Comparer

1 Samuel 19

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

1 Samuel

Chapitre 19
1 Saul falou a seu filho Jônatas e a todos os seus servos com o propósito de matar Davi. Mas Jônatas, o filho de Saul, gostava muito de Davi.
2 Jônatas avisou Davi, dizendo: “Meu pai, Saul, procura matá-lo. Portanto, por favor, tenha muito cuidado pela manhã, vá para um lugar secreto e fique escondido.
3 Eu sairei e ficarei ao lado de meu pai no campo onde você estiver escondido. Conversarei com ele sobre você e, se descobrir alguma coisa, eu lhe avisarei.”
4 Jônatas falou bem de Davi a seu pai, Saul, e lhe disse: “Que o rei não peque contra o seu servo Davi; porque ele não pecou contra o senhor, e os serviços que ele prestou ao senhor têm sido de grande proveito.
5 Ele arriscou a vida quando matou o filisteu, e o SENHOR trouxe uma grande vitória a todo o Israel. O senhor viu isso e se alegrou. Por que o senhor pecaria contra sangue inocente, matando Davi sem motivo algum?”
6 Saul ouviu a voz de Jônatas e fez este juramento: “Tão certo como vive o SENHOR, ele não será morto.”
7 Então Jônatas chamou Davi e lhe contou toda aquela conversa. Jônatas o levou a Saul, e Davi voltou a estar na presença dele como antes.
8 Estourou uma nova guerra. Davi saiu à batalha contra os filisteus e infligiu-lhes uma grande derrota, e eles fugiram de diante dele.
9 Mas um espírito maligno da parte do SENHOR apoderou-se de Saul quando ele estava sentado em sua casa, com a lança na mão, enquanto Davi tocava a harpa.
10 Saul tentou cravar Davi na parede com a lança, mas ele se desviou de Saul, e a lança cravou-se na parede. Naquela mesma noite, Davi fugiu e conseguiu escapar.
11 Saul enviou mensageiros à casa de Davi para vigiá-lo e matá-lo pela manhã. Mas Mical, a mulher de Davi, o avisou: “Se você não salvar a sua vida hoje à noite, amanhã estará morto.”
12 Então Mical ajudou Davi a descer pela janela, e ele fugiu e escapou.
13 Mical pegou um terafim, colocou-o na cama, pôs uma almofada de pelo de cabra na cabeceira e o cobriu com um manto.
14 Quando Saul enviou os mensageiros para prender Davi, ela disse: “Ele está doente.”
15 Saul mandou os mensageiros de volta para verificar Davi, com esta ordem: “Tragam-no para mim até mesmo na cama, para que eu o mate.”
16 Quando os mensageiros entraram, eis que o terafim estava na cama, com a almofada de pelo de cabra na cabeceira.
17 Saul perguntou a Mical: “Por que você me enganou desse jeito e deixou o meu inimigo escapar?” Mical respondeu a Saul: “Ele me disse: ‘Deixe-me ir, senão eu a mato!’”
18 Davi fugiu e escapou, e foi a Samuel em Ramá, relatando-lhe tudo o que Saul lhe havia feito. E ele e Samuel foram morar em Naiote.
19 E foi relatado a Saul: “Eis que Davi está em Naiote, em Ramá.”
20 Saul enviou mensageiros para prender Davi; mas quando eles viram um grupo de profetas profetizando, com Samuel presidindo o grupo, o Espírito de Deus desceu sobre os mensageiros de Saul, e eles também começaram a profetizar.
21 Ao ser informado disso, Saul enviou outros mensageiros, mas estes também profetizaram. Saul enviou mensageiros pela terceira vez, mas também eles profetizaram.
22 Finalmente, o próprio Saul foi a Ramá e chegou ao grande poço que fica em Secu. E perguntou: “Onde estão Samuel e Davi?” Alguém respondeu: “Eles estão em Naiote, em Ramá.”
23 Ele se dirigiu para Naiote, em Ramá. Mas o Espírito de Deus desceu também sobre ele, e ele continuou o caminho profetizando, até chegar a Naiote, em Ramá.
24 Ele também tirou as suas vestes; e profetizou perante Samuel, e ficou deitado nu durante todo aquele dia e toda aquela noite. Por isso dizem: “Está Saul também entre os profetas?”

1 Samuelova

Chapitre 19
1 Mluvil pak Saul k Jonatovi synu svému a ke všechněm služebníkům svým, aby zamordovali Davida, ale Jonata syn Saulův liboval sobě Davida velmi.
2 I oznámil to Jonata Davidovi, řka: Usiluje Saul otec můj, aby tě zabil; protož nyní šetř se, prosím, až do jitra, a usadě se v skrytě, schovej se.
3 Ale jáť vyjdu a státi budu při boku otci svému na poli, kdež ty budeš, a budu mluviti o tobě s otcem svým, a čemuž vyrozumím, oznámím tobě.
4 I mluvil Jonata o Davidovi dobře Saulovi otci svému, a řekl: Nechť nehřeší král proti služebníku svému Davidovi, nebť jest nic tobě neprovinil, nýbrž správa jeho jest tobě velmi užitečná.
5 Nebo se opovážil života svého a zabil Filistinského, a učinil Hospodin vysvobození veliké všemu Izraeli. Viděls to a radoval jsi se. Pročež bys tedy hřešil proti krvi nevinné, chtěje zabiti Davida bez příčiny?
6 I uposlechl Saul řeči Jonatovy a přisáhl Saul, řka: Živť jest Hospodin, žeť nebude zabit.
7 Tedy Jonata povolal Davida, a oznámil jemu Jonata všecka slova tato. A přivedl Jonata Davida k Saulovi, i byl před ním jako i prvé.
8 Vznikla pak opět válka; a vytáh David, bojoval proti Filistinským, a porazil je porážkou velikou, a utekli před ním.
9 V tom duch Hospodinův zlý napadl Saule, kterýž v domě svém seděl, maje kopí své v ruce své, a David hrál rukou před ním.
10 Ale Saul chtěl prohoditi Davida kopím až do stěny; kterýž uhnul se mu, a udeřilo kopí v stěnu. A tak David utekl a vynikl z nebezpečenství té noci.
11 Potom poslal Saul posly k domu Davidovu, aby ho střáhli a zabili jej ráno. I oznámila to Davidovi Míkol manželka jeho, řkuci: Jestliže se neopatříš noci této, zítra zabit budeš.
12 A protož spustila Míkol Davida oknem, kterýž odšed, utekl a vynikl z nebezpečenství.
13 Vzala pak Míkol obraz a vložila na lůže, a polštář kozí položila v hlavách jeho a přikryla šaty.
14 Tedy Saul poslal posly, aby vzali Davida. I řekla: Jest nemocen.
15 Opět poslal Saul posly, aby pohleděli na Davida, řka: Přineste ho na lůži ke mně, ať ho zabiji.
16 A když přišli poslové, a aj, obraz ležel na lůži a polštář kozí v hlavách jeho.
17 I řekl Saul k Míkol: Proč jsi mne tak podvedla a pustilas nepřítele mého, aby ušel? Odpověděla Míkol Saulovi: On mi řekl: Propusť mne, sic jinak zabiji tě.
18 David tedy utíkaje, vynikl z nebezpečenství, a přišed k Samuelovi do Ráma, oznámil jemu všecko, co mu Saul učinil. I odšel on i Samuel, a bydlili v Náiot.
19 Oznámeno pak bylo Saulovi, řka: Aj, David jest v Náiot v Ráma.
20 I poslal Saul posly, aby jali Davida. Kteříž když viděli zástup proroků prorokujících, a Samuele jim představeného, an stojí, sstoupil také na posly Saulovy Duch Boží, a prorokovali i oni.
21 To když oznámili Saulovi, poslal jiné posly, a prorokovali také i oni; a opět poslal Saul třetí posly, a i ti prorokovali.
22 Šel tedy již sám do Ráma a přišel až k čisterni veliké, kteráž jest v Socho, a zeptal se, řka: Kde jest Samuel a David? I řekl někdo: Aj, jsou v Náiot v Ráma.
23 I šel tam do Náiot v Ráma; a sstoupil i na něj Duch Boží, a jda dále, prorokoval, až i přišel do Náiot v Ráma.
24 Kdežto svlékl také sám roucho své a prorokoval i on před Samuelem, a padna, ležel svlečený celý ten den a noc. Odkudž se říká: Zdali také Saul mezi proroky?

Choisir un livre