Comparer

Eclesiastes 7

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Eclesiastes

Chapitre 7
1 Um bom nome é melhor do que um perfume fino; e o dia da morte é melhor do que o dia do nascimento.
2 É melhor ir à casa do luto do que ir à casa do banquete; pois este é o fim de todos os homens, e os vivos devem levar isso ao coração.
3 A tristeza é melhor do que o riso; pois com a tristeza do rosto o coração se torna melhor.
4 O coração dos sábios está na casa do luto; mas o coração dos tolos está na casa da alegria.
5 É melhor ouvir a repreensão do sábio do que um homem ouvir a canção dos tolos.
6 Pois como o estalar de espinhos debaixo de uma panela, assim é o riso do tolo. Isso também é vaidade.
7 Certamente a extorsão torna o sábio tolo; e o suborno destrói o entendimento.
8 Melhor é o fim de uma coisa do que o seu começo. O paciente de espírito é melhor do que o orgulhoso de espírito.
9 Não seja precipitado em seu espírito para se irar, pois a ira repousa no seio dos tolos.
10 Não diga: “Por que os dias passados foram melhores do que estes?” Pois não é com sabedoria que você pergunta sobre isso.
11 A sabedoria é tão boa quanto uma herança. Sim, é ainda mais excelente para os que veem o sol.
12 Pois a sabedoria é uma defesa, assim como o dinheiro é uma defesa; mas a excelência do conhecimento é que a sabedoria preserva a vida de quem a possui.
13 Considere a obra de Deus, pois quem pode endireitar o que ele fez torto?
14 No dia da prosperidade, seja alegre, e no dia da adversidade, considere; sim, Deus fez um lado a lado com o outro, para que o homem não descubra nada depois dele.
15 Tudo isso eu vi nos meus dias de vaidade: há um homem justo que perece em sua justiça, e há um homem ímpio que vive muito tempo em sua maldade.
16 Não seja excessivamente justo, nem se faça excessivamente sábio. Por que você deveria se destruir?
17 Não seja excessivamente ímpio, nem seja tolo. Por que você morreria antes do seu tempo?
18 É bom que você se apegue a isso. Sim, também não retire a sua mão daquilo; pois aquele que teme a Deus sairá de tudo isso.
19 A sabedoria é uma força para o homem sábio, mais do que dez governantes que estão em uma cidade.
20 Certamente não há um homem justo na terra que faça o bem e não peque.
21 Também não preste atenção a todas as palavras que são ditas, para que você não ouça o seu servo amaldiçoá-lo;
22 pois muitas vezes o seu próprio coração sabe que você mesmo, da mesma forma, tem amaldiçoado os outros.
23 Tudo isso eu provei na sabedoria. Eu disse: “Serei sábio”; mas isso estava longe de mim.
24 Aquilo que existe está longe e é extremamente profundo. Quem pode descobri-lo?
25 Eu me voltei, e meu coração buscou saber, investigar, e buscar a sabedoria e a razão das coisas, e saber que a maldade é estupidez, e que a tolice é loucura.
26 Eu acho mais amarga do que a morte a mulher cujo coração é laços e armadilhas, cujas mãos são correntes. Aquele que agrada a Deus escapará dela; mas o pecador será enlaçado por ela.
27 “Eis que descobri isto”, diz o Pregador, “juntando uma coisa à outra, para encontrar uma explicação,
28 a qual a minha alma ainda busca, mas não encontrei. Encontrei um homem entre mil, mas não encontrei uma mulher entre todas estas.
29 Eis que encontrei apenas isto: que Deus fez a humanidade reta; mas eles buscam muitas invenções.”

Kazatel

Chapitre 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
30 Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?

Choisir un livre