Comparer
Eclesiastes 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Eclesiastes
Chapitre 8
1
Quem é como o sábio? E quem sabe a interpretação de uma coisa? A sabedoria de um homem faz o seu rosto brilhar, e a dureza do seu rosto é transformada.
2
Eu digo: Guarde o mandamento do rei, por causa do juramento a Deus.
3
Não se apresse em sair da presença dele. Não persista em uma coisa má, pois ele faz tudo o que lhe agrada,
4
pois a palavra do rei é suprema. Quem pode lhe dizer: “O que você está fazendo?”
5
Quem guarda o mandamento não sofrerá mal, e o coração sábio conhecerá o tempo e o procedimento.
6
Pois há um tempo e um procedimento para todo propósito, embora a miséria do homem pese muito sobre ele.
7
Pois ele não sabe o que há de ser; pois quem pode lhe dizer como será?
8
Nenhum homem tem poder sobre o espírito para reter o espírito; tampouco tem poder sobre o dia da morte. Não há dispensa na guerra; nem a impiedade livrará aqueles que a praticam.
9
Tudo isso eu vi, e apliquei minha mente a toda obra que é feita debaixo do sol. Há um tempo em que um homem tem poder sobre outro para o seu mal.
10
Então eu vi os ímpios serem sepultados. De fato, eles também vieram da santidade. Eles se foram e foram esquecidos na cidade onde fizeram isso. Isso também é vaidade.
11
Visto que a sentença contra uma obra má não é executada rapidamente, o coração dos filhos dos homens está totalmente determinado a fazer o mal.
12
Embora um pecador cometa crimes cem vezes, e tenha vida longa, ainda assim eu sei com certeza que será melhor para aqueles que temem a Deus, que são reverentes diante dele.
13
Mas não irá bem para o ímpio, nem ele prolongará os seus dias como uma sombra, porque ele não teme a Deus.
14
Há uma vaidade que acontece na terra: que há homens justos a quem as coisas acontecem de acordo com a obra dos ímpios. Novamente, há homens ímpios a quem as coisas acontecem de acordo com a obra dos justos. Eu disse que isso também é vaidade.
15
Então eu recomendei a alegria, porque o homem não tem coisa melhor debaixo do sol do que comer, beber e se alegrar; pois isso o acompanhará em seu trabalho todos os dias da sua vida que Deus lhe deu debaixo do sol.
16
Quando apliquei o meu coração para conhecer a sabedoria, e para ver a ocupação que é feita na terra (mesmo que os olhos não vejam sono de dia nem de noite),
17
então eu vi toda a obra de Deus, que o homem não pode descobrir a obra que é feita debaixo do sol, porque por mais que um homem trabalhe para investigá-la, ainda assim não a encontrará. Sim, mesmo que um homem sábio pense que pode compreendê-la, ele não será capaz de encontrá-la.
Kazatel
Chapitre 8
1
Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.
2
Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.
3
Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.
4
Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?
5
Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.
6
Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,
7
Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?
8
Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.
9
Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.
10
A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.
11
Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.
12
A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.
13
S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.
14
Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.
15
A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.
16
A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,
17
A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.