Comparer
2 Samuel 16
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Samuel
Chapitre 16
1
Quando Davi havia passado um pouco do topo, eis que Ziba, o servo de Mefibosete, veio ao seu encontro com um par de jumentos selados, e sobre eles duzentos pães, e cem cachos de passas, e cem frutas de verão, e uma vasilha de vinho.
2
O rei perguntou a Ziba: “Para que são estas coisas?” Ziba respondeu: “Os jumentos são para a família do rei montar; e o pão e as frutas de verão para os jovens comerem; e o vinho, para que bebam os que desfalecerem no deserto.”
3
O rei perguntou: “Onde está o filho do seu senhor?” Ziba respondeu ao rei: “Eis que ele ficou em Jerusalém; pois disse: 'Hoje a casa de Israel me restituirá o reino do meu pai.'”
4
Então o rei disse a Ziba: “Eis que tudo o que pertence a Mefibosete é seu.” Ziba disse: “Eu me prostro. Que eu encontre favor aos seus olhos, meu senhor, ó rei.”
5
Quando o rei Davi chegou a Baurim, eis que saiu dali um homem da família da casa de Saul, cujo nome era Simei, filho de Gera. Ele saiu e o amaldiçoava enquanto vinha.
6
Ele atirava pedras em Davi e em todos os servos do rei Davi; e todo o povo e todos os homens valentes estavam à sua direita e à sua esquerda.
7
Simei dizia enquanto amaldiçoava: “Vá embora, vá embora, homem sanguinário e homem maligno!
8
O SENHOR fez recair sobre você todo o sangue da casa de Saul, em cujo lugar você reinou! O SENHOR entregou o reino nas mãos de Absalão, seu filho! Eis que você foi apanhado em sua própria maldade, porque você é um homem sanguinário!”
9
Então Abisai, filho de Zeruia, disse ao rei: “Por que este cão morto deveria amaldiçoar o meu senhor, o rei? Por favor, deixe-me ir até lá e arrancar-lhe a cabeça.”
10
O rei disse: “O que tenho eu com vocês, filhos de Zeruia? Se ele amaldiçoa, e se o SENHOR lhe disse: 'Amaldiçoe a Davi', quem então dirá: 'Por que você fez isso?'”
11
Davi disse a Abisai e a todos os seus servos: “Eis que o meu filho, que saiu das minhas entranhas, busca tirar a minha vida. Quanto mais agora este benjamita? Deixem-no em paz e deixem-no amaldiçoar; pois o SENHOR o ordenou.
12
Pode ser que o SENHOR olhe para a injustiça feita a mim, e que o SENHOR me retribua com o bem pela maldição que recebo hoje.”
13
Assim Davi e os seus homens seguiram pelo caminho; e Simei ia pela encosta do monte, do lado oposto a ele, e amaldiçoava enquanto ia, atirava pedras nele e jogava poeira.
14
O rei e todo o povo que estava com ele chegaram exaustos; e ele se refrescou ali.
15
Absalão e todo o povo, os homens de Israel, chegaram a Jerusalém, e Aitofel com ele.
16
Quando Husai, o arquita, amigo de Davi, chegou a Absalão, Husai disse a Absalão: “Viva o rei! Viva o rei!”
17
Absalão perguntou a Husai: “Esta é a sua lealdade para com o seu amigo? Por que você não foi com o seu amigo?”
18
Husai respondeu a Absalão: “Não; mas a quem o SENHOR e este povo e todos os homens de Israel tiverem escolhido, dele serei, e com ele ficarei.
19
Além disso, a quem eu deveria servir? Não deveria eu servir na presença do seu filho? Como servi na presença do seu pai, assim serei na sua presença.”
20
Então Absalão disse a Aitofel: “Dê o seu conselho sobre o que devemos fazer.”
21
Aitofel disse a Absalão: “Deite-se com as concubinas do seu pai, que ele deixou para cuidarem da casa. Então todo o Israel ouvirá que você se tornou odioso para o seu pai. E as mãos de todos os que estão com você se fortalecerão.”
22
Assim armaram uma tenda para Absalão no terraço da casa, e Absalão se deitou com as concubinas do seu pai, à vista de todo o Israel.
23
O conselho de Aitofel, que ele dava naqueles dias, era como se alguém consultasse o oráculo de Deus. Todo o conselho de Aitofel era assim, tanto para Davi quanto para Absalão.
2 Samuelova
Chapitre 16
1
A když David sešel maličko s vrchu, aj Síba služebník Mifibozetův vyšel proti němu se dvěma osly osedlanými, na nichž nesl dvě stě chlebů, a sto hroznů suchých, a sto hrud fíků, a nádobu vína.
2
I řekl král Síbovi: K čemu jsou tyto věci? Odpověděl Síba: Oslové pro čeled královskou k jízdě, chléb pak a fíky, aby jedli služebníci, a víno, aby se napil, kdož by ustal na poušti.
3
Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého.
4
Řekl ještě král Síbovi: Aj, tvéť jsou všecky věci, kteréž má Mifibozet. Jemuž řekl Síba s poklonou: Nechať vždycky tak nalézám milost před očima tvýma, pane můj králi.
5
Tedy bral se král David do Bahurim, a aj, vyšel odtud muž z čeledi domu Saulova, jehož jméno bylo Semei, syn Gerův, kterýžto vždy jda, zlořečil.
6
Ano i kamením házel na Davida, a na všecky služebníky krále Davida, ačkoli všecken lid a všickni udatní byli po pravici jeho i po levici jeho.
7
A takto mluvil Semei, když mu zlořečil: Vyjdi, vyjdi, vražedlníče a nešlechetníče.
8
Obrátilť jest na tebe Hospodin všelikou krev domu Saulova, na jehož jsi místě kraloval, a dal Hospodin království v ruku Absolona syna tvého. A aj, již se vidíš v svém neštěstí, nebo jsi vražedlník.
9
I řekl Abizai syn Sarvie králi: I proč zlořečí tento mrtvý pes pánu mému králi? Nechť jdu medle a setnu mu hlavu.
10
Ale král řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že zlořečí? Poněvadž Hospodin jemu rozkázal: Zlořeč Davidovi, i kdož by směl říci: Proč tak činíš?
11
Řekl ještě David k Abizai i ke všechněm služebníkům svým: Aj, syn můj, kterýž pošel z života mého, hledá bezživotí mého, čím více nyní tento syn Jemini? Nechte ho, ať zlořečí, nebo jemu rozkázal Hospodin.
12
Snad popatří Hospodin na ssoužení mé, a odplatí mi Hospodin dobrým za zlořečenství jeho dnes.
13
A tak šel David a muži jeho cestou. Semei také šel po stráni hory naproti němu, a jda, zlořečil a házel kamením proti němu a zmítal prachem.
14
I přišel král a všecken lid, kterýž byl s ním, ustalý, a odpočinul tu.
15
Absolon pak i všecken lid Izraelský přišli do Jeruzaléma, a Achitofel s ním.
16
A když přišel Chusai Architský, přítel Davidův k Absolonovi, řekl Chusai Absolonovi: Živ buď král, živ buď král.
17
Tedy řekl Absolon k Chusai: Toliž jest vděčnost tvá k příteli tvému? Pročež jsi nešel s přítelem svým?
18
Odpověděl Chusai Absolonovi: Nikoli, ale kohož vyvolil Hospodin a lid tento i všickni muži Izraelští, toho budu a s tím zůstanu.
19
Přesto komuž bych já sloužiti měl? Zdali ne synu jeho? Jakož jsem sloužil otci tvému, tak sloužiti budu tobě.
20
Řekl pak Absolon Achitofelovi: Raďtež, co máme činiti?
21
Odpověděl Achitofel Absolonovi: Vejdi k ženinám otce svého, kterýchž zanechal, aby hlídaly doma. I uslyší všecken Izrael, žes se zošklivil otci svému, a zsilí se ruce všech, kteříž jsou s tebou.
22
A protož rozbili Absolonovi stan na paláci. I všel Absolon k ženinám otce svého před očima všeho Izraele.
23
Rada pak Achitofelova, kterouž dával toho času, byla, jako by se kdo doptával na řeč Boží. Taková byla každá rada Achitofelova, jakož u Davida tak u Absolona.