Comparer
Gênesis 38
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Gênesis
Chapitre 38
1
Naquele tempo, Judá afastou-se de seus irmãos e desceu para visitar um certo adulamita, cujo nome era Hira.
2
Ali, Judá viu a filha de um certo homem cananeu chamado Sua. Ele a tomou e deitou-se com ela.
3
Ela concebeu e deu à luz um filho; e ele o chamou de Er.
4
Ela concebeu novamente e deu à luz um filho; e ela o chamou de Onã.
5
Ela ainda deu à luz mais um filho, e o chamou de Selá. Ele estava em Quezibe quando ela o deu à luz.
6
Judá tomou uma esposa para Er, seu primogênito, e o nome dela era Tamar.
7
Er, o primogênito de Judá, era mau aos olhos do SENHOR. Por isso, o SENHOR o matou.
8
Judá disse a Onã: “Deite-se com a esposa de seu irmão, cumpra o dever de cunhado para com ela e suscite descendência para seu irmão.”
9
Onã sabia que a descendência não seria sua; e quando se deitava com a esposa de seu irmão, ele derramava o seu sêmen no chão, para não dar descendência a seu irmão.
10
O que ele fez foi mau aos olhos do SENHOR, e ele o matou também.
11
Então Judá disse a Tamar, sua nora: “Permaneça viúva na casa de seu pai, até que Selá, meu filho, cresça”; pois ele disse: “Para que ele também não morra, como seus irmãos.” Tamar foi e viveu na casa de seu pai.
12
Depois de muitos dias, a filha de Sua, esposa de Judá, morreu. Judá foi consolado, e subiu aos tosquiadores de suas ovelhas em Timna, ele e seu amigo Hira, o adulamita.
13
Disseram a Tamar: “Eis que o seu sogro está subindo a Timna para tosquiar as suas ovelhas.”
14
Ela tirou as roupas de sua viuvez, cobriu-se com o seu véu, envolveu-se nele, e assentou-se à porta de Enaim, que está no caminho para Timna; pois ela viu que Selá havia crescido, e ela não lhe foi dada por esposa.
15
Quando Judá a viu, pensou que ela fosse uma prostituta, pois ela havia coberto o rosto.
16
Ele se voltou para ela no caminho, e disse: “Por favor, venha, deixe-me deitar com você”, pois ele não sabia que ela era sua nora. Ela disse: “O que você me dará, para que possa se deitar comigo?”
17
Ele disse: “Eu lhe enviarei um cabrito do rebanho.” Ela disse: “Você me dará um penhor, até que o envie?”
18
Ele disse: “Que penhor eu lhe darei?” Ela disse: “O seu selo, o seu cordão e o cajado que está em sua mão.” Ele os deu a ela, e deitou-se com ela, e ela concebeu dele.
19
Ela se levantou, foi embora, tirou de si o seu véu e vestiu as roupas de sua viuvez.
20
Judá enviou o cabrito pela mão de seu amigo, o adulamita, para receber o penhor da mão da mulher, mas ele não a encontrou.
21
Então ele perguntou aos homens daquele lugar, dizendo: “Onde está a prostituta que estava em Enaim, à beira do caminho?” Eles disseram: “Não houve nenhuma prostituta aqui.”
22
Ele voltou a Judá, e disse: “Não a encontrei; e também os homens do lugar disseram: ‘Não houve nenhuma prostituta aqui.’”
23
Judá disse: “Deixe que ela fique com isso, para que não passemos vergonha. Eis que enviei este cabrito, e você não a encontrou.”
24
Cerca de três meses depois, disseram a Judá: “Tamar, sua nora, prostituiu-se. Além disso, eis que ela está grávida por causa da prostituição.” Judá disse: “Tragam-na para fora, e que ela seja queimada.”
25
Quando ela estava sendo trazida para fora, mandou dizer ao seu sogro: “Estou grávida do homem a quem pertencem estas coisas.” Ela também disse: “Por favor, reconheça de quem são estas coisas: o selo, os cordões e o cajado.”
26
Judá os reconheceu, e disse: “Ela é mais justa do que eu, porque eu não a dei a Selá, meu filho.” E ele nunca mais teve relações com ela.
27
No tempo de dar à luz, eis que havia gêmeos em seu ventre.
28
Quando ela estava dando à luz, um deles colocou a mão para fora, e a parteira pegou e amarrou um fio escarlate em sua mão, dizendo: “Este saiu primeiro.”
29
Mas, quando ele recolheu a mão, eis que seu irmão saiu, e ela disse: “Por que você abriu uma brecha para si mesmo?” Por isso, seu nome foi chamado Perez.
30
Depois saiu o seu irmão, que tinha o fio escarlate na mão, e o seu nome foi chamado Zerá.
1 Mojžíšova
Chapitre 38
1
Stalo se pak v ten čas, že sstupuje Juda od bratří svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra.
2
I uzřel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k ní.
3
Kterážto počala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her.
4
A počavši opět, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan.
5
Porodila pak ještě syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila.
6
I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar.
7
A byl Her, prvorozený Judův, zlý před očima Hospodina; i zabil jej Hospodin.
8
Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému.
9
Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl símě na zem, aby nezplodil synů bratru svému.
10
I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal Onan; protož ho také zabil.
11
Tedy řekl Juda k Támar nevěstě své: Pobuď v domě otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn můj. (Nebo řekl: Aby on také neumřel, jako i bratří jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domě otce svého.
12
A po mnohých dnech umřela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potěšiv se zas, šel do Tamnas k těm, kteříž střihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, přítel jeho.
13
I oznámeno jest Támar těmito slovy: Aj, tchán tvůj vstupuje do Tamnas, aby střihl ovce své.
14
Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a oděla se a seděla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo viděla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku.
15
Kteroužto uzřev Juda, za to měl, že jest nevěstka; nebo zakryla tvář svou.
16
Protož uchýliv se k ní s cesty, řekl: Dopusť medle, ať vejdu k tobě. (Nebo nevěděl, aby nevěsta jeho byla.) I řekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mně?
17
Odpověděl: Pošliť kozelce z stáda. Dí ona: Kdybys něco zastavil, dokavadž nepošleš.
18
I řekl: Cožť mám dáti v zástavě? Odpověděla ona: Pečetní prsten svůj, a halži svou, a hůl svou, kterouž máš v ruce své. I dal jí, a všel k ní; a počala z něho.
19
Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské.
20
I poslal Juda kozelce po příteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl jí.
21
I ptal se mužů toho místa, řka: Kde jest ta nevěstka, kteráž seděla na rozcestí této cesty? Řekli oni: Nebylotě zde nevěstky.
22
Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky.
23
I řekl Juda: Nechť sobě to má, abychom neuvedli se v lehkost. Jáť jsem poslal toho kozelce, ale tys jí nenalezl.
24
I stalo se okolo tří měsíců, že oznámili Judovi, řkouce: Dopustila se smilství Támar nevěsta tvá, a jest již i těhotná z smilství. I řekl Juda: Vyveďte ji, aby byla upálena.
25
Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, řkuci: Z muže, jehož tyto věci jsou, těhotná jsem. A při tom řekla: Pohleď, prosím, čí jsou tyto věci, pečetní prsten, halže a hůl tato?
26
Tedy pohleděv na to Juda, řekl: Spravedlivějšíť jest než já, poněvadž jsem nedal jí Sélovi synu svému. A více jí nepoznával.
27
Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím.
28
A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé.
29
Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres.
30
A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.