Comparer
2 Crônicas 25
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Crônicas
Chapitre 25
1
Amazias tinha vinte e cinco anos de idade quando começou a reinar, e reinou vinte e nove anos em Jerusalém. O nome de sua mãe era Jeoadã, de Jerusalém.
2
Ele fez o que era reto aos olhos do SENHOR, mas não com um coração perfeito.
3
Ora, quando o reino se firmou sob o seu domínio, ele matou os seus servos que haviam matado o rei, seu pai.
4
Contudo, ele não matou os filhos deles, mas fez segundo o que está escrito na lei, no livro de Moisés, como o SENHOR ordenou, dizendo: “Os pais não morrerão pelos filhos, nem os filhos morrerão pelos pais; mas cada um morrerá pelo seu próprio pecado.”
5
Além disso, Amazias reuniu Judá e os organizou segundo as casas de seus pais, sob capitães de milhares e capitães de centenas, por todo o Judá e Benjamim. Ele os contou de vinte anos de idade para cima, e descobriu que havia trezentos mil homens escolhidos, capazes de sair para a guerra, que podiam manusear lança e escudo.
6
Ele também contratou cem mil homens valentes de Israel por cem talentos de prata.
7
Um homem de Deus, porém, veio a ele, dizendo: “Ó rei, não deixe o exército de Israel ir com você, pois o SENHOR não está com Israel, com nenhum dos filhos de Efraim.
8
Mas se você for, aja e seja forte para a batalha. Deus o fará cair diante do inimigo; pois Deus tem poder para ajudar e para fazer cair.”
9
Amazias disse ao homem de Deus: “Mas o que faremos com os cem talentos que dei ao exército de Israel?” O homem de Deus respondeu: “O SENHOR é capaz de lhe dar muito mais do que isso.”
10
Então Amazias os separou, o exército que tinha vindo a ele de Efraim, para que voltassem para casa. Por isso a ira deles se acendeu grandemente contra Judá, e eles voltaram para casa com ira ardente.
11
Amazias encorajou-se, conduziu o seu povo e foi ao Vale do Sal, e feriu dez mil dos filhos de Seir.
12
Os filhos de Judá levaram outros dez mil vivos, e os trouxeram para o topo da rocha, e os atiraram para baixo do topo da rocha, de modo que todos foram despedaçados.
13
Mas os homens do exército que Amazias mandou de volta, para que não fossem com ele à batalha, atacaram as cidades de Judá, desde Samaria até Bete-Horom, e feriram três mil deles, e tomaram muitos despojos.
14
Ora, depois que Amazias voltou da matança dos edomitas, ele trouxe os deuses dos filhos de Seir, e os estabeleceu para serem os seus deuses, e prostrou-se diante deles e lhes queimou incenso.
15
Por isso a ira do SENHOR se acendeu contra Amazias, e ele lhe enviou um profeta que lhe disse: “Por que você buscou os deuses do povo, que não livraram o seu próprio povo da sua mão?”
16
Enquanto ele falava com ele, o rei lhe disse: “Por acaso nós o nomeamos conselheiro do rei? Pare! Por que você deveria ser morto?” Então o profeta parou, e disse: “Eu sei que Deus determinou destruí-lo, porque você fez isso e não deu ouvidos ao meu conselho.”
17
Então Amazias, rei de Judá, consultou os seus conselheiros, e mandou mensageiros a Joás, filho de Jeoacaz, filho de Jeú, rei de Israel, dizendo: “Venha! Vamos nos enfrentar face a face.”
18
Joás, rei de Israel, mandou dizer a Amazias, rei de Judá: “O cardo que estava no Líbano mandou dizer ao cedro que estava no Líbano: 'Dê a sua filha ao meu filho por esposa'. Então um animal selvagem que estava no Líbano passou e pisoteou o cardo.
19
Você diz a si mesmo que feriu Edom; e o seu coração se exalta para se gloriar. Agora fique em casa. Por que você deveria se meter em problemas, para que venha a cair, você e Judá com você?”
20
Mas Amazias não quis ouvir; pois isso vinha de Deus, para que os entregasse nas mãos de seus inimigos, porque haviam buscado os deuses de Edom.
21
Então Joás, rei de Israel, subiu, e ele e Amazias, rei de Judá, se enfrentaram face a face em Bete-Semes, que pertence a Judá.
22
Judá foi derrotado por Israel; de modo que cada homem fugiu para a sua tenda.
23
Joás, rei de Israel, capturou Amazias, rei de Judá, filho de Joás, filho de Jeoacaz, em Bete-Semes e o trouxe a Jerusalém, e derrubou o muro de Jerusalém desde a porta de Efraim até a porta da esquina, quatrocentos côvados.
24
Ele tomou todo o ouro e a prata, e todos os utensílios que se acharam na casa de Deus com Obede-Edom, e os tesouros da casa do rei, e os reféns, e voltou para Samaria.
25
Amazias, filho de Joás, rei de Judá, viveu quinze anos após a morte de Joás, filho de Jeoacaz, rei de Israel.
26
Ora, o restante dos atos de Amazias, desde os primeiros até os últimos, eis que não estão escritos no livro dos reis de Judá e de Israel?
27
Ora, desde o tempo em que Amazias se desviou de seguir ao SENHOR, fizeram uma conspiração contra ele em Jerusalém. Ele fugiu para Laquis, mas mandaram persegui-lo até Laquis e o mataram lá.
28
Eles o trouxeram sobre cavalos e o sepultaram com seus pais na Cidade de Judá.
2 Letopisu
Chapitre 25
1
V pětmecítma letech kralovati počal Amaziáš, a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma.
2
A činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, ale však ne srdcem upřímým.
3
I stalo se, když bylo upevněno království jeho, že zmordoval služebníky své, kteříž zabili krále otce jeho.
4
A však synů jejich nekázal mordovati, ale učinil tak, jakž psáno jest v zákoně, v knize Mojžíšově, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.
5
Zatím shromáždil Amaziáš lid Judský, a ustanovil po domích otcovských čeledí jejich hejtmany a setníky, po všem Judstvu a pokolení Beniaminovu, a sečtl je od dvadcítiletých a výše, a našel jich třikrát sto tisíc vybraných mužů bojovných, kopidlníků a pavézníků.
6
Najal také ze mzdy z Izraele sto tisíc mužů udatných ze sta hřiven stříbra.
7
Muž pak Boží přišel k němu, řka: Ó králi, nechť netáhne s tebou vojsko Izraelské; nebo Hospodin není s Izraelem, a všechněmi syny Efraimovými.
8
Ale táhni ty. Učiniž tak, a posilň se k boji; jinak porazí tě Bůh před nepřátely, neboť může Bůh i pomoci i poraziti.
9
Tedy řekl Amaziáš muži Božímu: Jakž pak udělám s stem hřiven stříbra, kteréž jsem dal vojsku Izraelskému? Odpověděl muž Boží: Máť Hospodin mnohem více nad to, což by dal tobě.
10
A tak oddělil Amaziáš vojsko to, kteréž bylo přitáhlo k němu z Efraim, aby odešli na místo své. Pročež rozhněvali se náramně na Judské a navrátili se k místu svému s velikým hněvem.
11
Mezi tím Amaziáš posiliv se, vedl lid svůj, a táhl do údolí solnatého, a porazil synů Seir deset tisíců.
12
Deset také tisíců živých jali synové Judští, a vedli na vrch skály, a sházeli je s vrchu té skály, tak že se všickni zrozráželi.
13
Vojsko pak to, kteréž zase odeslal Amaziáš, aby netáhlo s ním na vojnu, vtrhlo do měst Judských od Samaří až do Betoron, a pobivše z nich tři tisíce, nabrali loupeží mnoho.
14
I stalo se, když se vracel Amaziáš od porážky Idumejských, že přivezl s sebou bohy synů Seir, a vyzdvihl je sobě za bohy, a skláněl se před nimi, a kadil jim.
15
A protož rozhněval se náramně Hospodin na Amaziáše, a poslal k němu proroka, kterýž jemu řekl: Proč hledáš bohů lidu toho, kteříž nevytrhli lidu svého z ruky tvé?
16
Stalo se pak, když on k němu mluvil, řekl mu král: Co tě postavili, abys byl rádcím královským? Přestaniž, nechceš-li bit býti. A tak přestal prorok, však řekl: Seznávám, že tě usoudil Bůh zahladiti, poněvadž učiniv to, neuposlechl jsi rady mé.
17
Tedy poradiv se Amaziáš král Judský, poslal k Joasovi synu Joachaza syna Jéhu, králi Izraelskému, řka: Nuže, pohleďme sobě v oči.
18
I poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému, a řekl: Bodlák, kterýž byl na Libánu, poslal k cedru Libánskému, řka: Dej dceru svou synu mému za manželku. V tom šlo tudy zvíře polní, kteréž bylo na Libánu, a pošlapalo ten bodlák.
19
Myslil jsi: Aj, porazil jsem Idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé, tak že se tím honosíš. Medle, zůstaň v domě svém. Proč se máš zapletati v takové zlé, až bys padl i ty i Juda s tebou?
20
Ale neuposlechl Amaziáš; nebo od Boha to bylo, aby je vydal v ruku oněchno, proto že hledali bohů Idumejských.
21
Takž vytáhl Joas král Izraelský, a pohleděli sobě v oči s Amaziášem králem Judským v Betsemes, kteréž jest Judovo.
22
I poražen jest Juda před Izraelem, a utíkali jeden každý do příbytků svých.
23
Amaziáše pak krále Judského, syna Joasova, jenž byl syn Joachazův, jal Joas král Izraelský u Betsemes, a přivedl jej do Jeruzaléma, a zbořil zdi Jeruzalémské odbrány Efraim až k bráně úhlu na čtyři sta loktů.
24
A pobrav všecko zlato a stříbro i všecko nádobí, kteréž se nalezlo v domě Božím u Obededoma, a v pokladích domu královského, také i ty, kteříž byli v zástavě, navrátil se do Samaří.
25
Byl pak živ Amaziáš syn Joasův, král Judský, po smrti Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, patnácte let.
26
Ale o jiných činech Amaziášových, prvních i posledních, vypsáno jest v knize o králích Judských a Izraelských.
27
Od toho zajisté času, jakž se spustil Amaziáš Hospodina, spikli se jedovatě proti němu v Jeruzalémě. A když utekl do Lachis, poslali za ním do Lachis, a zabili jej tam.
28
A přinesše ho na koních, pochovali jej s otci jeho v městě Judově.