Comparer
2 Crônicas 35
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Crônicas
Chapitre 35
1
Josias celebrou a Páscoa ao SENHOR em Jerusalém. Eles mataram o cordeiro da Páscoa no décimo quarto dia do primeiro mês.
2
Ele estabeleceu os sacerdotes em seus cargos e os encorajou no serviço da casa do SENHOR.
3
Ele disse aos levitas que ensinavam a todo o Israel e que eram santos ao SENHOR: “Coloquem a arca santa na casa que Salomão, filho de Davi, rei de Israel, construiu. Ela não será mais um peso sobre os seus ombros. Agora sirvam ao SENHOR, seu Deus, e ao seu povo Israel.
4
Preparem-se segundo as suas casas paternas, por suas divisões, de acordo com o que escreveu Davi, rei de Israel, e de acordo com o que escreveu Salomão, seu filho.
5
Fiquem no lugar santo de acordo com as divisões das casas paternas de seus irmãos, os filhos do povo, e que haja para cada um uma porção de uma casa paterna dos levitas.
6
Matem o cordeiro da Páscoa, santifiquem-se e preparem-no para os seus irmãos, para fazerem de acordo com a palavra do SENHOR por meio de Moisés.”
7
Josias deu aos filhos do povo, do rebanho, cordeiros e cabritos, todos eles para as ofertas da Páscoa, a todos os que estavam presentes, no total de trinta mil, e três mil novilhos. Estes eram dos bens do rei.
8
Seus líderes deram uma oferta voluntária ao povo, aos sacerdotes e aos levitas. Hilquias, Zacarias e Jeiel, os governantes da casa de Deus, deram aos sacerdotes, para as ofertas da Páscoa, dois mil e seiscentos animais do rebanho miúdo e trezentas cabeças de gado.
9
Conanias também, e Semaías e Natanael, seus irmãos, e Hasabias, Jeiel e Jozabade, os chefes dos levitas, deram aos levitas, para as ofertas da Páscoa, cinco mil animais do rebanho miúdo e quinhentas cabeças de gado.
10
Assim o serviço foi preparado, e os sacerdotes ficaram em seus lugares, e os levitas em suas divisões, de acordo com a ordem do rei.
11
Eles mataram os cordeiros da Páscoa, e os sacerdotes aspergiram o sangue que receberam das mãos deles, e os levitas os esfolaram.
12
Eles retiraram os holocaustos, para que pudessem distribuí-los de acordo com as divisões das casas paternas dos filhos do povo, para oferecerem ao SENHOR, como está escrito no livro de Moisés. Eles fizeram o mesmo com o gado.
13
Eles assaram a Páscoa no fogo, de acordo com a ordenança. Eles cozinharam as ofertas santas em panelas, em caldeirões e em frigideiras, e as levaram rapidamente a todos os filhos do povo.
14
Depois, eles prepararam para si mesmos e para os sacerdotes, porque os sacerdotes, os filhos de Arão, estavam ocupados oferecendo os holocaustos e a gordura até a noite. Portanto, os levitas prepararam para si mesmos e para os sacerdotes, os filhos de Arão.
15
Os cantores, os filhos de Asafe, estavam em seus lugares, de acordo com o mandamento de Davi, Asafe, Hemã e Jedutum, o vidente do rei; e os porteiros estavam em cada porta. Eles não precisaram se afastar de seu serviço, porque seus irmãos, os levitas, prepararam para eles.
16
Assim, todo o serviço do SENHOR foi preparado no mesmo dia, para celebrar a Páscoa e para oferecer holocaustos no altar do SENHOR, de acordo com a ordem do rei Josias.
17
Os filhos de Israel que estavam presentes celebraram a Páscoa naquele tempo, e a festa dos pães asmos por sete dias.
18
Não houve nenhuma Páscoa como essa celebrada em Israel desde os dias do profeta Samuel, nem nenhum dos reis de Israel celebrou uma Páscoa como a que Josias celebrou — com os sacerdotes, os levitas e todo o Judá e Israel que estavam presentes, e os habitantes de Jerusalém.
19
Esta Páscoa foi celebrada no décimo oitavo ano do reinado de Josias.
20
Depois de tudo isso, quando Josias havia preparado o templo, Neco, rei do Egito, subiu para lutar contra Carquemis, junto ao Eufrates, e Josias saiu contra ele.
21
Mas ele lhe enviou embaixadores, dizendo: “O que eu tenho a ver com você, rei de Judá? Eu não venho contra você hoje, mas contra a casa com a qual estou em guerra. Deus me ordenou que me apressasse. Cuidado, pois é Deus quem está comigo, para que ele não o destrua.”
22
No entanto, Josias não quis desviar o seu rosto dele, mas disfarçou-se, para poder lutar com ele, e não deu ouvidos às palavras de Neco, que vieram da boca de Deus, e foi lutar no vale de Megido.
23
Os arqueiros atiraram no rei Josias; e o rei disse aos seus servos: “Tirem-me daqui, porque estou gravemente ferido!”
24
Então seus servos o tiraram do carro, e o colocaram no segundo carro que ele tinha, e o levaram para Jerusalém; e ele morreu, e foi sepultado nos túmulos de seus pais. Todo o Judá e Jerusalém lamentaram por Josias.
25
Jeremias lamentou por Josias, e todos os cantores e cantoras falaram de Josias em suas lamentações até o dia de hoje; e eles fizeram disso uma ordenança em Israel. Eis que estão escritas nas lamentações.
26
Ora, o restante dos atos de Josias e as suas boas obras, de acordo com o que está escrito na lei do SENHOR,
27
e os seus atos, do primeiro ao último, eis que estão escritos no livro dos reis de Israel e de Judá.
2 Letopisu
Chapitre 35
1
Slavil také Joziáš v Jeruzalémě velikunoc Hospodinu, a zabili beránka velikonočního čtrnáctého dne měsíce prvního.
2
A postaviv kněží v strážech jejich, utvrdil je v přisluhování domu Hospodinova.
3
I řekl Levítům, kteříž připravovali za všecken lid Izraelský věci svaté Hospodinu: Vneste truhlu svatosti do domu, kterýž ustavěl Šalomoun syn Davidův, král Izraelský. Nebudeť vám břemenem na ramenou. A tak nyní služte Hospodinu Bohu svému a lidu jeho Izraelskému.
4
A připravte se po čeledech otců svých, po třídách svých, tak jakž nařídil David král Izraelský, a podlé nařízení Šalomouna syna jeho.
5
A stůjte v svatyni podlé rozdílu čeledí otcovských, bratří národu svého, a podlé rozdělení každé čeledi otcovské Levítů.
6
A tak zabíte beránka, a posvěťte se, a připravte bratřím svým, chovajíce se vedlé slova Hospodinova vydaného skrze Mojžíše.
7
Daroval pak Joziáš všemu množství z stáda beránků a kozelců, vše k obětem velikonočním, podlé toho všeho, jakž postačovalo, v počtu třidcet tisíců, a skotů tři tisíce, to vše z statku královského.
8
Knížata jeho také k lidu, kněžím i Levítům štědře se ukázali: Helkiáš, Zachariáš a Jechiel, přední v domě Božím, dali kněžím k obětem velikonočním dva tisíce a šest set bravů a skotů tři sta.
9
Konaniáš pak s Semaiášem a Natanaelem bratřími svými, též Chasabiáš, Jehiel, Jozabad, přední z Levítů, darovali jiným Levítům k obětem velikonočním pět tisíc bravů a skotů pět set.
10
A když připraveno bylo všecko k službě, stáli kněží na místě svém, a Levítové v třídách svých, podlé rozkazu královského.
11
I zabíjeli beránky velikonoční, kněží pak kropili krví, berouce z rukou jejich, a Levítové vytahovali z koží.
12
Tedy oddělili zápal, aby dali lidu podlé rozdělení domů čeledí otcovských, tak aby obětováno bylo Hospodinu, jakž psáno jest v knize Mojžíšově. Tolikéž i s voly učinili.
13
I pekli beránky velikonoční ohněm podlé obyčeje, ale jiné věci posvěcené vařili v hrncích, v kotlících a v pánvicích, a rozdávali rychle všemu lidu.
14
Potom pak připravili sobě a kněžím. Nebo kněží, synové Aronovi, zápaly a tuky až do noci obětovali, protož Levítové připravili sobě i kněžím, synům Aronovým.
15
Též i zpěváci, synové Azafovi, stáli na místě svém podlé rozkázaní Davidova Azafovi, Hémanovi i Jedutunovi, proroku královskému, vydaného. Vrátní také při jedné každé bráně neměli odcházeti od své povinnosti, pročež bratří jejich Levítové jiní strojili jim.
16
A tak nastrojena byla všecka služba Hospodinova v ten den, v slavení hodu beránka a obětování oběti zápalné na oltáři Hospodinovu, podlé rozkázaní krále Joziáše.
17
I slavili synové Izraelští, což se jich našlo, hod beránka v ten čas a slavnost přesnic za sedm dní.
18
Nebyla pak slavena velikanoc té podobná v Izraeli ode dnů Samuele proroka, aniž který z králů Izraelských slavil hodu beránka podobného tomu, kterýž slavil Joziáš s kněžími a Levíty, i se vším lidem Judským a Izraelským, což se ho našlo, i s obyvateli Jeruzalémskými.
19
Osmnáctého léta kralování Joziášova slaven byl ten hod beránka.
20
Potom po všem, když již spravil Joziáš dům Boží, přitáhl Nécho král Egyptský, aby bojoval proti Charkemis podlé Eufraten, Joziáš pak vytáhl proti němu.
21
Kterýž ač poslal k němu posly, řka: Já nic nemám s tebou činiti, králi Judský. Ne proti tobě, slyš ty, dnes táhnu, ale proti domu, kterýž se mnou bojuje, kamž mi rozkázal Bůh, abych pospíšil. Nebojuj s Bohem, kterýž se mnou jest, ať tě neshladí:
22
Joziáš však neodvrátil tváři své od něho, ale aby bojoval s ním, změnil oděv svůj, aniž uposlechl slov Néchových, pošlých z úst Božích. A tak přitáhl, aby se s ním potýkal na poli Mageddo.
23
I postřelili střelci krále Joziáše. Tedy řekl král služebníkům svým: Odvezte mne, neboť jsem velmi nemocen.
24
Takž přenesli jej služebníci jeho z toho vozu, a vložili ho na druhý vůz, kterýž měl, a dovezli jej do Jeruzaléma. I umřel a pochován jest v hrobích otců svých. I plakal všecken Juda a Jeruzalém nad Joziášem.
25
Naříkal také i Jeremiáš nad Joziášem, a zpívávali všickni zpěváci a zpěvakyně v naříkáních svých o Joziášovi až do dnešního dne, kteráž uvedli v obyčej Izraeli. A ta jsou zapsána v pláči Jeremiášovu.
26
Jiné pak věci Joziášovy, i pobožnost jeho, jakž napsáno jest v zákoně Hospodinově,
27
I skutkové jeho první i poslední, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských.