, e clamou ao SENHOR e disse: “Ó SENHOR, meu Deus, por favor, que a alma deste menino volte a entrar nele.”
22 O SENHOR ouviu a voz de Elias; e a alma do menino voltou a entrar nele, e ele reviveu.
23 Elias pegou o menino e o trouxe do quarto para baixo, para dentro da casa, e o entregou à sua mãe; e Elias disse: “Eis que o seu filho vive.”
24 A mulher disse a Elias: “Agora eu sei que você é um homem de Deus, e que a palavra do SENHOR na sua boca é a verdade.”

1 Královská

Chapitre 17
1 Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé.
2 I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí:
3 Odejdi odsud a obrať se k východu, a skrej se u potoka Karit, kterýž jest naproti Jordánu.
4 A budeš z toho potoka píti, krkavcům pak jsem přikázal, aby tě tam krmili.
5 Kterýž odšed, učinil, jakž mu přikázal Hospodin. Nebo odšed, usadil se při potoku Karit, kterýž byl proti Jordánu.
6 A krkavci přinášeli jemu chléb a maso každého jitra, též chléb a maso každého večera, a z potoka pil.
7 Tedy po přeběhnutí dnů některých vysechl ten potok, nebo nebylo žádného deště v té zemi.
8 I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí:
9 Vstaň a jdi do Sarepty Sidonské, a buď tam. Aj, přikázal jsem ženě vdově, aby tě živila.
10 Kterýž vstav, šel do Sarepty, a přišel k bráně města, a aj, žena vdova sbírala tu dříví. A zavolav jí, řekl: Medle, přines mi trochu vody v nádobě, abych se napil.
11 A když šla, aby přinesla, zavolal jí zase a řekl: Medle, přines mi také kousek chleba v ruce své.
12 I odpověděla: Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť nemám žádného chleba, ani podpopelného, kromě hrsti mouky v kbelíku a maličko oleje v nádobce, a aj, sbírám dvě dřevě, abych šla a připravila to sobě a synu svému, abychom snědouce to, za tím zemříti musili.
13 I řekl jí Eliáš: Neboj se. Jdi a učiň, jakž jsi řekla, a však udělej mi prvé z toho malý chléb podpopelný a přines mi; potom sobě a synu svému uděláš.
14 Neboť toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Mouka z kbelíka toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Hospodin déšť na zemi.
15 I šla a učinila vedlé řeči Eliášovy, a jedla ona i on i čeled její až do těch dní.
16 Z kbelíka toho mouka nebyla strávena, aniž oleje v nádobce ubylo, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil skrze Eliáše.
17 A když to přeběhlo, stalo se, že se roznemohl syn ženy, paní toho domu, a byla nemoc jeho velmi těžká, tak že nezůstalo v něm dýchání.
18 Protož řekla Eliášovi: Co mně a tobě, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul nepravost mou, a umořil syna mého?
19 Kterýž odpověděl jí: Dej sem syna svého. A vzav ho z lůna jejího, vnesl jej na síň, kdež sám přebýval, a položil ho na lůžko své.
20 Tedy volal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, také-liž s tou vdovou, u kteréž pohostinu jsem, tak zle nakládáš, že jsi umořil syna jejího?
21 A roztáh se nad dítětem po třikrát, zvolal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, prosím, nechť se navrátí duše dítěte tohoto do vnitřností jeho.
22 I vyslyšel Hospodin hlas Eliášův, a navrátila se duše dítěte do vnitřností jeho, i ožilo.
23 A vzav Eliáš dítě, snesl je z síně do domu, a dal je matce jeho. I řekl Eliáš: Pohleď, syn tvůj živ jest.
24 Tedy řekla žena Eliášovi: Jižť jsem nyní poznala, že jsi muž Boží, a že řeč Hospodinova v ústech tvých jest pravá.

Choisir un livre