Comparer
2 Samuel 23
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Samuel
Chapitre 23
1
Ora, estas são as últimas palavras de Davi.
Davi, filho de Jessé, diz,
o homem que foi exaltado diz,
o ungido do Deus de Jacó,
o doce salmista de Israel:
2
“O Espírito do SENHOR falou por mim.
A sua palavra esteve na minha língua.
3
O Deus de Israel disse,
a Rocha de Israel falou a mim:
'Aquele que governa sobre os homens com justiça,
que governa no temor de Deus,
4
será como a luz da manhã quando o sol nasce,
uma manhã sem nuvens,
quando a grama tenra brota da terra,
pelo brilho claro após a chuva.'
5
Não está assim firmada a minha casa com Deus?
Pois ele fez comigo uma aliança eterna,
ordenada em todas as coisas e segura,
porque nela está toda a minha salvação e todo o meu desejo.
Não fará ele que ela floresça?
6
Mas todos os ímpios serão como espinhos que se jogam fora,
porque não podem ser pegos com as mãos.
7
O homem que os toca deve estar armado com ferro e com a haste de uma lança.
Eles serão totalmente queimados com fogo no seu próprio lugar.”
8
Estes são os nomes dos valentes que Davi tinha: Josebe-Bassebete, o taquemonita, o principal dos capitães; ele era chamado Adino, o eznita, que matou oitocentos de uma só vez.
9
Depois dele estava Eleazar, filho de Dodai, filho de um aoíta, um dos três valentes com Davi quando desafiaram os filisteus que estavam ali reunidos para a batalha, e os homens de Israel haviam recuado.
10
Ele se levantou e feriu os filisteus até que a sua mão ficasse cansada, e a sua mão ficou grudada na espada; e o SENHOR operou um grande livramento naquele dia; e o povo voltou atrás dele apenas para tomar os despojos.
11
Depois dele estava Samá, filho de Age, o hararita. Os filisteus haviam se reunido em uma tropa onde havia um pedaço de terra cheio de lentilhas; e o povo fugiu dos filisteus.
12
Mas ele se colocou no meio do terreno e o defendeu, e matou os filisteus; e o SENHOR operou um grande livramento.
13
Três dos trinta líderes desceram, e vieram a Davi na época da colheita, à caverna de Adulão; e a tropa dos filisteus estava acampada no vale de Refaim.
14
Davi estava então na fortaleza; e a guarnição dos filisteus estava então em Belém.
15
Davi disse com saudade: “Quem dera alguém me desse de beber da água do poço de Belém, que fica junto à porta da cidade!”
16
Os três valentes romperam pelo exército dos filisteus, tiraram água do poço de Belém que ficava junto à porta da cidade, a pegaram e a trouxeram a Davi; mas ele não quis bebê-la, mas a derramou ao SENHOR.
17
Ele disse: “Longe de mim, SENHOR, que eu faça isso! Não é este o sangue dos homens que arriscaram as suas vidas para ir?” Portanto, ele não quis bebê-la. Estas coisas fizeram os três valentes.
18
Abisai, o irmão de Joabe, filho de Zeruia, era o líder dos três. Ele levantou a sua lança contra trezentos e os matou, e obteve fama entre os três.
19
Não era ele o mais honrado dos três? Portanto, ele foi feito comandante deles. No entanto, ele não foi incluído como um dos três principais.
20
Benaia, filho de Joiada, filho de um homem valente de Cabzeel, que havia feito grandes feitos, matou os dois filhos de Ariel de Moabe. Ele também desceu e matou um leão no meio de uma cova em tempo de neve.
21
Ele matou um egípcio enorme, e o egípcio tinha uma lança na mão; mas ele desceu contra ele com um cajado, arrancou a lança da mão do egípcio e o matou com a sua própria lança.
22
Benaia, filho de Joiada, fez estas coisas, e obteve fama entre os três valentes.
23
Ele era mais honrado do que os trinta, mas não chegou aos três. E Davi o colocou no comando da sua guarda.
24
Asael, irmão de Joabe, era um dos trinta: Elanã, filho de Dodô, de Belém,
25
Samá, o harodita, Elica, o harodita,
26
Helez, o paltita, Ira, filho de Iques, o tecoíta,
27
Abiezer, o anatotita, Mebunai, o husatita,
28
Zalmom, o aoíta, Maarai, o netofatita,
29
Helebe, filho de Baaná, o netofatita, Itai, filho de Ribai, de Gibeá dos filhos de Benjamim,
30
Benaia, um piratonita, Hidai, dos ribeiros de Gaás,
31
Abialbom, o arbatita, Azmavete, o barumita,
32
Eliaba, o saalbonita, os filhos de Jasém, Jônatas,
33
Samá, o hararita, Aião, filho de Sarar, o ararita,
34
Elifelete, filho de Aasbai, filho do maacatita, Eliã, filho de Aitofel, o gilonita,
35
Hezro, o carmelita, Paarai, o arbita,
36
Igal, filho de Natã, de Zobá, Bani, o gadita,
37
Zeleque, o amonita, Naarai, o beerotita, escudeiro de Joabe, filho de Zeruia,
38
Ira, o itrita, Garebe, o itrita,
39
e Urias, o heteu: trinta e sete ao todo.
2 Samuelova
Chapitre 23
1
Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:
2
Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.
3
Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.
4
Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:
5
Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.
6
Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.
7
Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.
8
Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.
9
A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.
10
Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.
11
Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:
12
Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.
13
Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.
14
(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)
15
Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!
16
A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,
17
A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.
18
Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.
19
Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.
20
Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.
21
Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.
22
To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.
23
A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.
24
Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,
25
Samma Charodský, Elika Charodský,
26
Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,
27
Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,
28
Salmon Achochský, Maharai Netofatský,
29
Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,
30
Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,
31
Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,
32
Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,
33
Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,
34
Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,
35
Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,
36
Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,
37
Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,
38
Híra Itrejský, Gareb Itrejský,
39
Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.