Comparer

Gênesis 29

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Gênesis

Chapitre 29
1 Então Jacó seguiu sua jornada, e chegou à terra dos filhos do oriente.
2 Ele olhou, e viu um poço no campo, e viu três rebanhos de ovelhas deitados ali perto dele. Pois daquele poço eles davam de beber aos rebanhos. A pedra sobre a boca do poço era grande.
3 Ali todos os rebanhos se reuniam. Eles rolavam a pedra da boca do poço, davam de beber às ovelhas, e colocavam a pedra de volta no seu lugar sobre a boca do poço.
4 Jacó lhes disse: “Meus irmãos, de onde vocês são?” Eles disseram: “Nós somos de Harã.”
5 Ele lhes disse: “Vocês conhecem Labão, filho de Naor?” Eles disseram: “Nós o conhecemos.”
6 Ele lhes disse: “Vai tudo bem com ele?” Eles disseram: “Vai tudo bem. Veja, Raquel, sua filha, está chegando com as ovelhas.”
7 Ele disse: “Vejam, ainda é pleno dia, não é hora de recolher o rebanho. Dêem de beber às ovelhas, e vão apascentá-las.”
8 Eles disseram: “Não podemos, até que todos os rebanhos estejam reunidos, e rolem a pedra da boca do poço. Então daremos de beber às ovelhas.”
9 Enquanto ele ainda falava com eles, Raquel chegou com as ovelhas de seu pai, pois era ela quem as apascentava.
10 Quando Jacó viu Raquel, filha de Labão, irmão de sua mãe, e as ovelhas de Labão, irmão de sua mãe, Jacó se aproximou, rolou a pedra da boca do poço e deu de beber ao rebanho de Labão, irmão de sua mãe.
11 Jacó beijou Raquel, levantou a sua voz e chorou.
12 Jacó contou a Raquel que era parente de seu pai, e que era filho de Rebeca. Ela correu e contou a seu pai.
13 Quando Labão ouviu as notícias de Jacó, filho de sua irmã, ele correu ao encontro de Jacó, o abraçou, o beijou e o levou para sua casa. Jacó contou a Labão todas essas coisas.
14 Labão lhe disse: “Certamente você é meu osso e minha carne.” E Jacó ficou com ele durante um mês.
15 Labão disse a Jacó: “Só porque você é meu parente, deveria me servir de graça? Diga-me, qual será o seu salário?”
16 Labão tinha duas filhas. O nome da mais velha era Lia, e o nome da mais nova era Raquel.
17 Os olhos de Lia eram fracos, mas Raquel era bela de porte e atraente.
18 Jacó amava Raquel. Ele disse: “Eu o servirei por sete anos por Raquel, sua filha mais nova.”
19 Labão disse: “É melhor que eu a dê a você, do que dá-la a outro homem. Fique comigo.”
20 Jacó serviu sete anos por Raquel. E eles lhe pareceram apenas alguns dias, pelo amor que tinha por ela.
21 Jacó disse a Labão: “Dê-me a minha mulher, pois os meus dias estão cumpridos, para que eu me deite com ela.”
22 Labão reuniu todos os homens do lugar, e fez um banquete.
23 À noite, ele tomou Lia, sua filha, e a trouxe a Jacó. E ele se deitou com ela.
24 Labão deu Zilpa, sua serva, à sua filha Lia, para ser sua serva.
25 Pela manhã, eis que era Lia! Ele disse a Labão: “O que é isso que você fez comigo? Eu não o servi por Raquel? Por que então você me enganou?”
26 Labão disse: “Não se faz assim em nosso lugar, dar a mais nova antes da primogênita.
27 Cumpra a semana desta, e nós lhe daremos a outra também, pelo serviço que você me prestará por mais sete anos.”
28 Jacó fez assim, e cumpriu a semana dela. Então Labão lhe deu Raquel, sua filha, por mulher.
29 Labão deu Bila, sua serva, à sua filha Raquel, para ser sua serva.
30 Ele se deitou também com Raquel, e amou mais a Raquel do que a Lia, e o serviu por mais sete anos.
31 O SENHOR viu que Lia era desprezada, e abriu o seu ventre, mas Raquel era estéril.
32 Lia concebeu, e deu à luz um filho, e o chamou de Rúben. Pois ela disse: “Porque o SENHOR olhou para a minha aflição; por isso agora meu marido me amará.”
33 Ela concebeu novamente, e deu à luz um filho, e disse: “Porque o SENHOR ouviu que eu sou desprezada, ele me deu também este filho.” E ela o chamou de Simeão.
34 Ela concebeu novamente, e deu à luz um filho. Ela disse: “Agora, desta vez, meu marido se unirá a mim, porque lhe dei à luz três filhos.” Por isso ele foi chamado de Levi.
35 Ela concebeu novamente, e deu à luz um filho. Ela disse: “Desta vez eu louvarei ao SENHOR.” Por isso ela o chamou de Judá. Então ela parou de ter filhos.

1 Mojžíšova

Chapitre 29
1 Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
2 A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.
3 Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
4 Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
5 I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
6 I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.
7 Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
8 A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
9 Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
10 Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
11 A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
12 Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
13 I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
14 Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
15 Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
16 (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
17 Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
18 I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
19 Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
20 Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
21 Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
22 Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
23 U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
24 Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
25 A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
26 Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
27 Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
28 I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
29 Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
30 Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
31 Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
32 Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
33 I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
34 A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
35 I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.

Choisir un livre