Comparer
Isaías 48
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 48
1
“Ouçam isto, casa de Jacó,
vocês que são chamados pelo nome de Israel,
e saíram das águas de Judá.
Vocês juram pelo nome do SENHOR,
e invocam o Deus de Israel,
mas não em verdade, nem em justiça —
2
pois eles se chamam cidadãos da santa cidade,
e se apoiam no Deus de Israel;
o SENHOR dos Exércitos é o seu nome.
3
Eu anunciei as coisas passadas desde a antiguidade.
Sim, elas saíram da minha boca, e eu as revelei.
Eu as fiz de repente, e elas aconteceram.
4
Porque eu sabia que vocês são obstinados,
e o pescoço de vocês é um nervo de ferro,
e a testa de vocês é de bronze;
5
por isso eu as anunciei a vocês desde a antiguidade;
antes que acontecessem, eu as mostrei a vocês;
para que não dissessem: 'Meu ídolo as fez.
Minha imagem esculpida e minha imagem de fundição as ordenaram.'
6
Vocês ouviram isso.
Agora vejam tudo isso.
E vocês, não irão declarar isso?
“Eu mostro a vocês coisas novas a partir deste momento,
até coisas ocultas, que vocês não conheciam.
7
Elas são criadas agora, e não desde a antiguidade.
Antes de hoje, vocês não as ouviram,
para que não dissessem: 'Eis que eu já as conhecia.'
8
Sim, vocês não ouviram.
Sim, vocês não sabiam.
Sim, desde a antiguidade os seus ouvidos não foram abertos,
pois eu sabia que vocês agiriam com muita traição,
e foram chamados de transgressores desde o ventre.
9
Por amor do meu nome, eu adiarei a minha ira,
e para o meu louvor, eu a contenho por vocês
para que eu não os destrua.
10
Eis que eu os refinei,
mas não como a prata.
Eu os escolhi na fornalha da aflição.
11
Por amor de mim mesmo,
por amor de mim mesmo, eu o farei;
pois como o meu nome seria profanado?
Eu não darei a minha glória a outro.
12
“Ouçam-me, ó Jacó,
e Israel, meu chamado:
Eu sou ele.
Eu sou o primeiro.
Eu também sou o último.
13
Sim, a minha mão lançou os alicerces da terra,
e a minha mão direita estendeu os céus;
quando eu os chamo, eles se levantam juntos.
14
“Reúnam-se, todos vocês, e ouçam!
Quem dentre eles anunciou estas coisas?
Aquele a quem o SENHOR ama fará a sua vontade contra a Babilônia,
e o seu braço será contra os caldeus.
15
Eu, eu mesmo, falei.
Sim, eu o chamei.
Eu o trouxe,
e ele fará o seu caminho prosperar.
16
“Aproximem-se de mim e ouçam isto:
“Desde o princípio não falei em segredo;
desde o tempo em que isso aconteceu, eu estava lá.”
Agora o Senhor DEUS me enviou
com o seu Espírito.
17
O SENHOR,
o seu Redentor,
o Santo de Israel, diz:
“Eu sou o SENHOR, o seu Deus,
que o ensina a prosperar,
que o guia pelo caminho em que você deve andar.
18
Ah, se você tivesse dado ouvidos aos meus mandamentos!
Então a sua paz teria sido como um rio,
e a sua justiça como as ondas do mar.
19
A sua descendência também teria sido como a areia,
e os descendentes do seu corpo como os seus grãos.
O nome dele não seria eliminado nem destruído de diante de mim.”
20
Saiam da Babilônia!
Fujam dos caldeus!
Com voz de júbilo anunciem isto,
proclamem-no até os confins da terra;
digam: “O SENHOR redimiu o seu servo Jacó!”
21
Eles não tiveram sede quando ele os guiou pelos desertos.
Ele fez as águas fluírem da rocha para eles.
Ele também fendeu a rocha e as águas jorraram.
22
“Não há paz”, diz o SENHOR, “para os ímpios.”
Izajáš
Chapitre 48
1
Slyštež to, dome Jákobův, kteříž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste pošli, kteříž přisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského připomínáte, však ne v pravdě, ani v spravedlnosti,
2
Ačkoli od města svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástupů, zpoléháte.
3
Předešlé věci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem ohlašoval, brzce jsem činíval, a stávalo se.
4
Věděl jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a čelo tvé ocelivé.
5
A protožť jsem oznamoval z dávna, prvé než přicházelo, ohlašovalť jsem, abys neříkal: Modla má učinila ty věci, a rytina má neb slitina má přikázala to.
6
Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati? Již nyní ohlašujiť nové a tajné věci, o nichž jsi ty nic nevěděl.
7
Nyní stvořeny jsou, a ne předešlého času, o nichž jsi před tímto dnem nic neslyšel, abys neřekl: Aj, věděl jsem o tom.
8
Anobrž aniž jsi slyšel, ani věděl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem věděl, že sobě velmi nevážně počínati budeš, a že jsi převrácenec hned od života matky.
9
Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hněvu proti tobě, abych tě nevyplénil.
10
Aj, přepálím tě, ačkoli ne jako stříbro, přeberu tě v peci ssoužení.
11
Pro sebe, pro sebe učiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám.
12
Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný můj: Já jsem, já první, já jsem i poslední.
13
Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozměřila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.
14
Shromažďte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto věci: Hospodin miluje jej, onť vykoná vůli jeho proti Babylonu, a rámě jeho proti Kaldejským?
15
Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; přivedu jej, a šťastnou bude míti cestu svou.
16
Přistupte ke mně, slyšte to: Nemluvíval jsem z počátku v skrytě; od toho času, v kterémž se to dálo, přítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a duch jeho.
17
Toto praví Hospodin vykupitel tvůj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Bůh tvůj učím tě, abys prospěch bral, a vodím tě po cestě, po kteréž bys chodil.
18
Ó kdybys byl šetřil přikázaní mých, bylť by jako potok pokoj tvůj, a spravedlnost tvá jako vlny mořské.
19
A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako štěrku jeho, aniž by vyťato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho před oblíčejem mým.
20
Vyjděte z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvučným zvěstujte, ohlašujte to, rozneste to až do končin země. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého Jákoba.
21
Nebudouť žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody.
22
Nemajíť žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.