Comparer
Ezequiel 21
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ezequiel
Chapitre 21
1
A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
2
“Filho do homem, volte o seu rosto para Jerusalém, pregue contra os santuários e profetize contra a terra de Israel.
3
Diga à terra de Israel: ‘Assim diz o SENHOR: “Eis que eu sou contra você, e tirarei a minha espada da bainha, e eliminarei do seu meio tanto o justo quanto o ímpio.
4
Visto que eliminarei do seu meio o justo e o ímpio, a minha espada sairá da sua bainha contra toda a carne, do sul ao norte.
5
Toda a carne saberá que eu, o SENHOR, tirei a minha espada da sua bainha. Ela não voltará mais para lá.”’
6
“Portanto, suspire, filho do homem. Você suspirará diante dos olhos deles com o coração quebrantado e com amargura.
7
E acontecerá que, quando lhe perguntarem: ‘Por que você está suspirando?’, você dirá: ‘Por causa das más notícias, pois elas estão chegando! Todo coração se derreterá, todas as mãos ficarão fracas, todo espírito desmaiará, e todos os joelhos ficarão fracos como água. Eis que vem, e se cumprirá, diz o Senhor DEUS.’”
8
A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
9
“Filho do homem, profetize e diga: ‘Assim diz o SENHOR:
“Uma espada! Uma espada!
Ela está afiada,
e também polida.
10
Está afiada para fazer uma matança.
Está polida para ser como um relâmpago.
Deveríamos nós, então, nos alegrar?
O cetro do meu filho condena toda árvore.
11
Ela foi dada para ser polida,
para que possa ser manejada.
A espada está afiada.
Sim, está polida
para ser entregue na mão do matador.”’
12
Clame e lamente, filho do homem;
pois ela é contra o meu povo.
É contra todos os príncipes de Israel.
Eles foram entregues à espada junto com o meu povo.
Portanto, bata na sua coxa.
13
“Pois há uma provação. E o que acontecerá se até mesmo a vara que condena deixar de existir?” diz o Senhor DEUS.
14
“Você, portanto, filho do homem, profetize,
e bata as suas mãos uma na outra.
Que a espada seja duplicada até a terceira vez,
a espada dos mortalmente feridos.
É a espada do grande que foi mortalmente ferido,
que entra em seus aposentos.
15
Eu coloquei a espada ameaçadora contra todas as suas portas,
para que o coração deles se derreta,
e os seus tropeços se multipliquem.
Ah! Ela foi feita como um relâmpago.
Ela está apontada para a matança.
16
Reúnam-se.
Vão para a direita.
Posicionem-se em formação.
Vão para a esquerda,
para onde quer que o seu rosto esteja voltado.
17
Eu também baterei as minhas mãos uma na outra,
e farei a minha ira descansar.
Eu, o SENHOR, falei isso.”
18
A palavra do SENHOR veio a mim novamente, dizendo:
19
“Além disso, você, filho do homem, trace dois caminhos, para que a espada do rei da Babilônia possa vir. Ambos sairão de uma mesma terra; e marque um lugar. Marque-o no início do caminho para a cidade.
20
Você traçará um caminho para a espada vir a Rabá dos filhos de Amom, e a Judá, na fortificada Jerusalém.
21
Pois o rei da Babilônia parou na bifurcação do caminho, no início dos dois caminhos, para usar de adivinhação. Ele sacudiu as flechas de um lado para o outro. Ele consultou os terafins. Ele examinou o fígado.
22
Na sua mão direita estava a sorte para Jerusalém, para armar aríetes, para abrir a boca na matança, para levantar a voz com gritos, para armar aríetes contra as portas, para levantar rampas de cerco e para construir fortes.
23
Isso parecerá para eles como uma falsa adivinhação aos seus olhos, para aqueles que lhes fizeram juramentos; mas ele traz a iniquidade à memória, para que sejam capturados.
24
“Portanto, assim diz o Senhor DEUS: ‘Porque vocês fizeram com que a sua iniquidade fosse lembrada, na medida em que as suas transgressões foram descobertas, de modo que em todos os seus atos os seus pecados aparecem; porque vocês vieram à memória, vocês serão capturados pela mão.
25
“‘Você, ímpio mortalmente ferido, o príncipe de Israel, cujo dia chegou, no tempo da iniquidade do fim,
26
assim diz o Senhor DEUS: “Remova o turbante e tire a coroa. As coisas não serão mais como eram. Exalte o que é baixo, e humilhe o que é alto.
27
Eu a transtornarei, transtornarei, transtornarei. Isso também não existirá mais, até que venha aquele a quem pertence a autoridade; e a ele eu a darei.”’
28
“Você, filho do homem, profetize e diga: ‘Assim diz o Senhor DEUS a respeito dos filhos de Amom, e a respeito da sua afronta:
“Uma espada! Uma espada está desembainhada!
Está polida para a matança,
para fazê-la devorar,
para que seja como um relâmpago;
29
enquanto têm visões falsas para você,
enquanto adivinham mentiras para você,
para colocá-lo sobre os pescoços dos ímpios que estão mortalmente feridos,
cujo dia chegou no tempo da iniquidade do fim.
30
Faça-a voltar para a sua bainha.
No lugar onde você foi criado,
na terra do seu nascimento, eu o julgarei.
31
Derramarei a minha indignação sobre você.
Soprarei sobre você com o fogo da minha ira.
Eu o entregarei nas mãos de homens brutais,
habilidosos para destruir.
32
Você servirá de lenha para o fogo.
O seu sangue estará no meio da terra.
Você não será mais lembrado;
pois eu, o SENHOR, falei isso.”’”
Ezechiel
Chapitre 21
1
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2
Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.
3
A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.
4
Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci.
5
I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více.
6
Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich.
7
I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin.
8
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9
Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest.
10
Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem?
11
Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího.
12
Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra.
13
Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů.
14
Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich.
15
Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel.
16
Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí.
17
I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.
18
V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
19
Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř.
20
Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,
21
Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater.
22
Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové.
23
I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli.
24
Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete.
25
Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti,
26
Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.
27
Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.
28
Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl.
29
A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:
30
Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi.
31
A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.
32
Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostřed země, nebudeš připomínána; neboť jsem já Hospodin mluvil.