Comparer
Deuteronômio 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Deuteronômio
Chapitre 4
1
Agora, Israel, ouçam os estatutos e as ordenanças que eu lhes ensino, para cumpri-los, para que vocês vivam e entrem e tomem posse da terra que o SENHOR, o Deus de seus pais, lhes dá.
2
Vocês não acrescentarão nada à palavra que eu lhes ordeno, nem diminuirão dela, para que guardem os mandamentos do SENHOR, seu Deus, que eu lhes ordeno.
3
Os seus olhos viram o que o SENHOR fez por causa de Baal-Peor; pois o SENHOR, seu Deus, destruiu do meio de vocês todos os homens que seguiram a Baal-Peor.
4
Mas vocês, que foram fiéis ao SENHOR, seu Deus, estão todos vivos hoje.
5
Vejam, eu lhes ensinei estatutos e ordenanças, assim como o SENHOR, meu Deus, me ordenou, para que vocês os cumpram no meio da terra na qual estão entrando para tomar posse.
6
Portanto, guardem-nos e cumpram-nos; pois esta é a sabedoria e o entendimento de vocês aos olhos dos povos que ouvirão todos estes estatutos e dirão: “Certamente esta grande nação é um povo sábio e de entendimento.”
7
Pois, que grande nação existe que tenha um deus tão próximo de si como o SENHOR, nosso Deus, está sempre que clamamos a ele?
8
E que grande nação existe que tenha estatutos e ordenanças tão justos como toda esta lei que coloco diante de vocês hoje?
9
Apenas tenham cuidado, e guardem diligentemente a sua alma, para que não se esqueçam das coisas que os seus olhos viram, e para que elas não se afastem do seu coração todos os dias da sua vida; mas tornem-nas conhecidas aos seus filhos e aos filhos dos seus filhos—
10
o dia em que vocês estiveram diante do SENHOR, seu Deus, em Horebe, quando o SENHOR me disse: “Reúna o povo a mim, e eu os farei ouvir as minhas palavras, para que aprendam a me temer todos os dias que viverem na terra, e para que as ensinem aos seus filhos.”
11
Vocês se aproximaram e ficaram ao pé da montanha. A montanha ardia em fogo até o coração do céu, com escuridão, nuvem e densas trevas.
12
O SENHOR falou a vocês do meio do fogo: vocês ouviram a voz das palavras, mas não viram forma alguma; apenas ouviram uma voz.
13
Ele lhes declarou a sua aliança, a qual lhes ordenou que cumprissem, isto é, os dez mandamentos. Ele os escreveu em duas tábuas de pedra.
14
O SENHOR me ordenou naquele tempo que lhes ensinasse estatutos e ordenanças, para que vocês os cumprissem na terra para a qual estão atravessando para tomar posse.
15
Tenham muito cuidado, pois vocês não viram nenhum tipo de forma no dia em que o SENHOR lhes falou em Horebe do meio do fogo,
16
para que não se corrompam, e não façam para si uma imagem esculpida na forma de qualquer figura, a semelhança de homem ou mulher,
17
a semelhança de qualquer animal que está na terra, a semelhança de qualquer pássaro alado que voa no céu,
18
a semelhança de qualquer coisa que rasteja no chão, a semelhança de qualquer peixe que está nas águas debaixo da terra;
19
e para que não levantem os olhos ao céu, e quando virem o sol, a lua e as estrelas, sim, todo o exército do céu, não sejam atraídos e os adorem, e os sirvam, os quais o SENHOR, seu Deus, repartiu a todos os povos debaixo de todo o céu.
20
Mas o SENHOR os tomou, e os tirou da fornalha de ferro, do Egito, para serem para ele um povo de herança, como se vê hoje.
21
Além disso, o SENHOR se irou comigo por causa de vocês, e jurou que eu não atravessaria o Jordão, e que eu não entraria naquela boa terra que o SENHOR, seu Deus, lhes dá por herança;
22
mas eu devo morrer nesta terra. Eu não devo atravessar o Jordão, mas vocês atravessarão e tomarão posse daquela boa terra.
23
Tenham cuidado, para que não se esqueçam da aliança do SENHOR, seu Deus, que ele fez com vocês, e não façam para si uma imagem esculpida na forma de qualquer coisa que o SENHOR, seu Deus, lhes proibiu.
24
Pois o SENHOR, seu Deus, é um fogo consumidor, um Deus zeloso.
25
Quando vocês gerarem filhos e os filhos dos seus filhos, e tiverem estado por muito tempo na terra, e então se corromperem, e fizerem uma imagem esculpida na forma de qualquer coisa, e fizerem o que é mau aos olhos do SENHOR, seu Deus, para provocá-lo à ira,
26
eu chamo o céu e a terra como testemunhas contra vocês hoje, de que em breve vocês perecerão completamente da terra para a qual estão atravessando o Jordão para tomar posse. Vocês não prolongarão os seus dias nela, mas serão completamente destruídos.
27
O SENHOR os espalhará entre os povos, e vocês serão deixados em pequeno número entre as nações para onde o SENHOR os levará.
28
Lá vocês servirão a deuses, obra das mãos de homens, madeira e pedra, que não veem, nem ouvem, nem comem, nem cheiram.
29
Mas de lá vocês buscarão o SENHOR, seu Deus, e o encontrarão, quando o buscarem com todo o seu coração e com toda a sua alma.
30
Quando estiverem em angústia, e todas estas coisas vierem sobre vocês, nos últimos dias vocês voltarão para o SENHOR, seu Deus, e ouvirão a sua voz.
31
Pois o SENHOR, seu Deus, é um Deus misericordioso. Ele não os abandonará, nem os destruirá, nem se esquecerá da aliança dos seus pais, que ele lhes jurou.
32
Pois perguntem agora sobre os dias passados, que foram antes de vocês, desde o dia em que Deus criou o homem sobre a terra, e de uma extremidade do céu à outra, se já houve algo tão grande como esta coisa, ou se já se ouviu algo semelhante?
33
Algum povo já ouviu a voz de Deus falando do meio do fogo, como vocês ouviram, e continuou vivo?
34
Ou será que Deus já tentou ir e tomar para si uma nação do meio de outra nação, por meio de provações, de sinais, de maravilhas, de guerra, por mão poderosa, por braço estendido, e por grandes terrores, de acordo com tudo o que o SENHOR, seu Deus, fez por vocês no Egito diante dos seus olhos?
35
Isso foi mostrado a vocês para que soubessem que o SENHOR é Deus. Não há nenhum outro além dele.
36
Do céu ele os fez ouvir a sua voz, para que pudesse instruí-los. Na terra ele os fez ver o seu grande fogo; e vocês ouviram as suas palavras do meio do fogo.
37
Porque ele amou os seus pais, por isso ele escolheu a descendência deles depois deles, e os tirou do Egito com a sua presença, com o seu grande poder;
38
para expulsar de diante de vocês nações maiores e mais poderosas do que vocês, para introduzi-los e dar-lhes a terra delas por herança, como se vê hoje.
39
Saibam, portanto, hoje, e guardem no coração, que o próprio SENHOR é Deus em cima no céu e embaixo na terra. Não há nenhum outro.
40
Vocês guardarão os seus estatutos e os seus mandamentos que eu lhes ordeno hoje, para que tudo vá bem com vocês e com os seus filhos depois de vocês, e para que prolonguem os seus dias na terra que o SENHOR, seu Deus, lhes dá para todo o sempre.
41
Então Moisés separou três cidades do outro lado do Jordão, na direção do nascer do sol,
42
para que o homicida pudesse fugir para lá, aquele que matasse o seu próximo sem intenção e sem tê-lo odiado no passado, e para que, fugindo para uma destas cidades, ele pudesse viver:
43
Bezer, no deserto, na região do planalto, para os rubenitas; Ramote, em Gileade, para os gaditas; e Golã, em Basã, para os manassitas.
44
Esta é a lei que Moisés colocou diante dos filhos de Israel.
45
Estes são os testemunhos, os estatutos e as ordenanças que Moisés falou aos filhos de Israel quando saíram do Egito,
46
do outro lado do Jordão, no vale em frente a Bete-Peor, na terra de Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, a quem Moisés e os filhos de Israel derrotaram quando saíram do Egito.
47
Eles tomaram posse da sua terra e da terra de Ogue, rei de Basã, os dois reis dos amorreus, que estavam do outro lado do Jordão, na direção do nascer do sol;
48
desde Aroer, que está à beira do vale do Arnom, até o monte Siom (também chamado Hermom),
49
e toda a Arabá do outro lado do Jordão, para o leste, até o mar da Arabá, sob as encostas de Pisga.
5 Mojžíšova
Chapitre 4
1
Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.
2
Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.
3
Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.
4
Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.
5
Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.
6
Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.
7
Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?
8
A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?
9
A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.
10
A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.
11
Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)
12
I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,
13
Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.
14
Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.
15
Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),
16
Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,
17
Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,
18
Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.
19
Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,
20
Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.
21
Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.
22
Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.
23
Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
24
Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.
25
Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:
26
Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.
27
A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,
28
A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.
29
Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.
30
Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,
31
(Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.
32
Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?
33
Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?
34
Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?
35
Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.
36
Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.
37
Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,
38
Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.
39
Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.
40
Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
41
Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.
42
Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:
43
Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.
44
Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,
45
A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,
46
Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,
47
A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,
48
Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.
49
I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.