Comparer
2 Samuel 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Samuel
Chapitre 17
1
Além disso, Aitofel disse a Absalão: “Deixe-me agora escolher doze mil homens, e eu me levantarei e perseguirei Davi esta noite.
2
Cairei sobre ele enquanto está cansado e exausto, e o farei entrar em pânico. Todo o povo que está com ele fugirá. Matarei apenas o rei,
3
e trarei de volta todo o povo a você. A morte do homem a quem você busca será como o retorno de todos. E todo o povo estará em paz.”
4
O conselho agradou muito a Absalão e a todos os anciãos de Israel.
5
Então Absalão disse: “Chamem agora também Husai, o arquita, e vamos ouvir o que ele também tem a dizer.”
6
Quando Husai chegou a Absalão, Absalão lhe falou, dizendo: “Aitofel falou desta maneira. Devemos fazer o que ele diz? Se não, fale.”
7
Husai disse a Absalão: “O conselho que Aitofel deu desta vez não é bom.”
8
Husai disse ainda: “Você conhece o seu pai e os seus homens, que eles são homens valentes, e são ferozes em suas mentes, como uma ursa no campo roubada de seus filhotes. O seu pai é um homem de guerra e não passará a noite com o povo.
9
Eis que ele agora está escondido em algum buraco, ou em algum outro lugar. Acontecerá que, quando alguns deles caírem no primeiro ataque, quem quer que ouça isso dirá: 'Houve uma matança entre o povo que segue Absalão!'
10
Então, mesmo aquele que é valente, cujo coração é como o coração de um leão, derreterá completamente; pois todo o Israel sabe que o seu pai é um homem valente, e que os que estão com ele são homens corajosos.
11
Mas eu aconselho que todo o Israel seja reunido a você, desde Dã até Berseba, como a areia que está junto ao mar em multidão; e que você mesmo vá à batalha.
12
Assim cairemos sobre ele em algum lugar onde for encontrado, e desceremos sobre ele como o orvalho cai sobre a terra, e não deixaremos vivo nem ele e nem um só de todos os homens que estão com ele.
13
Além disso, se ele tiver recuado para alguma cidade, então todo o Israel trará cordas para aquela cidade, e nós a arrastaremos para o rio, até que não se encontre ali nem uma pequena pedra.”
14
Absalão e todos os homens de Israel disseram: “O conselho de Husai, o arquita, é melhor do que o conselho de Aitofel.” Pois o SENHOR havia ordenado frustrar o bom conselho de Aitofel, com o propósito de que o SENHOR trouxesse a ruína sobre Absalão.
15
Então Husai disse aos sacerdotes Zadoque e Abiatar: “Aitofel aconselhou Absalão e os anciãos de Israel desta maneira; e eu os aconselhei daquela maneira.
16
Agora, portanto, mandem depressa um mensageiro e avisem a Davi, dizendo: 'Não passe esta noite nos vaus do deserto, mas faça a travessia sem falta, para que não seja engolido o rei e todo o povo que está com ele.'”
17
Ora, Jônatas e Aimaás estavam esperando em En-Rogel; e uma serva costumava ir e relatar a eles, e eles iam e contavam ao rei Davi; pois eles não podiam arriscar serem vistos entrando na cidade.
18
Mas um menino os viu e contou a Absalão. Então ambos foram embora apressadamente e chegaram à casa de um homem em Baurim, que tinha um poço em seu pátio; e eles desceram ali.
19
A mulher pegou e estendeu uma coberta sobre a boca do poço, e espalhou grãos triturados sobre ela; e nada se percebeu.
20
Os servos de Absalão chegaram à mulher na casa, e perguntaram: “Onde estão Aimaás e Jônatas?” A mulher lhes respondeu: “Eles atravessaram o riacho de água.” Quando eles procuraram e não os encontraram, voltaram para Jerusalém.
21
Depois que eles partiram, eles subiram do poço, e foram e contaram ao rei Davi; e disseram a Davi: “Levantem-se e atravessem depressa as águas; pois assim aconselhou Aitofel contra vocês.”
22
Então Davi se levantou, e todo o povo que estava com ele, e eles atravessaram o Jordão. Ao amanhecer, não faltava nem um sequer deles que não tivesse atravessado o Jordão.
23
Quando Aitofel viu que o seu conselho não foi seguido, ele selou o seu jumento, levantou-se e foi para casa, na sua cidade, colocou a sua casa em ordem e se enforcou; e ele morreu, e foi sepultado no túmulo de seu pai.
24
Então Davi chegou a Maanaim. Absalão atravessou o Jordão, ele e todos os homens de Israel com ele.
25
Absalão colocou Amasa sobre o exército, em lugar de Joabe. Ora, Amasa era filho de um homem cujo nome era Itra, o israelita, que se deitou com Abigail, filha de Naás, irmã de Zeruia, mãe de Joabe.
26
Israel e Absalão acamparam na terra de Gileade.
27
Quando Davi chegou a Maanaim, Sobi, filho de Naás, de Rabá dos filhos de Amom, e Maquir, filho de Amiel, de Lo-Debar, e Barzilai, o gileadita, de Rogelim,
28
trouxeram camas, bacias, vasilhas de barro, trigo, cevada, farinha, grãos torrados, feijão, lentilhas, grãos assados,
29
mel, manteiga, ovelhas e queijos de leite de vaca, para Davi e para o povo que estava com ele comerem; pois disseram: “O povo está faminto, cansado e sedento no deserto.”
2 Samuelova
Chapitre 17
1
Řekl ještě Achitofel Absolonovi: Nechť medle vyberu dvanácte tisíc mužů, abych vstana, honil Davida noci této.
2
A dostihna ho, dokudž jest ustalý a zemdlené má ruce, předěsím jej, a uteče všecken lid, kterýž jest s ním, i zamorduji krále samého.
3
A tak obrátím všecken lid k tobě; nebo jako bych je všecky obrátil, když zhyne ten muž, kteréhož ty hledáš. O lid ty se nic nestarej.
4
I líbila se ta řeč Absolonovi i všechněm starším Izraelským.
5
A však řekl Absolon: Zavolej sem hned Chusai Architského, abychom slyšeli, co i on mluviti bude.
6
Když pak přišel Chusai k Absolonovi, mluvil k němu Absolon, řka: Takto mluvil Achitofel. Máme-li učiniti vedlé řeči jeho, čili nic? Pověz ty.
7
Tedy řekl Chusai Absolonovi: Neníť dobrá rada, kterouž dal Achitofel nyní.
8
Dále mluvil Chusai: Ty víš o otci svém i mužích jeho, že jsou udatní, k tomu zjitření na mysli, jako nedvědice osiřelá v poli. Nadto otec tvůj jest muž válečný, kterýž nebude nocovati s lidem.
9
Nýbrž nyní spíše v záloze stojí v nějaké jeskyni, aneb v některém jiném místě. I stalo by se, jestliže by kteří padli z těch tvých při začátku, že každý, kdož by o tom uslyšel, řekl by: Stala se porážka v lidu, kterýž postoupil po Absolonovi.
10
A tak by i silných reků srdce, kteréž jest jako srdce lva, škodlivě osláblo; nebo ví všecken Izrael, že jest zmužilý otec tvůj, a silní ti, kteříž jsou s ním.
11
Ale radím, abys, shromáždě k sobě všecken Izrael od Dan až do Bersabé, kterýž v množství jest jako písek při moři, ty sám životně vytáhl k boji.
12
A tak potáhneme proti němu, na kterém by koli místě nalezen býti mohl, a připadneme na něj, jako padá rosa na zemi; i nepozůstaneť z něho, totiž ze všech mužů, kteříž jsou při něm, ani jednoho.
13
Jestliže by se pak shrnul do města, snesou všecken lid Izraelský k tomu městu provazy, a vtrhneme je až do potoka, tak aby tam ani kaménka nebylo lze najíti.
14
I řekl Absolon a všickni muži Izraelští: Lepšíť jest rada Chusai Architského, než rada Achitofelova. Hospodin zajisté to způsobil, aby zrušena byla rada Achitofelova, kteráž sic dobrá byla, aby tak uvedl Hospodin na Absolona zlé věci.
15
Oznámil pak to Chusai Sádochovi a Abiatarovi kněžím: Tak a tak radil Achitofel Absolonovi a starším Izraelským, ale já takto a takto jsem radil.
16
Nyní tedy pošlete rychle a oznamte Davidovi, řkouce: Nezůstavej přes noc na rovinách pouště, ale přeprav se bez meškání, aby snad nebyl sehlcen král i všecken lid, kterýž jest s ním.
17
Jonata pak a Achimaas stáli u studnice Rogel. I šla tam děvečka a pověděla jim, aby oni jdouce, oznámili to králi Davidovi; nebo nesměli se ukázati aneb vjíti do města.
18
A však uzřel je služebník, a oznámil Absolonovi. Pročež odšedše oba rychle, vešli do domu muže v Bahurim, kterýž měl studnici na dvoře svém. I spustili se do ní.
19
A žena vzavši plachtu, rozestřela ji na vrch studnice, a nasypala na ni krup. A tak nebyla ta věc spatřína.
20
Nebo když přišli služebníci Absolonovi k ženě do domu a řekli: Kde jest Achimaas a Jonata? odpověděla jim žena: Přešliť jsou ten potok. Hledavše tedy a nic nenalezše, navrátili se do Jeruzaléma.
21
A když oni odešli, tito vystoupivše z studnice, šli a oznámili králi Davidovi a řekli jemu: Vstaňte a přepravte se rychle přes vodu, nebo toto radil proti vám Achitofel.
22
Protož vstav David a všecken lid, kterýž byl s ním, přepravili se přes Jordán, prvé než se rozednilo; a nezůstal ani jeden, ješto by se nepřepravil přes Jordán.
23
Tedy Achitofel vida, že se nestalo vedlé rady jeho, osedlal osla, a vstav, odjel do domu svého, do města svého. A učiniv pořízení v čeledi své, oběsil se a umřel; i pochován jest v hrobě otce svého.
24
David pak byl již přišel do Mahanaim, když se Absolon přepravil přes Jordán, on i všecken lid Izraelský s ním.
25
A tu ustanovil Absolon Amazu místo Joába nad vojskem. (Byl pak Amaza syn muže, jehož jméno bylo Jetra Izraelský, kterýž všel k Abigail dceři Náchas, sestře Sarvie matky Joábovy.)
26
I položil se Izrael a Absolon v zemi Galád.
27
Stalo se pak, když přišel David do Mahanaim, že Sobi syn Náchas z Rabbat synů Ammon, a Machir syn Amielův z Lodebar, a Barzillai Galádský z Rogelim,
28
Lůže, číše a nádoby hliněné, též pšenice, ječmene, mouky, krup, bobu, šocovice a pražmy,
29
Ano i medu, másla a ovcí i syrů kravských přinesli Davidovi a lidu, kterýž s ním byl, aby jedli. Nebo řekli: Lid ten jest hladovitý a ustalý, i žíznivý na té poušti.