Comparer
Eclesiastes 6
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Eclesiastes
Chapitre 6
1
Há um mal que vi debaixo do sol, e que pesa muito sobre os homens:
2
um homem a quem Deus dá riquezas, bens e honra, de modo que não lhe falta nada para a sua alma de tudo o que ele deseja, contudo Deus não lhe dá poder para comer disso, mas um estranho o come. Isso é vaidade, e é uma doença maligna.
3
Se um homem gerar cem filhos, e viver muitos anos, de modo que os dias dos seus anos sejam muitos, mas a sua alma não se fartar do bem, e além disso ele não tiver sepultura, eu digo que um natimorto é melhor do que ele;
4
pois este vem em vaidade, e parte em trevas, e o seu nome é coberto pelas trevas.
5
Além disso, não viu o sol nem o conheceu. Este tem mais descanso do que o outro.
6
Sim, ainda que ele viva duas vezes mil anos, e contudo não desfrute do bem, não vão todos para um mesmo lugar?
7
Todo o trabalho do homem é para a sua boca, e contudo o seu apetite não se satisfaz.
8
Pois que vantagem tem o sábio sobre o tolo? O que tem o pobre, que sabe como andar diante dos vivos?
9
Melhor é a vista dos olhos do que a divagação do desejo. Isso também é vaidade e um correr atrás do vento.
10
O que quer que tenha sido, o seu nome já foi dado há muito tempo; e sabe-se o que o homem é; e ele não pode contender com aquele que é mais forte do que ele.
11
Pois há muitas palavras que geram vaidade. Que proveito isso traz ao homem?
12
Pois quem sabe o que é bom para o homem na vida, todos os dias da sua vida de vaidade, os quais ele passa como uma sombra? Pois quem pode dizer ao homem o que será depois dele debaixo do sol?
Kazatel
Chapitre 6
1
Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:
2
Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.
3
Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.
4
Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.
5
Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.
6
A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?
7
Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.
8
Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?
9
Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.
10
Èímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
11
A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?
12
Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?