Comparer
2 Samuel 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Samuel
Chapitre 2
1
Depois disso, Davi consultou o SENHOR, dizendo: “Devo subir a alguma das cidades de Judá?” O SENHOR lhe disse: “Suba.” Davi perguntou: “Para onde devo subir?” Ele respondeu: “Para Hebrom.”
2
Então Davi subiu para lá com suas duas esposas, Ainoã, a jezreelita, e Abigail, a viúva de Nabal, o carmelita.
3
Davi fez subir os homens que estavam com ele, cada homem com a sua família. Eles habitaram nas cidades de Hebrom.
4
Os homens de Judá vieram, e ali ungiram Davi rei sobre a casa de Judá. Disseram a Davi: “Foram os homens de Jabes-Gileade que sepultaram Saul.”
5
Davi enviou mensageiros aos homens de Jabes-Gileade, e lhes disse: “Que o SENHOR os abençoe, porque vocês demonstraram esta bondade para com o seu senhor, Saul, e o sepultaram.
6
Agora, que o SENHOR demonstre amor leal e fidelidade a vocês. Eu também os recompensarei por esta bondade, porque vocês fizeram isso.
7
Agora, portanto, que as suas mãos sejam fortes, e sejam valentes; pois Saul, o seu senhor, está morto, e a casa de Judá me ungiu rei sobre eles.”
8
Ora, Abner, filho de Ner, comandante do exército de Saul, havia tomado Isbosete, filho de Saul, e o levado para Maanaim.
9
Ele o fez rei sobre Gileade, sobre os assuritas, sobre Jezreel, sobre Efraim, sobre Benjamim e sobre todo o Israel.
10
Isbosete, filho de Saul, tinha quarenta anos de idade quando começou a reinar sobre Israel, e reinou por dois anos. Mas a casa de Judá seguiu Davi.
11
O tempo em que Davi foi rei em Hebrom sobre a casa de Judá foi de sete anos e seis meses.
12
Abner, filho de Ner, e os servos de Isbosete, filho de Saul, saíram de Maanaim para Gibeom.
13
Joabe, filho de Zeruia, e os servos de Davi saíram e se encontraram com eles junto ao açude de Gibeom; e sentaram-se, uns de um lado do açude e os outros do outro lado.
14
Abner disse a Joabe: “Por favor, que os jovens se levantem e compitam diante de nós!” Joabe disse: “Que eles se levantem!”
15
Então eles se levantaram e foram contados: doze por Benjamim e por Isbosete, filho de Saul, e doze dos servos de Davi.
16
Cada um agarrou seu oponente pela cabeça e cravou a espada no lado do seu companheiro; e assim caíram juntos. Por isso, aquele lugar em Gibeom foi chamado de Helcate-Hazurim.
17
A batalha foi muito severa naquele dia; e Abner e os homens de Israel foram derrotados pelos servos de Davi.
18
Os três filhos de Zeruia estavam ali: Joabe, Abisai e Asael. Asael era tão ligeiro dos pés quanto uma gazela selvagem.
19
Asael perseguiu Abner. Ele não se desviou nem para a direita nem para a esquerda ao seguir Abner.
20
Então Abner olhou para trás e disse: “É você, Asael?” Ele respondeu: “Sou eu.”
21
Abner lhe disse: “Desvie-se para a sua direita ou para a sua esquerda, agarre um dos jovens e tome as armas dele.” Mas Asael não quis se desviar da sua perseguição.
22
Abner disse novamente a Asael: “Pare de me seguir. Por que eu deveria derrubá-lo no chão? Como então eu poderia olhar o seu irmão Joabe no rosto?”
23
No entanto, ele se recusou a se desviar. Por isso Abner o feriu no estômago com a extremidade traseira da lança, de modo que a lança saiu por trás dele; e ele caiu ali mesmo e morreu no mesmo lugar. Todos os que chegavam ao lugar onde Asael havia caído e morrido ficavam parados.
24
Mas Joabe e Abisai perseguiram Abner. O sol se pôs quando eles chegaram à colina de Amá, que fica defronte de Gia, pelo caminho do deserto de Gibeom.
25
Os filhos de Benjamim se reuniram atrás de Abner, formando um só grupo, e pararam no topo de uma colina.
26
Então Abner gritou para Joabe e disse: “A espada devorará para sempre? Você não sabe que isso trará amargura no fim? Quanto tempo vai demorar até que você ordene ao povo que pare de perseguir seus irmãos?”
27
Joabe disse: “Tão certo como Deus vive, se você não tivesse falado, com certeza somente pela manhã o povo teria ido embora, e cada um deixaria de seguir o seu irmão.”
28
Então Joabe tocou a trombeta; e todo o povo ficou parado, e não perseguiram mais Israel, nem lutaram mais.
29
Abner e seus homens marcharam toda aquela noite pela Arabá; eles atravessaram o Jordão, passaram por todo o Bitrom e chegaram a Maanaim.
30
Joabe voltou de perseguir Abner; e quando ele reuniu todo o povo, faltavam dezenove dos homens de Davi, além de Asael.
31
Mas os servos de Davi haviam ferido de Benjamim e dos homens de Abner trezentos e sessenta homens, que morreram.
32
Eles pegaram Asael e o sepultaram no túmulo de seu pai, que ficava em Belém. Joabe e seus homens marcharam a noite toda, e o dia amanheceu quando chegaram a Hebrom.
2 Samuelova
Chapitre 2
1
I stalo se potom, že se David tázal Hospodina, řka: Mám-li jíti do některého města Judského? Jemuž odpověděl Hospodin: Jdi. I řekl David: Kam mám jíti? Odpověděl: Do Hebronu.
2
A protož bral se tam David, ano i obě manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.
3
Muže také své, kteříž s ním byli, pojal David, jednoho každého s čeledí jeho, a bydlili v městech Hebronských.
4
I přišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, řkouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule.
5
Tedy poslav David posly k mužům Jábes Galád, řekl jim: Požehnaní jste vy před Hospodinem, že jste učinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho.
6
Protož nyní učiniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i jáť s vámi učiním milost, kteříž jste to učinili.
7
A tak tedy posilňtež rukou svých a buďtež stateční; nebo ač umřel pán váš Saul, však již mne pomazali dům Judův za krále nad sebou.
8
Abner pak syn Nerův, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.
9
A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem.
10
Ve čtyřidcíti letech byl Izbozet syn Saulův, když počal kralovati nad Izraelem, a kraloval dvě létě. (Toliko dům Judův přídržel se Davida.
11
A byl počet dnů, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest měsíců.)
12
Potom vytáhl Abner syn Nerův, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon.
13
Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi právě u rybníka Gabaon. I pozůstali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany.
14
Tedy řekl Abner Joábovi: Nechť vystoupí nyní mládenci a pohrají před námi. I řekl Joáb: Nechť vystoupí.
15
A tak vystoupili a vyšli v rovném počtu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníků Davidových.
16
Kteřížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil meč svůj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.
17
I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníků Davidových.
18
Byli tu také tři synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl čerstvý na nohy své jako srna v poli.
19
I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, běže za Abnerem.
20
Ohlédl se pak Abner zpátkem a řekl: Ty-li jsi Azael? Odpověděl: Jsem.
21
Tedy řekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobě jednoho z mládenců těch, a vezmi sobě kořisti jeho. Ale nechtěl Azael uchýliti se od něho.
22
Ještě znovu Abner řekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jináč přirazím tě až k zemi, a jak bych směl pohleděti na Joába bratra tvého?
23
Když pak nechtěl ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí hřbetem jeho; a padl tu na tom místě, na kterémž i umřel. A kdožkoli přicházeli k místu, na němž padl Azael a umřel, zastavovali se.
24
Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni přišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon.
25
Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho.
26
Odkudž zavolal Abner na Joába, řka: Zdaliž bez přestání sžírati bude meč tvůj? Nevíš-liž, že hořkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honění bratří svých?
27
I řekl Joáb: Živť jest Bůh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honění bratra svého.
28
Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali.
29
A tak Abner i lid jeho šli přes pole celou tu noc, a přepravili se přes Jordán, a prošedše všecku Betoron, přišli do Mahanaim.
30
Ale Joáb navrátiv se od honění Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníků Davidových devatenácti mužů a Azaele.
31
Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužů Abnerových tři sta a šedesáte mužů, kteříž tu zahynuli.
32
A vzavše Azaele, pohřbili jej v hrobě otce jeho, kterýž byl v Betlémě. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když přicházeli do Hebronu.