Comparer

Deuteronômio 5

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Deuteronômio

Chapitre 5
1 Moisés convocou todo o Israel e lhes disse: “Ouça, Israel, os estatutos e as ordenanças que hoje falo aos seus ouvidos, para que os aprendam e tenham o cuidado de cumpri-los.”
2 O SENHOR, nosso Deus, fez uma aliança conosco em Horebe.
3 O SENHOR não fez esta aliança com os nossos pais, mas conosco, nós mesmos, que estamos todos aqui vivos hoje.
4 O SENHOR falou com vocês face a face no monte, do meio do fogo
5 (naquele tempo, eu fiquei entre o SENHOR e vocês, para lhes anunciar a palavra do SENHOR; pois vocês tiveram medo por causa do fogo, e não subiram o monte), dizendo:
6 “Eu sou o SENHOR, o seu Deus, que o tirou da terra do Egito, da casa da escravidão.
7 “Você não terá outros deuses diante de mim.
8 “Você não fará para si imagem esculpida — nenhuma semelhança do que há em cima no céu, ou do que há embaixo na terra, ou do que há nas águas debaixo da terra.
9 Você não se prostrará diante delas, nem as servirá, pois eu, o SENHOR, o seu Deus, sou Deus zeloso, que visito a iniquidade dos pais nos filhos, e na terceira e na quarta geração daqueles que me odeiam,
10 e mostro bondade amorosa a milhares daqueles que me amam e guardam os meus mandamentos.
11 “Você não fará mau uso do nome do SENHOR seu Deus; pois o SENHOR não considerará inocente aquele que fizer mau uso do seu nome.
12 “Guarde o dia de sábado, para santificá-lo, como o SENHOR, o seu Deus, lhe ordenou.
13 Você trabalhará seis dias, e fará toda a sua obra;
14 mas o sétimo dia é um sábado para o SENHOR, o seu Deus, no qual você não fará nenhum trabalho — nem você, nem o seu filho, nem a sua filha, nem o seu servo, nem a sua serva, nem o seu boi, nem o seu jumento, nem qualquer dos seus animais, nem o estrangeiro que está dentro das suas portas; para que o seu servo e a sua serva descansem assim como você.
15 Você se lembrará de que foi escravo na terra do Egito, e que o SENHOR, o seu Deus, o tirou de lá com mão poderosa e com braço estendido. Por isso, o SENHOR, o seu Deus, lhe ordenou que guarde o dia de sábado.
16 “Honre o seu pai e a sua mãe, como o SENHOR, o seu Deus, lhe ordenou, para que os seus dias se prolonguem e para que tudo vá bem com você na terra que o SENHOR, o seu Deus, lhe dá.
17 “Você não matará.
18 “Você não cometerá adultério.
19 “Você não furtará.
20 “Você não dará falso testemunho contra o seu próximo.
21 “Você não cobiçará a mulher do seu próximo. Tampouco desejará a casa do seu próximo, nem o seu campo, nem o seu servo, nem a sua serva, nem o seu boi, nem o seu jumento, nem coisa alguma que pertença ao seu próximo.”
22 O SENHOR falou estas palavras a toda a sua assembleia no monte, do meio do fogo, da nuvem e da densa escuridão, com grande voz. E nada mais acrescentou. Ele as escreveu em duas tábuas de pedra, e as deu a mim.
23 Quando vocês ouviram a voz do meio da escuridão, enquanto o monte ardia em fogo, vocês se aproximaram de mim, todos os chefes das suas tribos e os seus anciãos;
24 e vocês disseram: “Eis que o SENHOR, nosso Deus, nos mostrou a sua glória e a sua grandeza, e nós ouvimos a sua voz do meio do fogo. Vimos hoje que Deus de fato fala com o homem, e este continua vivo.
25 Agora, pois, por que deveríamos morrer? Pois este grande fogo nos consumirá. Se ouvirmos a voz do SENHOR, nosso Deus, mais uma vez, então morreremos.
26 Pois quem há de toda a carne que tenha ouvido a voz do Deus vivo falando do meio do fogo, como nós ouvimos, e continuou vivo?
27 Aproxime-se você, e ouça tudo o que o SENHOR, nosso Deus, disser; e diga-nos tudo o que o SENHOR, nosso Deus, lhe disser; e nós ouviremos e cumpriremos.”
28 O SENHOR ouviu a voz das palavras de vocês quando falaram comigo; e o SENHOR me disse: “Eu ouvi a voz das palavras deste povo, que eles falaram a você. Eles falaram bem em tudo o que disseram.
29 Quem dera que houvesse neles tal coração para que me temessem e guardassem todos os meus mandamentos sempre, para que tudo fosse bem com eles e com os seus filhos para sempre!
30 “Vá e diga-lhes: 'Voltem para as suas tendas.'
31 Mas quanto a você, fique aqui comigo, e eu lhe direi todos os mandamentos, e os estatutos, e as ordenanças, que você lhes ensinará, para que os cumpram na terra que eu lhes dou para possuir.”
32 Portanto, vocês terão o cuidado de fazer como o SENHOR, o seu Deus, lhes ordenou. Vocês não se desviarão nem para a direita nem para a esquerda.
33 Vocês andarão em todo o caminho que o SENHOR, o seu Deus, lhes ordenou, para que vivam e para que tudo vá bem com vocês, e para que prolonguem os seus dias na terra que irão possuir.

5 Mojžíšova

Chapitre 5
1 I svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte.
2 Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě.
3 Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí.
4 Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně,
5 (Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:
6 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby.
7 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
8 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí.
9 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
10 A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
11 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
12 Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
13 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
14 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty.
15 A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční.
16 Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
17 Nezabiješ.
18 Nesesmilníš.
19 Nepokradeš.
20 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
21 Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého.
22 Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.
23 Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela), přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši,
24 A řekli jste: Ej, ukázal nám Hospodin Bůh náš slávu svou a velikost svou, a slyšeli jsme hlas jeho z prostředku ohně; dnešního dne viděli jsme, že Bůh mluvil s člověkem, a on živ zůstal.
25 Protož nyní proč máme zemříti? Nebo sežral by nás oheň veliký tento; jestli více slyšeti budeme hlas Hospodina Boha našeho, zemřeme.
26 Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti?
27 Přistup ty a slyš všecky věci, kteréž mluviti bude Hospodin Bůh náš; potom ty mluviti budeš nám, což by koli řekl tobě Hospodin Bůh náš, a my slyšeti i činiti budeme.
28 Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili.
29 Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky!
30 Jdi, rci jim: Navraťte se k stanům vašim.
31 Ty pak stůj tuto při mně, a oznámím tobě všecka přikázaní, ustanovení i soudy, kterýmž je učiti budeš, aby je činili v zemi, kterouž já dávám jim, aby jí dědičně vládli.
32 Hleďtež tedy, abyste činili, jakž přikázal vám Hospodin Bůh váš; neuchylujte se na pravo ani na levo.
33 Po vší té cestě, kterouž vám přikázal Hospodin Bůh váš, choditi budete, abyste živi byli, a dobře bylo vám, a abyste prodlili dnů na zemi, kterouž dědičně obdržíte.

Choisir un livre