Comparer
Daniel 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Daniel
Chapitre 7
1
No primeiro ano de Belsazar, rei da Babilônia, Daniel teve um sonho e visões em sua mente enquanto estava em sua cama. Então ele escreveu o sonho e relatou o resumo dos assuntos.
2
Daniel falou e disse: “Eu vi em minha visão de noite e, eis que os quatro ventos do céu irrompiam sobre o grande mar.
3
Quatro grandes animais subiram do mar, diferentes uns dos outros.
4
“O primeiro era como um leão, e tinha asas de águia. Eu olhei até que suas asas foram arrancadas, e ele foi levantado da terra e posto em pé sobre dois pés como um homem. E lhe foi dado um coração de homem.
5
“Eis que havia outro animal, um segundo, semelhante a um urso. Ele se levantou sobre um dos seus lados, e havia três costelas em sua boca entre os seus dentes. E disseram-lhe isto: 'Levante-se! Devore muita carne!'
6
“Depois disso eu vi, e eis que havia outro, semelhante a um leopardo, que tinha em suas costas quatro asas de ave. O animal também tinha quatro cabeças; e foi-lhe dado domínio.
7
“Depois disso eu vi nas visões da noite, e eis que havia um quarto animal, terrível, poderoso e extremamente forte. Ele tinha grandes dentes de ferro. Ele devorava e despedaçava, e pisoteava o que sobrava com os seus pés. Era diferente de todos os animais que existiram antes dele. E tinha dez chifres.
8
“Eu observava os chifres, e eis que subiu entre eles outro chifre, um pequeno, diante do qual três dos primeiros chifres foram arrancados pelas raízes; e eis que neste chifre havia olhos como os olhos de um homem, e uma boca que falava com arrogância.
9
“Eu continuei olhando até que tronos foram colocados,
e um que era o Ancião de Dias se assentou.
Sua roupa era branca como a neve,
e o cabelo de sua cabeça como pura lã.
Seu trono era chamas de fogo,
e suas rodas eram fogo ardente.
10
Um rio de fogo manava e saía de diante dele.
Milhares de milhares o serviam.
Dez mil vezes dez mil estavam diante dele.
O tribunal se assentou.
Os livros foram abertos.
11
“Eu continuei olhando naquela hora por causa da voz das palavras arrogantes que o chifre falava. Eu olhei até que o animal foi morto, e seu corpo destruído, e entregue para ser queimado no fogo.
12
Quanto ao restante dos animais, o domínio deles foi tirado; contudo, suas vidas foram prolongadas por uma época e um tempo.
13
“Eu vi nas visões da noite, e eis que vinha com as nuvens do céu alguém como um filho do homem, e ele chegou até o Ancião de Dias, e o trouxeram para perto, diante dele.
14
Foi-lhe dado domínio, e glória, e um reino, para que todos os povos, nações e línguas o servissem. Seu domínio é um domínio eterno, que não passará, e o seu reino é um que não será destruído.
15
“Quanto a mim, Daniel, meu espírito ficou angustiado dentro do meu corpo, e as visões da minha mente me perturbaram.
16
Eu me aproximei de um dos que estavam ali, e lhe perguntei a verdade a respeito de tudo isso. “Então ele me falou, e me fez saber a interpretação das coisas.
17
'Estes grandes animais, que são quatro, são quatro reis, que se levantarão da terra.
18
Mas os santos do Altíssimo receberão o reino, e possuirão o reino para sempre, sim, para todo o sempre.'
19
“Então eu desejei saber a verdade a respeito do quarto animal, que era diferente de todos eles, extremamente terrível, cujos dentes eram de ferro, e suas unhas de bronze; que devorava, despedaçava e pisoteava o que sobrava com os seus pés;
20
e a respeito dos dez chifres que estavam em sua cabeça e do outro chifre que subiu, e diante do qual três caíram, aquele mesmo chifre que tinha olhos e uma boca que falava com arrogância, cuja aparência era mais robusta do que a dos seus companheiros.
21
Eu olhava, e esse mesmo chifre fazia guerra contra os santos, e prevalecia contra eles,
22
até que o Ancião de Dias veio, e o juízo foi dado aos santos do Altíssimo, e chegou o tempo em que os santos possuíram o reino.
23
“Então ele disse: 'O quarto animal será um quarto reino na terra, que será diferente de todos os reinos, e devorará toda a terra, e a pisoteará e a despedaçará.
24
Quanto aos dez chifres, dez reis se levantarão deste reino. Outro se levantará depois deles; e ele será diferente dos primeiros, e derrubará três reis.
25
Ele falará palavras contra o Altíssimo, e oprimirá os santos do Altíssimo. Ele planejará mudar os tempos e a lei; e eles serão entregues em sua mão por um tempo, tempos e metade de um tempo.
26
“'Mas o tribunal se assentará, e tirarão o seu domínio, para consumi-lo e destruí-lo até o fim.
27
O reino e o domínio, e a grandeza dos reinos debaixo de todo o céu, serão dados ao povo dos santos do Altíssimo. O seu reino é um reino eterno, e todos os domínios o servirão e lhe obedecerão.'
28
“Aqui está o fim do assunto. Quanto a mim, Daniel, meus pensamentos me perturbaram grandemente, e o meu semblante mudou; mas eu guardei o assunto em meu coração.”
Daniel
Chapitre 7
1
Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.
2
Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém.
3
A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná.
4
První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.
5
A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa.
6
Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla.
7
Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset.
8
Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně.
9
Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
10
Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
11
Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.
12
A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.
13
Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.
14
I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.
15
I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne.
16
Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil:
17
Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,
18
A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků.
19
Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala.
20
Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní.
21
Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je,
22
Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi.
23
Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji.
24
Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů.
25
A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.
26
V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela.
27
Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.
28
Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem.