Comparer

Êxodo 13

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Êxodo

Chapitre 13
1 O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
2 “Consagre a mim todos os primogênitos. Tudo o que abre o ventre entre os filhos de Israel, tanto de homens quanto de animais, é meu.”
3 Moisés disse ao povo: “Lembrem-se deste dia, em que vocês saíram do Egito, da casa da escravidão; pois com mão forte o SENHOR os tirou deste lugar. Nenhum pão fermentado deverá ser comido.
4 Hoje vocês estão saindo, no mês de abibe.
5 E acontecerá que, quando o SENHOR os introduzir na terra dos cananeus, dos hititas, dos amorreus, dos heveus e dos jebuseus, a qual ele jurou aos seus pais que daria a vocês, uma terra que mana leite e mel, vocês deverão guardar este culto neste mês.
6 Durante sete dias vocês comerão pães sem fermento, e no sétimo dia haverá uma festa ao SENHOR.
7 Pães sem fermento serão comidos durante os sete dias; e nenhum pão fermentado será visto com vocês. Nenhum fermento será visto com vocês, em todo o seu território.
8 Naquele dia você dirá ao seu filho: 'Isto é por causa do que o SENHOR fez por mim quando eu saí do Egito.'
9 Isso será para você como um sinal na sua mão, e como um memorial entre os seus olhos, para que a lei do SENHOR esteja na sua boca; pois com mão forte o SENHOR o tirou do Egito.
10 Portanto, você guardará este estatuto no seu tempo determinado, de ano em ano.
11 “E acontecerá que, quando o SENHOR o introduzir na terra dos cananeus, como ele jurou a você e aos seus pais, e a der a você,
12 você separará para o SENHOR tudo o que abre o ventre, e cada primogênito que nascer dos animais que você tiver. Os machos serão do SENHOR.
13 Todo primogênito de jumento você resgatará com um cordeiro; e se você não o resgatar, então você quebrará o pescoço dele; e você resgatará todos os primogênitos do homem entre os seus filhos.
14 E acontecerá que, quando o seu filho lhe perguntar no futuro, dizendo: 'O que é isso?', você lhe dirá: 'Com mão forte o SENHOR nos tirou do Egito, da casa da escravidão.
15 Quando o Faraó se recusou obstinadamente a nos deixar ir, o SENHOR matou todos os primogênitos na terra do Egito, tanto os primogênitos dos homens quanto os primogênitos dos animais. Portanto, eu sacrifico ao SENHOR tudo o que abre o ventre, sendo machos; mas todos os primogênitos dos meus filhos eu resgato.'
16 Isso será como um sinal na sua mão, e como símbolos entre os seus olhos; pois com mão forte o SENHOR nos tirou do Egito.”
17 Quando o Faraó deixou o povo ir, Deus não os guiou pelo caminho da terra dos filisteus, embora fosse mais perto; pois Deus disse: “Para que talvez o povo não mude de ideia ao ver a guerra, e volte para o Egito”;
18 mas Deus fez o povo dar a volta pelo caminho do deserto, perto do Mar Vermelho; e os filhos de Israel subiram armados da terra do Egito.
19 Moisés levou consigo os ossos de José, pois este havia feito os filhos de Israel jurarem, dizendo: “Deus certamente os visitará, e vocês deverão levar daqui os meus ossos com vocês.”
20 Eles partiram de Sucote e acamparam em Etã, na beira do deserto.
21 O SENHOR ia adiante deles, de dia numa coluna de nuvem para guiá-los no caminho, e de noite numa coluna de fogo para iluminá-los, para que pudessem caminhar de dia e de noite:
22 a coluna de nuvem de dia, e a coluna de fogo de noite, não se afastaram de diante do povo.

2 Mojžíšova

Chapitre 13
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.
3 Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.
4 Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.
5 Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.
6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
7 Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.
8 A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.
9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
10 Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.
11 A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:
12 Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.
13 Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.
14 A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.
15 Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.
16 Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.
17 Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.
18 Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.
19 Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.
20 Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.
21 Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.
22 Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

Choisir un livre