Comparer

1 Samuel 23

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

1 Samuel

Chapitre 23
1 Foi dito a Davi: “Eis que os filisteus estão lutando contra Queila e estão saqueando as eiras.”
2 Portanto, Davi consultou o SENHOR, dizendo: “Devo ir e atacar estes filisteus?” O SENHOR respondeu a Davi: “Vá, ataque os filisteus e salve Queila.”
3 Mas os homens de Davi lhe disseram: “Eis que aqui em Judá já vivemos com medo. Quanto mais se formos a Queila contra os exércitos dos filisteus?”
4 Então Davi consultou o SENHOR mais uma vez. O SENHOR lhe respondeu, dizendo: “Levante-se, desça a Queila; pois entregarei os filisteus em suas mãos.”
5 Davi e os seus homens foram a Queila, lutaram contra os filisteus, levaram os seus rebanhos e os feriram com grande matança. Assim Davi salvou os habitantes de Queila.
6 Quando Abiatar, filho de Aimeleque, fugiu para Davi em Queila, desceu com um éfode na mão.
7 Foi relatado a Saul que Davi tinha ido a Queila. E Saul disse: “Deus o entregou em minhas mãos, pois ele se encurralou ao entrar numa cidade que tem portas e trancas.”
8 Saul convocou todo o povo para a guerra, para descerem a Queila a fim de sitiar Davi e os seus homens.
9 Davi soube que Saul estava planejando o mal contra ele. E disse ao sacerdote Abiatar: “Traga o éfode para cá.”
10 Então Davi disse: “Ó SENHOR, Deus de Israel, o teu servo tem ouvido de fato que Saul procura vir a Queila para destruir a cidade por minha causa.
11 Os homens de Queila me entregarão nas mãos dele? Saul descerá, como o teu servo tem ouvido? SENHOR, Deus de Israel, peço-te que informes o teu servo.” O SENHOR respondeu: “Ele descerá.”
12 Então Davi perguntou: “Os homens de Queila entregarão a mim e aos meus homens nas mãos de Saul?” O SENHOR respondeu: “Eles o entregarão.”
13 Então Davi e os seus homens, que eram cerca de seiscentos, levantaram-se, saíram de Queila e foram para onde podiam ir. Foi dito a Saul que Davi havia escapado de Queila; então ele desistiu da expedição.
14 Davi permaneceu no deserto, em fortalezas, e ficou na região montanhosa do deserto de Zife. Saul o procurava todos os dias, mas Deus não o entregou em suas mãos.
15 Davi viu que Saul havia saído para tirar a sua vida. E Davi estava no deserto de Zife, em Horesa.
16 Jônatas, filho de Saul, levantou-se e foi até Davi, em Horesa, e fortaleceu a confiança dele em Deus.
17 Ele lhe disse: “Não tenha medo, pois a mão de Saul, meu pai, não o encontrará; e você será rei sobre Israel, e eu serei o segundo depois de você; e Saul, meu pai, também sabe disso.”
18 Ambos fizeram uma aliança perante o SENHOR. Então Davi ficou em Horesa, e Jônatas foi para a sua casa.
19 Então os zifeus subiram até Saul, em Gibeá, e disseram: “Por acaso Davi não está escondido entre nós, nas fortalezas de Horesa, na colina de Haquila, que fica ao sul do deserto?
20 Agora, pois, ó rei, desça conforme todo o desejo da sua alma de descer; e caberá a nós entregá-lo nas mãos do rei.”
21 Saul disse: “Que vocês sejam abençoados pelo SENHOR, por terem se compadecido de mim.
22 Vão, por favor, verifiquem ainda melhor; descubram e vejam o lugar onde ele tem os seus esconderijos, e quem o viu lá; pois me disseram que ele é muito astuto.
23 Portanto, observem e identifiquem todos os lugares ocultos onde ele se esconde; e voltem a mim com informações precisas, e eu irei com vocês. E acontecerá que, se ele estiver na terra, eu o caçarei entre todos os milhares de Judá.”
24 Eles se levantaram e foram para Zife na frente de Saul; mas Davi e os seus homens estavam no deserto de Maom, na Arabá, ao sul do deserto.
25 Saul e os seus homens foram à sua procura. Quando contaram a Davi, ele desceu à rocha e permaneceu no deserto de Maom. Quando Saul ouviu isso, perseguiu Davi no deserto de Maom.
26 Saul ia por um lado do monte, e Davi e os seus homens pelo outro lado do monte; e Davi se apressava para escapar por medo de Saul, pois Saul e os seus homens cercavam Davi e os seus homens para capturá-los.
27 Mas um mensageiro chegou a Saul, dizendo: “Apresse-se e venha, pois os filisteus invadiram a terra!”
28 Então Saul voltou de perseguir a Davi, e foi enfrentar os filisteus. Por isso chamaram aquele lugar de Sela-Hamalecote.
29 Davi subiu dali e habitou nas fortalezas de En-Gedi.

1 Samuelova

Chapitre 23
1 Tedy oznámili Davidovi, řkouce: Aj, Filistinští dobývají Cejly a loupí dvory.
2 Protož tázal se David Hospodina, řka: Mám-li jíti a udeřiti na ty Filistinské? I odpověděl Hospodin Davidovi: Jdi a porazíš Filistinské, i Cejlu vysvobodíš.
3 Muži pak Davidovi řekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojíme se, čím více, když půjdeme k Cejle proti vojskům Filistinských.
4 A tak opět David tázal se Hospodina. Jemuž odpověděl Hospodin a řekl: Vstana, vytáhni k Cejle, neboť dám Filistinské v ruce tvé.
5 I táhl David a muži jeho k Cejle, a bojoval s Filistinskými, a zajal dobytky jejich. I porazil je ranou velikou, a tak vysvobodil David obyvatele Cejly.
6 Stalo se pak, že když utíkal Abiatar syn Achimelechův k Davidovi do Cejly, dostal se efod v ruce jeho.
7 Potom oznámeno bylo Saulovi, že přitáhl David do Cejly. I řekl Saul: Dalť ho Bůh v ruku mou, nebo zavřel se, všed do města hrazeného a zavřitého.
8 I svolal Saul všecken lid k boji, aby táhl k Cejle, a oblehl Davida i muže jeho.
9 A zvěděv David, že Saul tajně ukládá o něm zle, řekl Abiatarovi knězi: Vezmi na se efod.
10 I řekl David: Hospodine, Bože Izraelský, za jistou věc slyšel služebník tvůj, že strojí Saul přitáhnouti k Cejle, aby zkazil město pro mne.
11 Vydali-li by mne muži Cejly v ruce jeho? A přitáhl-li by Saul, jakž slyšel služebník tvůj? Hospodine, Bože Izraelský, oznam, prosím, služebníku svému. Odpověděl Hospodin: Přitáhl by.
12 Řekl ještě David: Vydali-li by mne obyvatelé Cejly i muže mé v ruce Saulovy? Odpověděl Hospodin: Vydali by.
13 Vstav tedy David a muži jeho, téměř šest set mužů, vytáhli z Cejly a šli ustavičně, kamž jíti mohli. Saulovi pak povědíno, že ušel David z Cejly; i nechal tažení.
14 Byl pak David na poušti v místech bezpečných, a bydlil na hoře, na poušti Zif. A ačkoli hledal ho Saul po všecky ty dny, však nevydal ho Bůh v ruku jeho.
15 Vida tedy David, že Saul vytáhl hledati bezživotí jeho, byl na poušti Zif v lese.
16 Vstav pak Jonata syn Saulův, přišel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu.
17 A řekl jemu: Neboj se, neboť nenalezne tebe ruka Saule otce mého, ale ty kralovati budeš nad Izraelem, a já budu druhý po tobě. Však i Saul otec můj zná to.
18 I učinili smlouvu oba před Hospodinem; a David zůstal v lese, Jonata pak navrátil se do domu svého.
19 Tedy přišli Zifejští k Saulovi do Gabaa, řkouce: Zdaliž David nepokrývá se u nás v horách, v lese, na pahrbku Hachile, kterýž jest na pravé straně pouště.
20 Protož nyní podlé vší žádosti duše své, ó králi, přitáhni stěží, my se pak přičiníme, abychom jej vydali v ruce královy.
21 I řekl Saul: Požehnaní vy od Hospodina, že mne litujete.
22 Jdětež medle, ujisťte se tím ještě lépe, přezvězte a shlédněte místo jeho, kam se obrátí, kdo ho tam viděl; nebo mi praveno, že divných chytrostí užívá.
23 Vyšpehujtež tedy a vyzvězte všecky skrejše, v nichž se kryje, a navraťte se ke mně s věcí jistou, i potáhnu s vámi, a jestliže v zemi jest, hledati ho budu ve všech tisících Judských.
24 Kteřížto vstavše, navrátili se do Zif před Saulem; David pak a muži jeho byli na poušti Maon, na rovinách po pravé straně pouště.
25 Nebo jakž vytáhl Saul s lidem svým hledati ho, oznámeno bylo to Davidovi, kterýž sstoupil s skály a bydlil na poušti Maon. O čemž Saul uslyšav, honil Davida po poušti Maon.
26 A tak Saul táhl s jedné strany hory, David pak a muži jeho po druhé straně hory. A pospíšil David, aby mohl utéci od tváři Saulovy; nebo Saul s lidem svým obkličovali Davida i muže jeho, aby je zjímali.
27 V tom přišel posel k Saulovi, řka: Pospěš a přiď, nebo Filistinští vtrhli do země.
28 A protož navrátil se Saul od honění Davida, táhl proti Filistinským. Pročež nazvali to místo: Skála rozdělující.

Choisir un livre