Comparer
2 Crônicas 34
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Crônicas
Chapitre 34
1
Josias tinha oito anos de idade quando começou a reinar, e reinou trinta e um anos em Jerusalém.
2
Ele fez o que era reto aos olhos do SENHOR, e andou nos caminhos de Davi, seu pai, e não se desviou nem para a direita nem para a esquerda.
3
Pois no oitavo ano do seu reinado, sendo ainda jovem, ele começou a buscar o Deus de Davi, seu pai; e no décimo segundo ano, começou a purificar Judá e Jerusalém dos altos, dos postes de Aserá, das imagens esculpidas e das imagens de fundição.
4
Derrubaram os altares dos baalins na sua presença; e ele despedaçou os altares de incenso que estavam no alto, acima deles. Ele quebrou os postes de Aserá, as imagens esculpidas e as imagens de fundição em pedaços, reduziu-os a pó, e o espalhou sobre as sepulturas daqueles que lhes haviam sacrificado.
5
Ele queimou os ossos dos sacerdotes sobre os seus altares, e purificou Judá e Jerusalém.
6
Ele fez isso nas cidades de Manassés, Efraim e Simeão, até Naftali, por todas as suas ruínas ao redor.
7
Ele derrubou os altares, reduziu a pó os postes de Aserá e as imagens esculpidas, e despedaçou todos os altares de incenso por toda a terra de Israel; então voltou para Jerusalém.
8
No décimo oitavo ano do seu reinado, quando já havia purificado a terra e a casa, ele enviou Safã, filho de Azalias, Maaseias, o governador da cidade, e Joá, filho de Joacaz, o cronista, para repararem a casa do SENHOR, seu Deus.
9
Eles foram a Hilquias, o sumo sacerdote, e entregaram o dinheiro que havia sido trazido para a casa de Deus, o qual os levitas, guardas da soleira, haviam recolhido das mãos de Manassés, de Efraim, de todo o remanescente de Israel, de todo o Judá e Benjamim, e dos habitantes de Jerusalém.
10
Eles o entregaram nas mãos dos trabalhadores que tinham a supervisão da casa do SENHOR; e os trabalhadores que trabalhavam na casa do SENHOR o deram para consertar e reparar a casa.
11
Eles o deram aos carpinteiros e aos construtores para comprarem pedras lavradas e madeira para os encaixes, e para fazerem vigas para os edifícios que os reis de Judá haviam destruído.
12
Os homens fizeram o trabalho fielmente. Seus supervisores eram Jaate e Obadias, levitas, dos filhos de Merari; e Zacarias e Mesulão, dos filhos dos coatitas, para dirigirem a obra; e outros dos levitas, que eram todos habilidosos com instrumentos musicais.
13
Eles também estavam sobre os carregadores de cargas, e dirigiam todos os que faziam o trabalho em cada tipo de serviço. Dos levitas, havia escribas, oficiais e guardas das portas.
14
Quando tiraram o dinheiro que havia sido trazido para a casa do SENHOR, o sacerdote Hilquias encontrou o livro da lei do SENHOR dada por meio de Moisés.
15
Hilquias disse a Safã, o escriba: “Encontrei o livro da lei na casa do SENHOR.” Então Hilquias entregou o livro a Safã.
16
Safã levou o livro ao rei, e também lhe trouxe um relatório, dizendo: “Tudo o que foi confiado aos seus servos, eles estão fazendo.
17
Eles esvaziaram o dinheiro que foi encontrado na casa do SENHOR, e o entregaram nas mãos dos supervisores e nas mãos dos trabalhadores.”
18
Safã, o escriba, informou ao rei, dizendo: “O sacerdote Hilquias me entregou um livro.” E Safã leu o livro para o rei.
19
Quando o rei ouviu as palavras da lei, ele rasgou as suas roupas.
20
O rei ordenou a Hilquias, a Aicão, filho de Safã, a Abdom, filho de Mica, a Safã, o escriba, e a Asaías, servo do rei, dizendo:
21
“Vão e consultem o SENHOR por mim, e pelos que restaram em Israel e em Judá, a respeito das palavras do livro que foi encontrado; pois grande é a ira do SENHOR que foi derramada sobre nós, porque nossos pais não guardaram a palavra do SENHOR, para fazerem conforme tudo o que está escrito neste livro.”
22
Então Hilquias e aqueles a quem o rei havia ordenado foram à profetisa Hulda, mulher de Salum, filho de Tocate, filho de Hasra, o guarda do guarda-roupa (ela morava em Jerusalém, no segundo distrito), e falaram com ela a esse respeito.
23
Ela lhes disse: “Assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: 'Digam ao homem que os enviou a mim:
24
“Assim diz o SENHOR: 'Eis que trarei o mal sobre este lugar e sobre os seus habitantes, a saber, todas as maldições que estão escritas no livro que leram diante do rei de Judá.
25
Porque me abandonaram e queimaram incenso a outros deuses, para me provocarem à ira com todas as obras das suas mãos, portanto a minha ira se derramará sobre este lugar, e não se apagará.'”
26
Mas ao rei de Judá, que os enviou para consultar o SENHOR, vocês lhe dirão o seguinte: 'Assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: “A respeito das palavras que você ouviu,
27
porque o seu coração foi sensível, e você se humilhou diante de Deus quando ouviu as suas palavras contra este lugar e contra os seus habitantes, e se humilhou diante de mim, rasgou as suas roupas e chorou diante de mim, eu também o ouvi”, diz o SENHOR.
28
“Eis que eu o reunirei aos seus pais, e você será recolhido à sua sepultura em paz. Os seus olhos não verão todo o mal que trarei sobre este lugar e sobre os seus habitantes.”'” Eles levaram esta mensagem de volta ao rei.
29
Então o rei mandou reunir todos os anciãos de Judá e de Jerusalém.
30
O rei subiu à casa do SENHOR com todos os homens de Judá e os habitantes de Jerusalém — os sacerdotes, os levitas e todo o povo, desde o maior até o menor — e leu em voz alta diante deles todas as palavras do livro da aliança que havia sido encontrado na casa do SENHOR.
31
O rei se pôs em pé no seu lugar e fez uma aliança diante do SENHOR, de andar após o SENHOR, e de guardar os seus mandamentos, os seus testemunhos e os seus estatutos de todo o seu coração e de toda a sua alma, para cumprir as palavras da aliança que estavam escritas neste livro.
32
Ele fez com que todos os que se encontravam em Jerusalém e em Benjamim se pusessem de pé. Os habitantes de Jerusalém fizeram conforme a aliança de Deus, o Deus de seus pais.
33
Josias removeu todas as abominações de todas as terras que pertenciam aos filhos de Israel, e fez com que todos os que se encontravam em Israel servissem, sim, que servissem ao SENHOR, seu Deus. Todos os seus dias eles não se desviaram de seguir o SENHOR, o Deus de seus pais.
2 Letopisu
Chapitre 34
1
V osmi letech byl Joziáš, když kralovati počal, a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě.
2
Ten činil to, což jest pravého před očima Hospodinovýma, chodě po cestách Davida otce svého, a neuchýlil se na pravo ani na levo.
3
Léta zajisté osmého kralování svého, když ještě mládenček byl, počal hledati Boha Davida otce svého, dvanáctého pak léta počal vyčišťovati Judy a Jeruzaléma od výsostí, hájů, rytin a slitin.
4
Nebo u přítomnosti jeho rozbořili oltáře Bálů, i obrazy slunečné, kteříž byli na nich, zpodtínal. Též i háje a rytiny, i slitiny zdrobil a setřel, a rozsypal po hrobích těch, kteříž jim obětovávali.
5
Kosti pak kněží popálil na oltářích jejich, a vyčistil Judu a Jeruzalém,
6
Též i města v pokolení Manasses, Efraim a Simeon, až i Neftalím i pustiny jejich vůkol.
7
A tak zkazil oltáře a háje, a rytiny stroskotal na kusy, a všecky obrazy slunečné vysekal po vší zemi Izraelské. Potom navrátil se do Jeruzaléma.
8
Léta pak osmnáctého kralování svého, když vyčistil zemi a dům Boží, poslal Safana syna Azaliášova, a Maaseiáše úředníka města, aJoacha syna Joachazova kanclíře, aby opraven byl dům Hospodina Boha jeho.
9
Kteříž přišedše k Helkiášovi knězi nejvyššímu, dali peníze snesené do domu Božího, kteréž byli Levítové vrátní vybrali od Manassesa a Efraima, i ode všech ostatků Izraelských, i od všeho Judy a Beniamina, a navrátili se do Jeruzaléma.
10
Dali je pak v ruce správců toho díla, kteříž představeni byli nad domem Hospodinovým, a ti vydávali je dělníkům, jenž dělali v domě Hospodinově, opravujíce a utvrzujíce jej.
11
I dali tesařům a stavitelům, aby najednali kamení tesaného, a dříví k vazbám i k trámům domů, kteréž byli zbořili králové Judští.
12
Muži pak ti věrně se měli při té práci, nad nimiž ustanoveni Jachat a Abdiáš Levítové z synů Merari, Zachariáš a Mesullam z synů Kahat, aby s pilností přídrželi k práci. A z těch Levítů každý uměl hráti na nástroje muzické.
13
Ale nad nosiči, i kteříž přídrželi dělníky ke všeliké práci, byli z Levítů písaři, úředníci a vrátní.
14
A když vynášeli peníze, kteréž byli sneseny do domu Hospodinova, našel Helkiáš kněz knihu zákona Hospodinova vydaného skrze Mojžíše.
15
I řekl Helkiáš k Safanovi písaři: Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově. I dal Helkiáš tu knihu Safanovi.
16
Safan pak přinesl tu knihu králi, a při tom jemu oznámil, řka: Všecko, cožkoli bylo poručeno služebníkům tvým, dělají.
17
Nebo sebravše peníze, což se jich koli nalezlo v domě Hospodinově, vydali je v ruce úředníkům a dělníkům.
18
Oznámil také Safan písař králi, řka: Knihu mi dal Helkiáš kněz. I četl v ní Safan před králem.
19
Pročež když slyšel král slova zákona, roztrhl roucho své.
20
A rozkázal král Helkiášovi, též Achikamovi synu Safanovu, a Abdonovi synu Míchovu, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku královskému, řka:
21
Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o pozůstalý lid Izraelský a Judský, z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hněv Hospodinův, kterýž jest vylit na nás, proto že neostříhali otcové naši slova Hospodinova, aby činili všecko, což psáno jest v knize této.
22
Tedy šli, Helkiáš a kteříž byli při králi, k Chuldě prorokyni, manželce Salluma syna Tekue, syna Chasrova, strážného nad rouchem, nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně, a mluvili k ní ty věci.
23
Kteráž řekla jim: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Povězte muži tomu, kterýž poslal vás ke mně,
24
Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé věci na toto místo a na obyvatele jeho, všecka zlořečení napsaná v knize té, kterouž čtli před králem Judským,
25
Proto že opustili mne a kadili bohům cizím, aby mne popouzeli všemi skutky rukou svých. Z té příčiny vylita bude prchlivost má na toto místo, aniž bude uhašena.
26
Králi pak Judskému, kterýž poslal vás, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch, kteráž jsi slyšel:
27
Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé, a ponížil jsi se před tváří Boží, kdyžs slyšel slova jeho proti místu tomuto a proti obyvatelům jeho, a ponižuje se přede mnou, roztrhl jsi roucho své, a plakals přede mnou, i já vyslyšel jsem tě, praví Hospodin.
28
Aj, já připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v hrobích svých v pokoji, aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého, kteréž já uvedu na místo toto a na obyvatele jeho. I oznámili králi tu řeč.
29
Tedy poslav král, shromáždil všecky starší Judské a Jeruzalémské.
30
A vstoupil král do domu Hospodinova, a všickni muži Judští i obyvatelé Jeruzalémští, kněží, Levítové a všecken lid od velikého až do malého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.
31
Potom stoje král na místě svém, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho i svědectví jeho a ustanovení jeho z celého srdce svého a ze vší duše své, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou v té knize zapsána.
32
I rozkázal, aby k témuž každý stál, kdož by koli nalezen byl v Jeruzalémě a v Beniaminovi. I činili obyvatelé Jeruzalémští podlé smlouvy Boží, Boha otců svých.
33
Tehdáž také vyprázdnil Joziáš všecky ohavnosti ze všech zemí synů Izraelských, a přídržel všecky, kteřížkoli byli v Izraeli, k tomu, aby sloužili Hospodinu Bohu svému. Po všecky dny jeho neodstoupili od následování Hospodina Boha otců svých.