Comparer
Daniel 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Daniel
Chapitre 9
1
No primeiro ano de Dario, filho de Assuero, da linhagem dos medos, que foi constituído rei sobre o reino dos caldeus —
2
no primeiro ano do seu reinado, eu, Daniel, entendi pelos livros o número de anos sobre os quais a palavra do SENHOR veio ao profeta Jeremias, para que se cumprissem as desolações de Jerusalém, a saber, setenta anos.
3
Voltei o meu rosto para o Senhor Deus, para buscá-lo com oração e súplicas, com jejum, pano de saco e cinzas.
4
Orei ao SENHOR, meu Deus, fiz confissão e disse: “Ah, Senhor, Deus grande e temível, que guarda a aliança e a misericórdia para com aqueles que o amam e guardam os seus mandamentos,
5
nós pecamos, cometemos iniquidade, agimos impiamente e fomos rebeldes, desviando-nos dos seus preceitos e das suas ordenanças.
6
Não demos ouvidos aos seus servos, os profetas, que falaram em seu nome aos nossos reis, aos nossos príncipes e aos nossos pais, bem como a todo o povo da terra.
7
“Ao Senhor pertence a justiça, mas a nós, a vergonha no rosto, como se vê no dia de hoje; aos homens de Judá, aos habitantes de Jerusalém e a todo o Israel, tanto aos que estão perto quanto aos que estão longe, em todas as terras para onde o Senhor os expulsou, por causa da transgressão que cometeram contra o Senhor.
8
Ó Senhor, a nós pertence a vergonha no rosto, aos nossos reis, aos nossos príncipes e aos nossos pais, porque pecamos contra o Senhor.
9
Ao Senhor, nosso Deus, pertencem a misericórdia e o perdão, pois nos rebelamos contra ele.
10
Não obedecemos à voz do SENHOR, nosso Deus, para andarmos nas suas leis, que ele colocou diante de nós por meio dos seus servos, os profetas.
11
Sim, todo o Israel transgrediu a sua lei, desviando-se para não obedecer à sua voz. “Por isso, a maldição e o juramento escritos na lei de Moisés, servo de Deus, foram derramados sobre nós, pois pecamos contra ele.
12
Ele confirmou as suas palavras, que falou contra nós e contra os nossos juízes que nos julgaram, trazendo sobre nós um grande mal; pois debaixo de todo o céu, nunca se fez algo como o que foi feito a Jerusalém.
13
Como está escrito na lei de Moisés, todo este mal veio sobre nós. Contudo, não suplicamos pelo favor do SENHOR, nosso Deus, para nos convertermos das nossas iniquidades e termos discernimento na sua verdade.
14
Portanto, o SENHOR vigiou sobre o mal e o trouxe sobre nós; pois o SENHOR, nosso Deus, é justo em todas as obras que faz, e nós não obedecemos à sua voz.
15
“Agora, Senhor, nosso Deus, que tirou o seu povo da terra do Egito com mão poderosa e que fez para si um nome, como se vê no dia de hoje, nós pecamos. Agimos impiamente.
16
Ó Senhor, segundo toda a sua justiça, por favor, que a sua ira e o seu furor se desviem da sua cidade, Jerusalém, o seu santo monte; porque, por causa dos nossos pecados e das iniquidades dos nossos pais, Jerusalém e o seu povo se tornaram motivo de vergonha para todos os que estão ao nosso redor.
17
“Agora, pois, nosso Deus, ouça a oração do seu servo e as suas súplicas, e faça o seu rosto resplandecer sobre o seu santuário que está desolado, por amor do Senhor.
18
Meu Deus, incline o seu ouvido e ouça. Abra os seus olhos e veja as nossas desolações, e a cidade que é chamada pelo seu nome; pois não apresentamos as nossas súplicas diante do Senhor por causa da nossa justiça, mas por causa das suas grandes misericórdias.
19
Ó Senhor, ouça. Ó Senhor, perdoe. Ó Senhor, atenda e aja. Não demore, por amor de si mesmo, meu Deus, porque a sua cidade e o seu povo são chamados pelo seu nome.”
20
Enquanto eu ainda estava falando, orando e confessando o meu pecado e o pecado do meu povo Israel, e apresentando a minha súplica diante do SENHOR, meu Deus, pelo santo monte do meu Deus —
21
sim, enquanto eu ainda falava em oração, o homem Gabriel, que eu tinha visto na visão ao princípio, voando rapidamente, tocou em mim à hora da oferta da tarde.
22
Ele me instruiu, falou comigo e disse: “Daniel, agora vim para lhe dar sabedoria e entendimento.
23
No princípio das suas súplicas, saiu a ordem, e eu vim para lhe declarar, pois você é muito amado. Portanto, considere a mensagem e entenda a visão.
24
“Setenta semanas estão decretadas sobre o seu povo e sobre a sua santa cidade, para acabar com a transgressão, para dar fim aos pecados, para fazer expiação pela iniquidade, para trazer a justiça eterna, para selar a visão e a profecia, e para ungir o Santo dos Santos.
25
“Saiba, portanto, e entenda que, desde a saída da ordem para restaurar e edificar Jerusalém até o Ungido, o príncipe, haverá sete semanas e sessenta e duas semanas. Ela será edificada novamente, com praças e fossos, mesmo em tempos de angústia.
26
Depois das sessenta e duas semanas, o Ungido será eliminado, e não terá nada. O povo do príncipe que há de vir destruirá a cidade e o santuário. O seu fim será com uma inundação, e haverá guerra até o fim. Desolações estão determinadas.
27
Ele fará uma aliança firme com muitos por uma semana. Na metade da semana, ele fará cessar o sacrifício e a oferta. Sobre a asa das abominações virá aquele que causa desolação; e até o fim decretado, a ira será derramada sobre o desolador.”
Daniel
Chapitre 9
1
Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském,
2
Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta.
3
A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.
4
I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem: Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých.
5
Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých.
6
Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu země.
7
Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě.
8
Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě,
9
Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se protivili jemu,
10
A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky.
11
Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu.
12
Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě.
13
Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho.
14
Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli.
15
Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili.
16
Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás.
17
Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána.
18
Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá.
19
Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj.
20
Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého,
21
Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní.
22
A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím.
23
Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel, aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a rozuměj vidění tomu.
24
Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
25
Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní.
26
Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění.
27
Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění.