Comparer
2 Samuel 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Samuel
Chapitre 22
1
Davi falou ao SENHOR as palavras deste cântico no dia em que o SENHOR o livrou das mãos de todos os seus inimigos e das mãos de Saul,
2
e ele disse:
“O SENHOR é a minha rocha,
a minha fortaleza,
e o meu libertador, sim, o meu;
3
Deus é a minha rocha, em quem me refugio;
o meu escudo e o poder da minha salvação,
a minha torre alta e o meu refúgio.
Meu salvador, tu me salvas da violência.
4
Invoco o SENHOR, que é digno de ser louvado;
e assim serei salvo dos meus inimigos.
5
Pois as ondas da morte me cercaram.
As torrentes da impiedade me aterrorizaram.
6
As cordas do Seol me envolveram.
As armadilhas da morte me confrontaram.
7
Na minha angústia, clamei ao SENHOR.
Sim, clamei ao meu Deus.
Do seu templo ele ouviu a minha voz.
O meu clamor chegou aos seus ouvidos.
8
Então a terra se abalou e tremeu.
Os fundamentos dos céus se moveram e foram abalados,
porque ele estava irado.
9
Das suas narinas subiu fumaça.
Da sua boca saiu fogo consumidor.
Brasas se acenderam dele.
10
Ele também curvou os céus e desceu.
Densas trevas estavam debaixo dos seus pés.
11
Ele cavalgou sobre um querubim, e voou.
Sim, ele foi visto sobre as asas do vento.
12
Ele fez das trevas um abrigo ao seu redor,
ajuntamento de águas e densas nuvens dos céus.
13
Do resplendor diante dele,
brasas de fogo se acenderaram.
14
O SENHOR trovejou dos céus.
O Altíssimo levantou a sua voz.
15
Ele lançou flechas e os espalhou,
raios, e os confundiu.
16
Então apareceram os canais do mar.
Os fundamentos do mundo foram postos a descoberto pela repreensão do SENHOR,
pelo sopro do alento das suas narinas.
17
Do alto ele estendeu a mão e me segurou.
Ele me tirou das águas profundas.
18
Ele me livrou do meu forte inimigo,
daqueles que me odiavam, pois eram fortes demais para mim.
19
Eles me enfrentaram no dia da minha calamidade,
mas o SENHOR foi o meu amparo.
20
Ele também me levou para um lugar espaçoso.
Ele me livrou, porque se agradou de mim.
21
O SENHOR me recompensou segundo a minha retidão.
Ele me recompensou segundo a pureza das minhas mãos.
22
Pois tenho guardado os caminhos do SENHOR,
e não me afastei perversamente do meu Deus.
23
Pois todas as suas ordenanças estavam diante de mim.
Quanto aos seus estatutos, não me desviei deles.
24
Também fui íntegro para com ele.
Guardei-me da minha iniquidade.
25
Portanto, o SENHOR me recompensou segundo a minha retidão,
Segundo a minha pureza aos seus olhos.
26
Para com o misericordioso tu te mostras misericordioso.
Para com o homem íntegro tu te mostras íntegro.
27
Para com o puro tu te mostras puro.
Para com o perverso tu te mostras astuto.
28
Tu salvarás o povo aflito,
mas os teus olhos estão sobre os arrogantes, para que os humilhes.
29
Pois tu és a minha lâmpada, SENHOR.
O SENHOR iluminará as minhas trevas.
30
Pois contigo eu ataco uma tropa.
Com o meu Deus, salto uma muralha.
31
Quanto a Deus, o seu caminho é perfeito.
A palavra do SENHOR é provada.
Ele é um escudo para todos os que nele se refugiam.
32
Pois quem é Deus, além do SENHOR?
Quem é a rocha, além do nosso Deus?
33
Deus é a minha forte fortaleza.
Ele torna perfeito o meu caminho.
34
Ele faz os seus pés como os das corças,
e me firma nos meus lugares altos.
35
Ele treina as minhas mãos para a guerra,
de modo que os meus braços envergam um arco de bronze.
36
Tu também me deste o escudo da tua salvação.
A tua bondade me engrandeceu.
37
Alargaste os meus passos debaixo de mim.
Os meus pés não vacilaram.
38
Persegui os meus inimigos e os destruí.
Não voltei até que fossem consumidos.
39
Eu os consumi,
e os atravessei,
de modo que não podem se levantar.
Sim, eles caíram debaixo dos meus pés.
40
Pois tu me armaste de força para a batalha.
Subjugaste debaixo de mim aqueles que se levantaram contra mim.
41
Tu também fizeste os meus inimigos me darem as costas,
para que eu destruísse os que me odeiam.
42
Eles olharam, mas não havia quem os salvasse;
até mesmo para o SENHOR, mas ele não lhes respondeu.
43
Então eu os esmaguei como o pó da terra.
Eu os pisei como a lama das ruas, e os espalhei.
44
Tu também me livraste das contendas do meu povo.
Tu me guardaste para ser o cabeça das nações.
Um povo que eu não conhecia me servirá.
45
Os estrangeiros se submeterão a mim.
Assim que ouvirem a meu respeito, eles me obedecerão.
46
Os estrangeiros definharão,
e sairão tremendo dos seus esconderijos.
47
O SENHOR vive!
Bendita seja a minha rocha!
Exaltado seja Deus, a rocha da minha salvação,
48
o próprio Deus que executa vingança por mim,
que sujeita os povos debaixo de mim,
49
que me livra dos meus inimigos.
Sim, tu me exaltas acima daqueles que se levantam contra mim.
Tu me livras do homem violento.
50
Portanto, eu te renderei graças, ó SENHOR, entre as nações,
e cantarei louvores ao teu nome.
51
Ele dá grandes livramentos ao seu rei,
e mostra amor leal ao seu ungido,
a Davi e à sua descendência, para todo o sempre.”
2 Samuelova
Chapitre 22
1
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
6
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
7
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.