Comparer
1 Samuel 24
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Samuel
Chapitre 24
1
Quando Saul voltou da perseguição aos filisteus, disseram-lhe: “Eis que Davi está no deserto de En-Gedi.”
2
Então Saul pegou três mil homens escolhidos de todo o Israel e foi à procura de Davi e dos seus homens perto dos rochedos das cabras monteses.
3
Ele chegou aos redis de ovelhas junto ao caminho, onde havia uma caverna; e Saul entrou nela para aliviar o ventre. Ora, Davi e os seus homens estavam sentados no fundo da caverna.
4
Os homens de Davi lhe disseram: “Eis o dia do qual o SENHOR lhe falou: ‘Eis que entregarei o seu inimigo em suas mãos, e você fará com ele o que lhe parecer bem.’” Então Davi se levantou e, furtivamente, cortou a ponta do manto de Saul.
5
Depois disso, porém, o coração de Davi pesou porque ele havia cortado a ponta do manto de Saul.
6
Ele disse aos seus homens: “Que o SENHOR me livre de fazer tal coisa ao meu senhor, o ungido do SENHOR, de estender a minha mão contra ele, visto que ele é o ungido do SENHOR.”
7
Com essas palavras Davi conteve os seus homens, e não permitiu que se levantassem contra Saul. Saul saiu da caverna e seguiu o seu caminho.
8
Davi também se levantou depois, saiu da caverna e gritou atrás de Saul, dizendo: “Meu senhor, o rei!” Quando Saul olhou para trás, Davi inclinou-se com o rosto em terra e lhe prestou reverência.
9
Davi disse a Saul: “Por que o senhor dá ouvidos às palavras dos homens que dizem: ‘Eis que Davi procura fazer-lhe mal’?
10
Eis que hoje os seus olhos viram como o SENHOR o entregou hoje em minhas mãos na caverna. Alguns me instigaram a matá-lo, mas eu o poupei. Eu disse: ‘Não estenderei a minha mão contra o meu senhor, pois ele é o ungido do SENHOR.’
11
Além disso, meu pai, veja! Sim, veja a ponta do seu manto na minha mão; pois, pelo fato de eu ter cortado a ponta do seu manto e não tê-lo matado, saiba e veja que não há maldade nem rebelião na minha mão. Não pequei contra o senhor, embora o senhor ande à caça da minha vida para tirá-la.
12
Que o SENHOR julgue entre mim e o senhor, e que o SENHOR me vingue do senhor; mas a minha mão não estará sobre o senhor.
13
Como diz o provérbio dos antigos: ‘Dos ímpios procede a impiedade’; mas a minha mão não estará sobre o senhor.
14
Atrás de quem saiu o rei de Israel? A quem o senhor persegue? A um cão morto? A uma pulga?
15
Que o SENHOR, pois, seja o juiz e dê a sentença entre mim e o senhor, e veja, e defenda a minha causa, e me livre das suas mãos.”
16
E aconteceu que, quando Davi terminou de falar essas palavras a Saul, Saul perguntou: “É esta a sua voz, meu filho Davi?” E Saul levantou a voz e chorou.
17
Ele disse a Davi: “Você é mais justo do que eu; pois me tratou com bondade, enquanto eu o tratei com maldade.
18
Você demonstrou hoje que agiu bem para comigo, porque, quando o SENHOR me entregou em suas mãos, você não me matou.
19
Pois se um homem encontra o seu inimigo, deixá-lo-á ir embora são e salvo? Portanto, que o SENHOR o recompense com o bem por aquilo que você me fez no dia de hoje.
20
Agora, eis que sei que você certamente será rei, e que o reino de Israel será estabelecido nas suas mãos.
21
Jure-me, pois, agora pelo SENHOR que você não eliminará a minha descendência depois de mim, e que não destruirá o meu nome da casa de meu pai.”
22
Davi jurou a Saul. Saul foi para casa, mas Davi e os seus homens subiram para a fortaleza.
1 Samuelova
Chapitre 24
1
Odšed pak David odtud, bydlil v místech bezpečných Engadi.
2
I stalo se, že když se navrátil Saul od honění Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti Engadi.
3
Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele, odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků.
4
I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni.
5
Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o němž tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele tvého v ruku tvou, abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude. Tedy vstav David, uřezal tiše kus pláště Saulova.
6
Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že uřezal křídlo pláště Saulova.
7
Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych to učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych vztáhnouti měl ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
8
A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal jim povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral se cestou svou.
9
Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem, řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu.
10
A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí lidských, kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého.
11
Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno, abych tě zabil, ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť ruky své na pána svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
12
Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé, a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého, zabiti tebe. Poznejž tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic zlého, ani jaké převrácenosti, a žeť jsem nezhřešil proti tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji odjal.
13
Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě.
14
Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.
15
Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to honíš? Psa mrtvého, blechu jednu.
16
Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi mnou a tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne z ruky tvé.
17
Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi, odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A pozdvih Saul hlasu svého, plakal.
18
A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo ty jsi mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se odplatil.
19
Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře; nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne nezabil.
20
Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po cestě dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi dnešního dne učinil.
21
Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a že stálé bude v ruce tvé království Izraelské),
22
Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že nevypléníš semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu otce mého.
23
A tak přisáhl David Saulovi. I odšel Saul do domu svého, David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo.