Comparer
Isaías 46
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 46
1
Bel se encurva.
Nebo se abaixa.
Seus ídolos são levados por animais,
e sobre o gado.
As coisas que vocês carregavam são cargas pesadas,
um fardo para os exaustos.
2
Eles se abaixam e se encurvam juntos.
Eles não puderam salvar o fardo,
mas eles mesmos foram para o cativeiro.
3
“Ouçam-me, casa de Jacó,
e todo o remanescente da casa de Israel,
que têm sido carregados desde o nascimento,
que foram levados desde o ventre.
4
Mesmo até a velhice eu sou o mesmo,
e até os cabelos brancos eu os carregarei.
Eu os fiz, e eu os levarei.
Sim, eu os carregarei, e os livrarei.
5
“A quem vocês me compararão, e me considerarão igual,
e me compararão, como se fôssemos iguais?
6
Alguns derramam ouro da bolsa,
e pesam prata na balança.
Eles contratam um ourives,
e ele faz disso um deus.
Eles se prostram—
sim, eles adoram.
7
Eles o levam sobre os ombros.
Eles o carregam, o colocam em seu lugar, e ali ele fica.
Não pode se mover do seu lugar.
Sim, alguém pode clamar a ele, mas ele não pode responder.
Não pode salvá-lo da sua angústia.
8
“Lembrem-se disso, e mostrem-se homens.
Tragam isso à mente novamente, vocês, transgressores.
9
Lembrem-se das coisas passadas da antiguidade;
pois eu sou Deus, e não há outro.
Eu sou Deus, e não há ninguém como eu.
10
Eu declaro o fim desde o princípio,
e desde os tempos antigos as coisas que ainda não aconteceram.
Eu digo: Meu conselho permanecerá,
e farei tudo o que me agrada.
11
Eu chamo uma ave de rapina do oriente,
o homem do meu conselho de um país distante.
Sim, eu falei.
Eu também farei com que aconteça.
Eu planejei.
Eu também o farei.
12
Ouçam-me, vocês de coração obstinado,
que estão longe da justiça!
13
Eu aproximo a minha justiça.
Ela não está longe,
e a minha salvação não tardará.
Eu concederei salvação a Sião,
minha glória a Israel.
Izajáš
Chapitre 46
1
Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání.
2
Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou.
3
Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:
4
Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.
5
K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli?
6
Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž padají a sklánějí se.
7
Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje.
8
Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k srdci.
9
Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného.
10
Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.
11
Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to.
12
Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti.
13
Jáť způsobím, aby se přiblížila spravedlnost má. Nebudeť prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.