Comparer
2 Crônicas 26
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Crônicas
Chapitre 26
1
Todo o povo de Judá tomou Uzias, que tinha dezesseis anos de idade, e o fez rei no lugar de seu pai, Amazias.
2
Ele construiu Elote e a restaurou a Judá. Depois disso, o rei descansou com seus pais.
3
Uzias tinha dezesseis anos de idade quando começou a reinar; e ele reinou cinquenta e dois anos em Jerusalém. O nome de sua mãe era Jecolias, de Jerusalém.
4
Ele fez o que era reto aos olhos do SENHOR, conforme tudo o que seu pai, Amazias, havia feito.
5
Ele se dispôs a buscar a Deus nos dias de Zacarias, que tinha entendimento na visão de Deus; e enquanto ele buscou o SENHOR, Deus o fez prosperar.
6
Ele saiu e lutou contra os filisteus, e derrubou o muro de Gate, o muro de Jabne e o muro de Asdode; e ele construiu cidades na região de Asdode, e entre os filisteus.
7
Deus o ajudou contra os filisteus, e contra os árabes que viviam em Gur-Baal, e contra os meunitas.
8
Os amonitas pagaram tributo a Uzias. Seu nome se espalhou até a entrada do Egito, pois ele se tornou extremamente forte.
9
Além disso, Uzias construiu torres em Jerusalém, na porta da esquina, na porta do vale e no ângulo do muro, e as fortificou.
10
Ele construiu torres no deserto e cavou muitas cisternas, pois tinha muito gado, tanto nas terras baixas quanto nas planícies. Ele tinha agricultores e vinhateiros nas montanhas e nos campos férteis, pois ele amava a agricultura.
11
Além disso, Uzias tinha um exército de homens de combate que saíam para a guerra em tropas, de acordo com o número do registro deles feito por Jeiel, o escriba, e Maaseias, o oficial, sob o comando de Hananias, um dos capitães do rei.
12
O número total dos chefes das casas paternas, os valentes homens de valor, era de dois mil e seiscentos.
13
Sob o comando deles havia um exército de trezentos e sete mil e quinhentos homens, que faziam a guerra com grande poder, para ajudar o rei contra o inimigo.
14
Uzias preparou para eles, para todo o exército, escudos, lanças, capacetes, couraças, arcos e pedras para fundas.
15
Em Jerusalém, ele fez máquinas, inventadas por homens habilidosos, para ficarem nas torres e nas muralhas, com as quais atiravam flechas e grandes pedras. Seu nome se espalhou para muito longe, porque ele foi maravilhosamente ajudado até se tornar forte.
16
Mas, quando ele se tornou forte, seu coração se exaltou, de modo que ele agiu de forma corrupta e transgrediu contra o SENHOR, seu Deus, pois ele entrou no templo do SENHOR para queimar incenso no altar do incenso.
17
O sacerdote Azarias entrou atrás dele, e com ele oitenta sacerdotes do SENHOR, que eram homens valentes.
18
Eles resistiram ao rei Uzias e lhe disseram: “Não cabe a você, Uzias, queimar incenso ao SENHOR, mas aos sacerdotes, os filhos de Arão, que são consagrados para queimar incenso. Saia do santuário, pois você transgrediu. Isso não lhe trará honra da parte do SENHOR Deus.”
19
Então Uzias se irou. Ele tinha um incensário em sua mão para queimar incenso, e enquanto ele se irava contra os sacerdotes, a lepra irrompeu em sua testa diante dos sacerdotes na casa do SENHOR, junto ao altar do incenso.
20
Azarias, o sumo sacerdote, e todos os sacerdotes olharam para ele, e eis que ele estava leproso em sua testa; e eles o expulsaram apressadamente dali. De fato, ele mesmo também se apressou em sair, porque o SENHOR o havia ferido.
21
O rei Uzias foi leproso até o dia de sua morte, e viveu em uma casa separada, sendo leproso; pois ele foi excluído da casa do SENHOR. Jotão, seu filho, estava sobre a casa do rei, julgando o povo da terra.
22
Ora, o restante dos atos de Uzias, desde os primeiros até os últimos, o profeta Isaías, filho de Amoz, os escreveu.
23
Assim Uzias descansou com seus pais; e o sepultaram com seus pais no campo de sepultamento que pertencia aos reis, pois disseram: “Ele é leproso.” Jotão, seu filho, reinou em seu lugar.
2 Letopisu
Chapitre 26
1
Tedy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na místě otce jeho Amaziáše.
2
Onť jest vzdělal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umřel král s otci svými.
3
V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati počal, a kraloval padesáte a dvě létěv Jeruzalémě. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma.
4
Ten činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl činil Amaziáš otec jeho.
5
A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumějícího vidění Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, šťastný prospěch dal jemu Bůh.
6
Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a probořil zed města Gát, a zed města Jabne, i zed města Azotu, a vystavěl města okolo Azotu, i v zemi Filistinské.
7
Bůh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteříž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským.
8
I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší.
9
A vzdělal Uziáš věže v Jeruzalémě u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je.
10
Vystavěl také věže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že měl stád mnoho, jakož při údolí tak i na rovinách, oráče tolikéž a vinaře po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí.
11
Měl také Uziáš vojsko bojovníků, vycházejících k boji po houfích v jistém počtu, jakž vyčteni byli od Jehiele kanclíře, a Maaseiáše úředníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému.
12
Všecken počet knížat čeledí otcovských, mužů udatných, dva tisíce a šest set.
13
A pod spravou jejich lidu válečného třikrát sto tisíc, sedm tisíc a pět set bojovníků udatných, aby pomáhali králi proti nepříteli.
14
Připravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíře, lučiště i kamení prakové.
15
Nadělal také v Jeruzalémě vtipně vymyšlených nástrojů válečných, aby byli na věžech a na úhlech k střílení střelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci měl, až se i zmocnil.
16
Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhřešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáři, na němž se kadívalo.
17
I všel za ním Azariáš kněz, a s ním jiných kněží Hospodinových osmdesáte, mužů udatných.
18
Kteříž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobě, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale kněžím, synům Aronovým, kteříž posvěceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatyně, nebo jsi zhřešil, aniž to bude tobě ke cti před Hospodinem Bohem.
19
Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo.
20
A pohleděv na něj Azariáš, nejvyšší kněz, a všickni kněží, a aj, byl malomocný na čele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin.
21
A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soudě lid země.
22
O jiných pak věcech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosův.
23
I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobů královských; nebo řekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo něho.