Comparer
1 Reis 20
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Reis
Chapitre 20
1
Ben-Hadade, rei da Síria, reuniu todo o seu exército; e havia trinta e dois reis com ele, com cavalos e carros de guerra. Ele subiu, cercou Samaria e lutou contra ela.
2
Ele enviou mensageiros à cidade, a Acabe, rei de Israel, e lhe disse: “Assim diz Ben-Hadade:
3
‘A sua prata e o seu ouro são meus. As suas mulheres e os seus filhos, os melhores, também são meus.’”
4
O rei de Israel respondeu: “Que seja conforme a sua palavra, meu senhor, ó rei. Eu sou seu, e tudo o que tenho.”
5
Os mensageiros voltaram e disseram: “Assim diz Ben-Hadade: ‘De fato, mandei dizer a você: “Você me entregará a sua prata, o seu ouro, as suas mulheres e os seus filhos;
6
mas amanhã, por volta desta hora, enviarei os meus servos a você, e eles revistarão a sua casa e as casas dos seus servos. Tudo o que for agradável aos seus olhos, eles colocarão nas mãos deles e levarão embora.”’”
7
Então o rei de Israel chamou todos os anciãos da terra e disse: “Por favor, notem como este homem busca o mal; pois ele mandou pedir as minhas mulheres, os meus filhos, a minha prata e o meu ouro; e eu não lhe neguei.”
8
Todos os anciãos e todo o povo lhe disseram: “Não o escute, nem concorde com isso.”
9
Portanto, ele disse aos mensageiros de Ben-Hadade: “Digam ao meu senhor, o rei: ‘Tudo o que você exigiu do seu servo na primeira vez eu farei, mas esta coisa eu não posso fazer.’” Os mensageiros partiram e levaram a resposta a ele.
10
Ben-Hadade mandou dizer a ele: “Que os deuses me castiguem, e ainda mais, se o pó de Samaria for suficiente para encher as mãos de todo o povo que me segue.”
11
O rei de Israel respondeu: “Digam a ele: ‘Não se gabe quem veste a sua armadura como aquele que a tira.’”
12
Quando Ben-Hadade ouviu esta mensagem, enquanto bebia com os reis nas tendas, disse aos seus servos: “Preparem-se para atacar!” Então eles se prepararam para atacar a cidade.
13
Eis que um profeta se aproximou de Acabe, rei de Israel, e disse: “Assim diz o SENHOR: ‘Você viu toda esta grande multidão? Eis que hoje a entregarei nas suas mãos. Então você saberá que eu sou o SENHOR.’”
14
Acabe perguntou: “Por meio de quem?” Ele disse: “Assim diz o SENHOR: ‘Pelos jovens dos príncipes das províncias.’” Então ele perguntou: “Quem começará a batalha?” Ele respondeu: “Você.”
15
Então ele reuniu os jovens dos príncipes das províncias, e eram duzentos e trinta e dois. Depois deles, reuniu todo o povo, todos os filhos de Israel, sendo sete mil.
16
Eles saíram ao meio-dia. Mas Ben-Hadade estava se embriagando nas tendas, ele e os reis, os trinta e dois reis que o ajudavam.
17
Os jovens dos príncipes das províncias saíram primeiro; e Ben-Hadade enviou espias, e eles lhe informaram, dizendo: “Homens estão saindo de Samaria.”
18
Ele disse: “Se saíram para a paz, peguem-nos vivos; ou se saíram para a guerra, peguem-nos vivos.”
19
Assim, estes saíram da cidade, os jovens dos príncipes das províncias, e o exército que os seguia.
20
Cada um matou o seu homem. Os sírios fugiram, e Israel os perseguiu. Ben-Hadade, rei da Síria, escapou a cavalo com alguns cavaleiros.
21
O rei de Israel saiu e atacou os cavalos e os carros de guerra, e matou os sírios com grande matança.
22
O profeta se aproximou do rei de Israel e lhe disse: “Vá, fortaleça-se e planeje o que você deve fazer, pois na virada do ano, o rei da Síria subirá contra você.”
23
Os servos do rei da Síria lhe disseram: “O deus deles é um deus dos montes; por isso eles foram mais fortes do que nós. Mas vamos lutar contra eles na planície, e certamente seremos mais fortes do que eles.
24
Faça o seguinte: tire os reis, cada um do seu lugar, e coloque capitães no lugar deles.
25
Reúna um exército como o exército que você perdeu, cavalo por cavalo e carro por carro. Nós lutaremos contra eles na planície, e certamente seremos mais fortes do que eles.” Ele deu ouvidos à voz deles e assim o fez.
26
Na virada do ano, Ben-Hadade reuniu os sírios e subiu a Afeca para lutar contra Israel.
27
Os filhos de Israel foram reunidos, receberam provisões e foram contra eles. Os filhos de Israel acamparam diante deles como dois pequenos rebanhos de cabritos, mas os sírios enchiam a terra.
28
Um homem de Deus se aproximou e falou ao rei de Israel, e disse: “Assim diz o SENHOR: ‘Porque os sírios disseram: “O SENHOR é um deus dos montes, mas ele não é um deus dos vales”, portanto, entregarei toda esta grande multidão nas suas mãos, e vocês saberão que eu sou o SENHOR.’”
29
Eles acamparam uns de frente para os outros por sete dias. Então, no sétimo dia, a batalha começou; e os filhos de Israel mataram cem mil soldados de infantaria dos sírios em um dia.
30
Mas o restante fugiu para Afeca, para dentro da cidade; e a muralha caiu sobre vinte e sete mil homens que haviam sobrado. Ben-Hadade fugiu e entrou na cidade, escondendo-se em um quarto interior.
31
Os seus servos lhe disseram: “Veja bem, nós ouvimos que os reis da casa de Israel são reis misericordiosos. Por favor, deixe-nos colocar pano de saco sobre os nossos corpos e cordas em nossas cabeças, e sair ao rei de Israel. Talvez ele poupe a sua vida.”
32
Então eles colocaram pano de saco sobre os seus corpos e cordas em suas cabeças, e foram ao rei de Israel, e disseram: “O seu servo Ben-Hadade diz: ‘Por favor, deixe-me viver.’” Ele disse: “Ele ainda está vivo? Ele é meu irmão.”
33
Ora, os homens observavam atentamente e se apressaram em tomar essa palavra; e disseram: “O seu irmão Ben-Hadade.” Então ele disse: “Vão, tragam-no.” Então Ben-Hadade saiu até ele; e ele o fez subir no carro de guerra.
34
Ben-Hadade lhe disse: “As cidades que o meu pai tomou do seu pai eu devolverei. Você poderá fazer ruas para si em Damasco, como o meu pai fez em Samaria.” “Eu”, disse Acabe, “o deixarei ir com esta aliança.” Então ele fez uma aliança com ele e o deixou ir.
35
Certo homem dos filhos dos profetas disse ao seu companheiro pela palavra do SENHOR: “Por favor, me fira!” O homem se recusou a feri-lo.
36
Então ele lhe disse: “Porque você não obedeceu à voz do SENHOR, eis que, assim que você se afastar de mim, um leão o matará.” Assim que ele se afastou dele, um leão o encontrou e o matou.
37
Então ele encontrou outro homem e disse: “Por favor, me fira.” O homem o feriu e o machucou.
38
Então o profeta partiu e esperou pelo rei no caminho, e se disfarçou com a sua faixa sobre os olhos.
39
Quando o rei passava, ele clamou ao rei e disse: “O seu servo saiu para o meio da batalha; e eis que um homem se aproximou e trouxe um homem a mim, e disse: ‘Guarde este homem! Se por algum motivo ele desaparecer, então a sua vida responderá pela vida dele, ou então você pagará um talento de prata.’
40
Enquanto o seu servo estava ocupado aqui e ali, ele desapareceu.” O rei de Israel lhe disse: “Assim será o seu julgamento. Você mesmo o decidiu.”
41
Ele se apressou e tirou a faixa dos seus olhos; e o rei de Israel reconheceu que ele era um dos profetas.
42
Ele lhe disse: “Assim diz o SENHOR: ‘Porque você deixou escapar da sua mão o homem que eu havia condenado à destruição, portanto, a sua vida tomará o lugar da vida dele, e o seu povo tomará o lugar do povo dele.’”
43
O rei de Israel foi para a sua casa aborrecido e indignado, e chegou a Samaria.
1 Královská
Chapitre 20
1
Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.
2
I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,
3
A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.
4
I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.
5
Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.
6
Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.
7
A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.
8
I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.
9
Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.
10
Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.
11
Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.
12
I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.
13
A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.
14
A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.
15
A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.
16
I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.
17
A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří),
18
A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.
19
Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.
20
A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.
21
Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.
22
Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.
23
Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.
24
Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.
25
Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.
26
I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.
27
Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.
28
V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.
29
A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.
30
Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.
31
I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.
32
A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.
33
Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.
34
Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.
35
Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.
36
Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.
37
Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.
38
I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.
39
A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.
40
V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.
41
Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.
42
I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.
43
Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.