Comparer
Êxodo 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Êxodo
Chapitre 14
1
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
2
“Diga aos filhos de Israel que voltem e acampem diante de Pi-Hairote, entre Migdol e o mar, diante de Baal-Zefom. Vocês acamparão em frente a ele, junto ao mar.
3
Faraó dirá a respeito dos filhos de Israel: ‘Eles estão desorientados na terra. O deserto os encurralou.’
4
Eu endurecerei o coração de Faraó, e ele os perseguirá; e serei glorificado sobre Faraó e sobre todos os seus exércitos; e os egípcios saberão que eu sou o SENHOR.” E eles assim fizeram.
5
Foi anunciado ao rei do Egito que o povo havia fugido; e o coração de Faraó e de seus servos mudou em relação ao povo, e disseram: “O que é isso que fizemos, deixando Israel ir, para não mais nos servir?”
6
Ele preparou o seu carro de guerra e levou o seu exército consigo;
7
e tomou seiscentos carros escolhidos, e todos os carros do Egito, com capitães sobre todos eles.
8
O SENHOR endureceu o coração de Faraó, rei do Egito, e ele perseguiu os filhos de Israel; pois os filhos de Israel saíram com mão erguida.
9
Os egípcios os perseguiram. Todos os cavalos e carros de Faraó, seus cavaleiros e o seu exército os alcançaram enquanto acampavam junto ao mar, perto de Pi-Hairote, diante de Baal-Zefom.
10
Quando Faraó se aproximou, os filhos de Israel levantaram os olhos e eis que os egípcios marchavam atrás deles; e ficaram com muito medo. Os filhos de Israel clamaram ao SENHOR.
11
Eles disseram a Moisés: “Foi por não haver túmulos no Egito que você nos tirou para morrermos no deserto? Por que você nos tratou desta maneira, tirando-nos do Egito?
12
Não é esta a palavra que lhe falamos no Egito, dizendo: ‘Deixe-nos em paz, para que sirvamos aos egípcios’? Pois teria sido melhor para nós servirmos aos egípcios do que morrermos no deserto.”
13
Moisés disse ao povo: “Não tenham medo. Fiquem firmes e vejam a salvação do SENHOR, que ele realizará por vocês hoje; pois os egípcios que vocês veem hoje, nunca mais os verão.
14
O SENHOR lutará por vocês, e vocês ficarão quietos.”
15
O SENHOR disse a Moisés: “Por que você clama a mim? Diga aos filhos de Israel que marchem.
16
Levante a sua vara, estenda a mão sobre o mar e divida-o. Então os filhos de Israel entrarão pelo meio do mar em terra seca.
17
Eis que eu mesmo endurecerei os corações dos egípcios, e eles entrarão atrás deles. Eu serei glorificado sobre Faraó e sobre todos os seus exércitos, sobre os seus carros e sobre os seus cavaleiros.
18
Os egípcios saberão que eu sou o SENHOR, quando eu for glorificado sobre Faraó, sobre os seus carros e sobre os seus cavaleiros.”
19
O anjo de Deus, que ia adiante do acampamento de Israel, moveu-se e foi para trás deles; e a coluna de nuvem moveu-se de diante deles e colocou-se atrás deles.
20
Ela veio entre o acampamento do Egito e o acampamento de Israel. Havia a nuvem e a escuridão, mas ela iluminava a noite. Um não se aproximou do outro durante toda a noite.
21
Moisés estendeu a mão sobre o mar, e o SENHOR fez o mar recuar por um forte vento oriental durante toda a noite, e tornou o mar em terra seca, e as águas foram divididas.
22
Os filhos de Israel entraram pelo meio do mar em terra seca; e as águas foram como um muro para eles à sua direita e à sua esquerda.
23
Os egípcios os perseguiram e entraram atrás deles até o meio do mar: todos os cavalos de Faraó, os seus carros e os seus cavaleiros.
24
Na vigília da manhã, o SENHOR olhou para o exército egípcio através da coluna de fogo e de nuvem, e confundiu o exército egípcio.
25
Ele arrancou as rodas dos seus carros, e fez com que os conduzissem com dificuldade; de modo que os egípcios disseram: “Fujamos da face de Israel, pois o SENHOR luta por eles contra os egípcios!”
26
O SENHOR disse a Moisés: “Estenda a mão sobre o mar, para que as águas voltem sobre os egípcios, sobre os seus carros e sobre os seus cavaleiros.”
27
Moisés estendeu a mão sobre o mar, e o mar retomou a sua força ao amanhecer; e os egípcios fugiram de encontro a ele. O SENHOR precipitou os egípcios no meio do mar.
28
As águas retornaram e cobriram os carros e os cavaleiros, e todo o exército de Faraó que havia entrado atrás deles no mar. Não restou nem sequer um deles.
29
Mas os filhos de Israel caminharam em terra seca pelo meio do mar, e as águas foram como um muro para eles à sua direita e à sua esquerda.
30
Assim o SENHOR salvou Israel naquele dia da mão dos egípcios; e Israel viu os egípcios mortos na praia do mar.
31
Israel viu a grande obra que o SENHOR realizou contra os egípcios, e o povo temeu ao SENHOR; e creram no SENHOR e em seu servo Moisés.
2 Mojžíšova
Chapitre 14
1
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Mluv k synům Izraelským, ať navrátíce se, rozbijí stany před Fiarot, mezi Magdalem a mořem, proti Belsefon; naproti němu rozbijete stany při moři.
3
A dí Farao o synech Izraelských: Ssouženi jsou na zemi, sevřela je poušť.
4
I zatvrdím srdce Faraonovo, a honiti je bude, a oslaven budu v Faraonovi a ve všem vojsku jeho; a zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin. I učinili tak.
5
Povědíno pak bylo králi Egyptskému, že by lid utíkal. I obráceno jest srdce Faraonovo a služebníků jeho proti lidu, a řekli: Co jsme to učinili, že jsme propustili Izraele, aby nesloužil nám?
6
Protož zapřáhl do svého vozu, a lid svůj vzal s sebou.
7
A vzal šest set vozů vybraných, i všecky vozy Egyptské, nad nimiž nade všemi byli hejtmané.
8
I zatvrdil Hospodin srdce Faraona krále Egyptského, tak že honil syny Izraelské; synové pak Izraelští vyšli v ruce vyvýšené.
9
I honili je Egyptští, a postihli je, když se položili při moři, všickni vozové Faraonovi, a jezdci jeho i vojsko jeho podlé Fiarot, před Belsefon.
10
A když se přiblížil Farao, pozdvihli synové Izraelští očí svých, a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi, a volali synové Izraelští k Hospodinu.
11
A řekli Mojžíšovi: Zdali proto, že nebylo hrobů v Egyptě, vyvedl jsi nás, abychom zemřeli na poušti? Co jsi nám to učinil, že jsi vyvedl nás z Egypta?
12
Zdali jsme toho nemluvili tobě ještě v Egyptě, řkouce: Nech nás, ať sloužíme Egyptským? Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti.
13
I řekl Mojžíš lidu: Nebojte se, stůjte a vizte spasení Hospodinovo, kteréž vám způsobí dnes; nebo Egyptských, kteréž jste viděli dnes, neuzříte nikdy více až na věky.
14
Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.
15
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Co voláš ke mně? Mluv synům Izraelským, ať jdou předce.
16
Ty pak zdvihni hůl svou, a vztáhni ruku svou na moře, a rozděl je; a nechať jdou synové Izraelští prostředkem moře po suše.
17
Jáť pak, aj, já zatvrdím srdce Egyptských, a vejdou za nimi; i budu oslaven v Faraonovi, a ve všem vojsku jeho, v vozích jeho i v jezdcích jeho.
18
A zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin, když oslaven budu v Faraonovi, v vozích jeho a v jezdcích jeho.
19
I bral se anděl Boží, kterýž byl prvé předcházel vojsko Izraelské, a šel z zadu za nimi; nebo hnul se sloup oblakový, kterýž byl před nimi, a stál z zadu za nimi.
20
A přišed mezi vojska Egyptských a vojska Izraelská, byl Egyptským oblakem a tmou, Izraelským pak osvěcoval noc, tak aby nepřiblížili se jedni k druhým přes celou noc.
21
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.
22
Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně.
23
A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře, všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho.
24
Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské.
25
A odjal kola vozů jejich, aby je těžce táhli. I řekli Egyptští: Utecme před Izraelem, nebo Hospodin bojuje za ně proti Egyptským.
26
Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na moře, ať se zase vrátí vody na Egyptské, na vozy jejich a na jezdce jejich.
27
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.
28
A navrátivše se vody, zatopily vozy i jezdce se vším vojskem Faraonovým, což jich koli vešlo za nimi do moře, tak že nezůstal z nich ani jeden.
29
Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.
30
A tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraele z ruky Egyptských; a viděl Izrael Egyptské mrtvé na břehu mořském.
31
Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina, a věřili Hospodinu i Mojžíšovi, služebníku jeho.