Comparer

Ezequiel 2

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Ezequiel

Chapitre 2
1 Ele me disse: “Filho do homem, ponha-se de pé, e eu falarei com você.”
2 O Espírito entrou em mim quando ele falou comigo, e me pôs de pé; e eu ouvi aquele que falava comigo.
3 Ele me disse: “Filho do homem, eu o envio aos filhos de Israel, a uma nação de rebeldes que se rebelaram contra mim. Eles e seus pais transgrediram contra mim até o dia de hoje.
4 Os filhos são insolentes e de coração duro. Eu o envio a eles, e você lhes dirá: ‘Assim diz o Senhor DEUS.’
5 Eles, quer ouçam, quer deixem de ouvir — pois são uma casa rebelde —, ainda assim saberão que houve um profeta no meio deles.
6 Você, filho do homem, não tenha medo deles, nem tenha medo de suas palavras, ainda que sarças e espinhos estejam com você, e você habite entre escorpiões. Não tenha medo de suas palavras, nem se intimide com seus olhares, embora sejam uma casa rebelde.
7 Você falará as minhas palavras a eles, quer ouçam, quer deixem de ouvir; pois são extremamente rebeldes.
8 Mas você, filho do homem, ouça o que eu lhe digo. Não seja rebelde como aquela casa rebelde. Abra a sua boca, e coma o que eu lhe dou.”
9 Quando olhei, eis que uma mão estava estendida para mim; e eis que nela havia o rolo de um livro.
10 Ele o estendeu diante de mim. Estava escrito por dentro e por fora; e lamentações, pranto e ais estavam escritos nele.

Ezechiel

Chapitre 2
1 Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.
2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.
3 Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.
4 K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,
5 Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich.
6 Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou.
7 Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.
8 Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.
9 I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.
10 Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.

Choisir un livre