Comparer
Daniel 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Daniel
Chapitre 8
1
No terceiro ano do reinado do rei Belsazar, uma visão apareceu a mim, a mim mesmo, Daniel, depois daquela que me apareceu no princípio.
2
Eu vi a visão. Aconteceu que, quando a vi, eu estava na cidadela de Susã, que fica na província de Elão. Eu vi na visão, e eu estava junto ao rio Ulai.
3
Então levantei os meus olhos e vi, e eis que um carneiro que tinha dois chifres estava em pé diante do rio. Os dois chifres eram altos, mas um era mais alto que o outro, e o mais alto subiu por último.
4
Eu vi o carneiro dando marradas para o oeste, para o norte e para o sul. Nenhum animal podia resistir diante dele. Não havia ninguém que pudesse livrar de sua mão, mas ele fazia segundo a sua vontade, e se engrandeceu.
5
Enquanto eu considerava, eis que um bode veio do oeste sobre a superfície de toda a terra, e não tocava no chão. O bode tinha um chifre notável entre os seus olhos.
6
Ele veio até o carneiro que tinha os dois chifres, o qual eu vi em pé diante do rio, e correu contra ele na fúria do seu poder.
7
Eu o vi chegar perto do carneiro, e ele se moveu de ira contra ele, e feriu o carneiro, e quebrou os seus dois chifres. Não havia poder no carneiro para resistir diante dele; mas ele o lançou por terra e o pisoteou. Não havia ninguém que pudesse livrar o carneiro da sua mão.
8
O bode se engrandeceu sobremaneira. Quando ele estava forte, o grande chifre foi quebrado; e em seu lugar subiram quatro chifres notáveis em direção aos quatro ventos do céu.
9
De um deles saiu um pequeno chifre que cresceu sobremaneira — para o sul, e para o leste, e para a terra gloriosa.
10
Ele cresceu muito, até o exército do céu; e lançou por terra parte do exército e das estrelas, e os pisoteou.
11
Sim, ele se engrandeceu, até mesmo contra o príncipe do exército; e tirou dele o holocausto contínuo, e o lugar do seu santuário foi deitado abaixo.
12
O exército foi entregue a ele junto com o holocausto contínuo por causa da desobediência. Ele lançou a verdade por terra, e fez o que lhe agradou e prosperou.
13
Então ouvi um santo falando; e outro santo disse àquele certo ser que falava: “Até quando durará a visão sobre o holocausto contínuo, e a desobediência que causa desolação, para entregar tanto o santuário quanto o exército para serem pisoteados?”
14
Ele me disse: “Até duas mil e trezentas tardes e manhãs. Então o santuário será purificado.”
15
Quando eu, eu mesmo, Daniel, vi a visão, busquei entendê-la. Então eis que estava em pé diante de mim alguém com a aparência de um homem.
16
Ouvi a voz de um homem entre as margens do Ulai, que chamou e disse: “Gabriel, faça este homem entender a visão.”
17
Então ele chegou perto de onde eu estava; e quando ele veio, fiquei apavorado, e caí sobre o meu rosto; mas ele me disse: “Entenda, filho do homem, pois a visão pertence ao tempo do fim.”
18
Ora, enquanto ele falava comigo, caí em um sono profundo com o meu rosto voltado para o chão; mas ele me tocou e me colocou em pé.
19
Ele disse: “Eis que eu farei você saber o que acontecerá no último tempo da indignação, pois isso pertence ao tempo determinado do fim.
20
O carneiro que você viu, que tinha os dois chifres, eles são os reis da Média e da Pérsia.
21
O bode peludo é o rei da Grécia. O grande chifre que está entre os seus olhos é o primeiro rei.
22
Quanto àquele que foi quebrado, no lugar onde quatro se levantaram, quatro reinos se levantarão da nação, mas não com o seu poder.
23
“No último tempo do seu reino, quando os transgressores tiverem chegado ao limite, um rei de rosto feroz, e que entende enigmas, se levantará.
24
O seu poder será grande, mas não pelo seu próprio poder. Ele causará destruição terrível, e prosperará no que fizer. Ele destruirá os poderosos e o povo santo.
25
Por meio da sua astúcia ele fará o engano prosperar em sua mão. Ele se engrandecerá em seu coração, e destruirá a muitos em sua segurança. Ele também se levantará contra o Príncipe dos príncipes, mas será quebrado sem mãos humanas.
26
“A visão das tardes e manhãs que foi contada é verdadeira; mas sele a visão, pois ela se refere a muitos dias vindouros.”
27
Eu, Daniel, desmaiei, e fiquei doente por alguns dias. Então me levantei e tratei dos negócios do rei. Eu me espantei com a visão, mas ninguém a entendeu.
Daniel
Chapitre 8
1
Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku.
2
I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai.
3
A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze.
4
Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké.
5
A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma.
6
A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.
7
Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho.
8
Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany světa.
9
Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské.
10
A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je.
11
Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží,
12
Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo.
13
Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu, kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání?
14
A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby.
15
Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž.
16
Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to.
17
I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní.
18
Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál,
19
A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude.
20
Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové Médský a Perský.
21
Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi očima jeho, jest král první.
22
Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.
23
Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý.
24
Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý.
25
A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude.
26
Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů.
27
Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal.