Comparer
Habacuque 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Habacuque
Chapitre 2
1
Ficarei no meu posto de guarda e me colocarei sobre a muralha, e olharei para ver o que ele me dirá, e o que responderei a respeito da minha queixa.
2
O SENHOR me respondeu: “Escreva a visão, e torne-a bem clara em tábuas, para que aquele que corre possa lê-la.
3
Pois a visão ainda é para o tempo determinado, e se apressa para o fim, e não se mostrará falsa. Embora demore, espere por ela, porque certamente virá. Não se atrasará.
4
Eis que a sua alma está ensoberbecida. Não é reta nele, mas o justo viverá pela sua fé.
5
Sim, além disso, o vinho é traiçoeiro: um homem arrogante que não fica em casa, que alarga o seu desejo como o Seol; ele é como a morte e não pode ser satisfeito, mas ajunta para si todas as nações e amontoa para si todos os povos.
6
Não levantarão todos estes uma parábola contra ele, e um provérbio de zombaria contra ele, e dirão: ‘Ai daquele que aumenta o que não é seu, e que se enriquece por meio de extorsão! Até quando?’
7
Não se levantarão de repente os seus devedores, e despertarão aqueles que o farão tremer, e você será a vítima deles?
8
Porque você saqueou muitas nações, todo o remanescente dos povos o saqueará por causa do sangue dos homens, e pela violência feita à terra, à cidade e a todos os que nela habitam.
9
Ai daquele que obtém lucro perverso para a sua casa, para colocar o seu ninho no alto, a fim de ser livrado da mão do mal!
10
Você planejou vergonha para a sua casa ao exterminar muitos povos, e pecou contra a sua própria alma.
11
Pois a pedra clamará da parede, e a viga do madeiramento lhe responderá.
12
Ai daquele que edifica uma vila com sangue, e estabelece uma cidade pela iniquidade!
13
Eis que não é do SENHOR dos Exércitos que os povos trabalham para o fogo, e as nações se cansam por vaidade?
14
Pois a terra será cheia do conhecimento da glória do SENHOR, assim como as águas cobrem o mar.
15
“Ai daquele que dá de beber ao seu próximo, derramando o seu vinho inflamador até que fiquem bêbados, para que você possa olhar para os seus corpos nus!
16
Você está cheio de vergonha, e não de glória. Você também beberá e será exposto! O cálice da mão direita do SENHOR chegará a você, e a desonra cobrirá a sua glória.
17
Pois a violência feita ao Líbano o dominará, e a destruição dos animais o aterrorizará, por causa do sangue dos homens e pela violência feita à terra, a cada cidade e aos que nelas habitam.
18
“Que valor tem a imagem esculpida, para que o seu criador a tenha esculpido; a imagem de fundição, sim, o mestre de mentiras, para que aquele que molda a sua forma confie nela, para fazer ídolos mudos?
19
Ai daquele que diz à madeira: ‘Desperte!’ ou à pedra muda: ‘Levante-se!’ Poderá isso ensinar? Eis que está revestido de ouro e prata, e não há fôlego algum dentro dele.
20
Mas o SENHOR está no seu santo templo. Que toda a terra fique em silêncio diante dele!”
Abakuk
Chapitre 2
1
Na stráži své státi budu, a postavím se na baště, vyhlédaje, abych viděti mohl, co mluviti bude ke mně Bůh, a co bych odpovídati měl po svém trestání.
2
I odpověděl mi Hospodin, a řekl: Napiš vidění, a to zřetelně na dskách, aby je přeběhl čtenář,
3
Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.
4
Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.
5
Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provodě, neostojí v příbytku; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemůže nasytiti, byť pak shromáždil k sobě všecky národy, a shrnul k sobě všecky lidi.
6
Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?
7
Zdaliž nepovstanou rychle, kteříž by tě hryzli, a neprocítí, kteříž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavičném potlačení.
8
Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí tě všickni ostatkové národů, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
9
Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.
10
Uradils se k hanbě domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhřešil sobě samému.
11
Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.
12
Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.
13
Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupů, že, o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, oheň zkazí.
14
Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.
15
Běda tomu, kterýž napájí bližního svého, přičiněje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.
16
Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.
17
Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři, kteráž ji děsila, přikryje tě, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
18
Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?
19
Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, a kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.
20
Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.