Comparer
Hebreus 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Hebreus
Chapitre 10
1
Pois a lei, tendo uma sombra dos bens vindouros, não a própria imagem das coisas, nunca pode, com os mesmos sacrifícios oferecidos continuamente ano após ano, aperfeiçoar os que se aproximam.
2
Do contrário, não teriam deixado de ser oferecidos? Porque os adoradores, tendo sido purificados uma vez por todas, não teriam mais consciência de pecados.
3
Mas nesses sacrifícios há uma lembrança anual dos pecados.
4
Pois é impossível que o sangue de touros e bodes tire os pecados.
5
Portanto, ao entrar no mundo, ele diz:
“Sacrifício e oferta não desejaste,
mas preparaste um corpo para mim.
6
Não te agradaste de holocaustos e sacrifícios pelo pecado.
7
Então eu disse: 'Eis que vim (no rolo do livro está escrito a meu respeito)
para fazer a tua vontade, ó Deus.'”
8
Depois de dizer anteriormente: “Sacrifícios, ofertas, holocaustos e sacrifícios pelo pecado não desejaste, nem te agradaste deles” (os quais são oferecidos segundo a lei),
9
ele disse então: “Eis que vim para fazer a tua vontade.” Ele remove o primeiro para estabelecer o segundo.
10
É por essa vontade que temos sido santificados por meio da oferta do corpo de Jesus Cristo, de uma vez por todas.
11
Todo sacerdote permanece de pé, dia após dia, ministrando e oferecendo muitas vezes os mesmos sacrifícios, que nunca podem tirar os pecados;
12
mas ele, tendo oferecido um único sacrifício pelos pecados para sempre, assentou-se à direita de Deus,
13
esperando, dali em diante, até que os seus inimigos sejam postos como estrado dos seus pés.
14
Pois com uma única oferta ele aperfeiçoou para sempre os que estão sendo santificados.
15
O Espírito Santo também nos testifica, pois depois de dizer:
16
“Esta é a aliança que farei com eles
depois daqueles dias”, diz o Senhor,
“Porei as minhas leis em seu coração,
também as escreverei em sua mente;” então ele diz:
17
“Dos seus pecados e das suas iniquidades não me lembrarei mais.”
18
Ora, onde há remissão destes, não há mais oferta pelo pecado.
19
Tendo, portanto, irmãos, ousadia para entrar no Santuário pelo sangue de Jesus,
20
pelo caminho que ele inaugurou para nós, um caminho novo e vivo, pelo véu, isto é, a sua carne,
21
e tendo um grande sacerdote sobre a casa de Deus,
22
aproximemo-nos com coração sincero, em plena certeza de fé, tendo o coração aspergido, livre de uma consciência má, e o corpo lavado com água pura,
23
retenhamos firme a confissão da nossa esperança sem vacilar; pois aquele que prometeu é fiel.
24
Pensemos em como incentivar uns aos outros ao amor e às boas obras,
25
não deixando de nos congregar, como é costume de alguns, mas exortando-nos uns aos outros, e tanto mais quanto vocês veem que o Dia se aproxima.
26
Pois se pecarmos voluntariamente, depois de termos recebido o conhecimento da verdade, já não resta mais sacrifício pelos pecados,
27
mas uma certa e terrível expectativa de juízo, e um fogo furioso que devorará os adversários.
28
O homem que despreza a lei de Moisés morre sem compaixão, com base no testemunho de duas ou três testemunhas.
29
Imaginem quão mais severo será o castigo merecido por aquele que pisou aos pés o Filho de Deus, considerou profano o sangue da aliança com o qual foi santificado e insultou o Espírito da graça.
30
Pois conhecemos aquele que disse: “A vingança me pertence. Eu retribuirei”, diz o Senhor. E novamente: “O Senhor julgará o seu povo.”
31
Coisa terrível é cair nas mãos do Deus vivo.
32
Mas lembrem-se dos dias anteriores, nos quais, depois de serem iluminados, vocês suportaram uma grande luta com sofrimentos:
33
em parte, sendo expostos tanto a insultos quanto a opressões, e em parte, tornando-se companheiros daqueles que foram assim tratados.
34
Pois vocês se compadeceram de mim enquanto eu estava preso e aceitaram com alegria o confisco dos seus bens, sabendo que têm para si mesmos uma posse melhor e permanente nos céus.
35
Portanto, não abram mão da sua confiança, pois ela tem uma grande recompensa.
36
Pois vocês precisam de perseverança, para que, tendo feito a vontade de Deus, possam receber a promessa.
37
“Pois em muito pouco tempo,
aquele que vem virá, e não tardará.
38
Mas o justo viverá pela fé.
E, se ele recuar, a minha alma não tem prazer nele.”
39
Nós, porém, não somos dos que recuam para a perdição, mas dos que têm fé para a salvação da alma.
Židům
Chapitre 10
1
Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
2
Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
3
Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4
Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
5
Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
6
Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8
Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
9
Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
10
V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
11
A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
12
Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
13
Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
14
Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
15
Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16
Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
17
Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18
Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19
Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20
Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
21
A majíce kněze velikého nad domem Božím,
22
Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
23
A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
24
A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25
Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
26
Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
27
Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
28
Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
29
Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
30
Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
31
Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
32
Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
33
Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
34
Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
35
Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36
Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37
Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
38
Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39
Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.