Comparer
Atos 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Atos
Chapitre 9
1
Saulo, porém, ainda respirava ameaças e morte contra os discípulos do Senhor. Ele se apresentou ao sumo sacerdote
2
e pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, para que, se encontrasse alguns que fossem do Caminho, quer homens quer mulheres, pudesse levá-los presos para Jerusalém.
3
Em sua viagem, quando se aproximava de Damasco, de repente uma luz do céu brilhou ao seu redor.
4
Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia: “Saulo, Saulo, por que você me persegue?”
5
Ele perguntou: “Quem és tu, Senhor?” O Senhor disse: “Eu sou Jesus, a quem você persegue.
6
Mas levante-se e entre na cidade, e lhe será dito o que você deve fazer.”
7
Os homens que viajavam com ele pararam emudecidos, ouvindo o som, mas não vendo ninguém.
8
Saulo levantou-se do chão e, abrindo os olhos, não via ninguém. Então o conduziram pela mão até Damasco.
9
Ele ficou sem ver por três dias, e não comeu nem bebeu.
10
Havia em Damasco um certo discípulo chamado Ananias. O Senhor lhe disse em uma visão: “Ananias!” Ele respondeu: “Aqui estou, Senhor.”
11
O Senhor lhe disse: “Levante-se e vá à rua chamada Direita, e pergunte na casa de Judá por um homem chamado Saulo, de Tarso. Pois ele está orando,
12
e em uma visão ele viu um homem chamado Ananias entrar e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a visão.”
13
Mas Ananias respondeu: “Senhor, tenho ouvido de muitos a respeito desse homem, de quanto mal ele fez aos teus santos em Jerusalém.
14
E aqui ele tem autoridade dos principais sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome.”
15
Mas o Senhor lhe disse: “Vá, pois ele é para mim um instrumento escolhido para levar o meu nome às nações, aos reis e aos filhos de Israel.
16
Pois eu lhe mostrarei quantas coisas ele deve sofrer por causa do meu nome.”
17
Ananias partiu e entrou na casa. Impondo-lhe as mãos, disse: “Irmão Saulo, o Senhor, que lhe apareceu no caminho por onde você vinha, enviou-me para que você recupere a visão e seja cheio do Espírito Santo.”
18
Imediatamente caiu dos seus olhos algo como escamas, e ele recuperou a visão. Ele se levantou e foi batizado.
19
Ele tomou alimento e se fortaleceu. Saulo passou vários dias com os discípulos que estavam em Damasco.
20
Imediatamente, nas sinagogas, ele proclamava o Cristo, que ele é o Filho de Deus.
21
Todos os que o ouviam ficavam maravilhados e diziam: “Não é este o homem que, em Jerusalém, perseguia os que invocavam esse nome? E ele não tinha vindo aqui com a intenção de levá-los presos aos principais sacerdotes?”
22
Mas Saulo se fortalecia cada vez mais, e confundia os judeus que viviam em Damasco, provando que este é o Cristo.
23
Quando se passaram muitos dias, os judeus conspiraram juntos para matá-lo,
24
mas Saulo ficou sabendo do plano deles. Eles vigiavam os portões de dia e de noite para que pudessem matá-lo,
25
mas os seus discípulos o pegaram de noite e o desceram pelo muro, baixando-o em um cesto.
26
Quando Saulo chegou a Jerusalém, ele tentou juntar-se aos discípulos; mas todos tinham medo dele, não acreditando que fosse um discípulo.
27
Mas Barnabé o acolheu, levou-o aos apóstolos e lhes declarou como ele tinha visto o Senhor no caminho, e que este lhe havia falado, e como em Damasco ele havia pregado ousadamente em nome de Jesus.
28
Ele ficou com eles, entrando em Jerusalém,
29
pregando ousadamente em nome do Senhor Jesus. Ele falava e discutia com os helenistas, mas eles procuravam matá-lo.
30
Quando os irmãos souberam disso, levaram-no para Cesareia e o enviaram para Tarso.
31
Assim, as igrejas em toda a Judeia, Galileia e Samaria tinham paz e eram edificadas. Elas se multiplicavam, andando no temor do Senhor e no consolo do Espírito Santo.
32
Enquanto Pedro passava por todas aquelas regiões, ele desceu também aos santos que viviam em Lida.
33
Lá ele encontrou um certo homem chamado Eneias, que estava acamado havia oito anos, porque era paralítico.
34
Pedro lhe disse: “Eneias, Jesus Cristo o cura. Levante-se e arrume a sua cama!” Imediatamente ele se levantou.
35
Todos os que viviam em Lida e Sarona o viram e se converteram ao Senhor.
36
Havia em Jope uma certa discípula chamada Tabita, nome que, traduzido, significa Dorcas. Esta mulher era cheia de boas obras e atos de misericórdia que ela fazia.
37
Naqueles dias, ela ficou doente e morreu. Depois de lavá-la, eles a colocaram em um quarto no andar superior.
38
Como Lida era perto de Jope, os discípulos, ouvindo que Pedro estava lá, enviaram-lhe dois homens, implorando-lhe que não demorasse em ir até eles.
39
Pedro levantou-se e foi com eles. Quando ele chegou, levaram-no ao quarto no andar superior. Todas as viúvas ficaram ao redor dele, chorando e mostrando as túnicas e outras roupas que Dorcas havia feito enquanto estava com elas.
40
Pedro mandou que todos saíssem, ajoelhou-se e orou. Voltando-se para o corpo, disse: “Tabita, levante-se!” Ela abriu os olhos e, quando viu Pedro, sentou-se.
41
Ele lhe deu a mão e a levantou. Chamando os santos e as viúvas, ele a apresentou viva.
42
Isso se tornou conhecido em toda a Jope, e muitos creram no Senhor.
43
Ele ficou muitos dias em Jope com um curtidor chamado Simão.
Skutky apoštolské
Chapitre 9
1
Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
2
A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
3
A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.
4
A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
5
A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
6
A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
7
Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
8
I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
9
I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.
10
Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
11
A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,
12
A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.
13
I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
14
A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
15
I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
16
Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.
17
I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.
18
A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
19
A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.
20
A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.
21
I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
22
Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
23
A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
24
Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
25
Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.
26
Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
27
Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
28
I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,
29
A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.
30
To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.
31
A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
32
Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.
33
I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
34
I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.
35
I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
36
Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.
37
I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
38
A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
39
Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
40
I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
41
A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
42
I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.
43
I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.