Comparer
Isaías 42
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 42
1
“Eis o meu servo, a quem sustento,
o meu escolhido, em quem a minha alma se agrada:
Pus o meu Espírito sobre ele.
Ele trará justiça às nações.
2
Ele não gritará,
nem levantará a sua voz,
nem fará com que ela seja ouvida na rua.
3
Ele não quebrará a cana rachada.
Ele não apagará o pavio que fumega.
Ele trará a justiça com fidelidade.
4
Ele não falhará nem desanimará,
até que tenha estabelecido a justiça na terra,
e as ilhas esperam pela sua lei.”
5
Deus, o SENHOR,
aquele que criou os céus e os estendeu,
aquele que estendeu a terra e tudo o que dela procede,
aquele que dá fôlego ao seu povo e espírito aos que andam nela, diz:
6
“Eu, o SENHOR, chamei você em justiça.
Eu segurarei a sua mão.
Eu o guardarei,
e farei de você uma aliança para o povo,
como uma luz para as nações,
7
para abrir os olhos dos cegos,
para tirar os prisioneiros do calabouço,
e tirar da prisão os que estão sentados nas trevas.
8
“Eu sou o SENHOR.
Este é o meu nome.
Não darei a minha glória a outro,
nem o meu louvor a imagens esculpidas.
9
Eis que as primeiras coisas já aconteceram,
e eu declaro coisas novas.
Eu lhes falo sobre elas antes que surjam.”
10
Cantem ao SENHOR um cântico novo,
e o seu louvor desde os confins da terra,
vocês que descem ao mar,
e tudo o que nele há,
as ilhas e os seus habitantes.
11
Que o deserto e as suas cidades levantem a voz,
com as aldeias habitadas por Quedar.
Que os habitantes de Sela cantem.
Que gritem do topo das montanhas!
12
Dêem glória ao SENHOR,
e declarem o seu louvor nas ilhas.
13
O SENHOR sairá como um homem valente.
Ele despertará o seu zelo como um homem de guerra.
Ele levantará um grito de guerra.
Sim, ele gritará bem alto.
Ele triunfará sobre os seus inimigos.
14
“Fiquei em silêncio por muito tempo.
Fiquei quieto e me contive.
Agora gritarei como uma mulher em trabalho de parto. Eu ofegarei e suspirarei.
15
Destruirei montanhas e colinas,
e secarei toda a sua vegetação.
Tornarei os rios em ilhas,
e secarei os lagos.
16
Conduzirei os cegos por um caminho que não conhecem.
Eu os guiarei por veredas que não conhecem.
Transformarei as trevas em luz diante deles,
e os caminhos tortuosos em retos.
Farei estas coisas,
e não os desampararei.
17
“Aqueles que confiam em imagens esculpidas,
que dizem às imagens fundidas:
‘Vocês são os nossos deuses’,
recuarão.
Eles ficarão totalmente envergonhados.
18
“Ouçam, vocês, surdos,
e olhem, vocês, cegos,
para que possam ver.
19
Quem é cego, senão o meu servo?
Ou quem é tão surdo quanto o meu mensageiro, a quem envio?
Quem é tão cego como aquele que está em paz,
e tão cego como o servo do SENHOR?
20
Você vê muitas coisas, mas não as observa.
Seus ouvidos estão abertos, mas ele não ouve.
21
Agradou ao SENHOR, por amor da sua justiça, engrandecer a lei
e torná-la gloriosa.
22
Mas este é um povo roubado e saqueado.
Todos eles estão presos em buracos,
e estão escondidos em prisões.
Tornaram-se cativos, e ninguém os livra,
e despojo, e ninguém diz: ‘Restitua-os!’
23
Quem entre vocês dará ouvidos a isso?
Quem escutará e ouvirá para o tempo que há de vir?
24
Quem entregou Jacó como despojo,
e Israel aos roubadores?
Não foi o SENHOR, aquele contra quem pecamos?
Pois eles não quiseram andar nos seus caminhos,
e desobedeceram à sua lei.
25
Por isso ele derramou sobre ele a fúria da sua ira,
e a força da batalha.
Isso o envolveu em chamas por todos os lados, mas ele não percebeu.
Isso o queimou, mas ele não levou isso ao coração.” ```usfm
Izajáš
Chapitre 42
1
Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude.
2
Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho.
3
Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude.
4
Nebude neochotný, ani přísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a učení jeho ostrovové očekávati budou.
5
Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní.
6
Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
7
Abys otvíral oči slepé, a vyvodil z žaláře vězně, a z vězení ty, kteříž sedí ve tmách.
8
Já jsem Hospodin, toť jest jméno mé, a slávy své jinému nedám, ani chvály své rytinám.
9
Aj, prvnější věci přišly, a i nové předpovídaje, dříve než se začnou, dám o nich slyšeti vám.
10
Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála jeho jest od končin země, kteříž se plavíte po moři, i všecko, což v něm jest, ostrovové i obyvatelé jejich.
11
Pozdvihněte hlasu pustiny i města její, i vsi, v nichž bydlí Cedar, prokřikujte obyvatelé skal, s vrchu hor volejte.
12
Vzdejte slávu Hospodinu, a chválu jeho na ostrovích zvěstujte.
13
Hospodin jako silný rek vyjde, jako muž válečný rozhorlí se, troubiti, anobrž i prokřikovati bude, a proti nepřátelům svým zmužile sobě počínati, řka:
14
Mlčel jsem dosti dlouho, činil jsem se neslyše, zdržoval jsem se, ale již jako pracující ku porodu křičeti budu, pohubím a sehltím vše pojednou.
15
V pustinu obrátím hory i pahrbky, a všelikou bylinu jejich usuším, a obrátím řeky v ostrovy, a jezera vysuším.
16
I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
17
Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
18
Ó hluší, slyštež, a vy slepí, prohlédněte, abyste viděli.
19
Kdo jest to slepý, jediné služebník můj? A hluchý, než posel můj, kteréhož posílám? Kdo slepý tak jako dokonalý? Slepý, pravím, jako služebník Hospodinův?
20
Hledě na mnohé věci, však nesrozumívá; otevřené maje uši, však neslyší.
21
Mělť jest Hospodin líbost v něm pro spravedlnost svou, zvelebil jej zákonem, a slavného učinil.
22
Že pak lid tento obloupený jest a potlačený, jehožto mládence, což jich koli, jímají a do žalářů skrývají, že jsou dáni v loupež, aniž jest, kdo by je vytrhl, v rozchvátání, aniž jest, kdo by řekl: Navrať zase,
23
Kdo z vás ušima pozoruje toho, srozumívá tomu, aby se bedlivěji chtěl míti napotom?
24
Kdo vydal v potlačení Jákoba, a Izraele loupežníkům? Zdali ne Hospodin, proti němuž jsme zhřešili? Nebo nechtěli po cestách jeho choditi, aniž poslouchali zákona jeho.
25
A protož vylil na něj s prchlivostí hněv svůj, a násilé boje, a zapálil jej vůkol, a však nepoznal toho. Zapálil jej, pravím, a však nepřipustil toho k srdci.