Comparer
Isaías 59
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Isaías
Chapitre 59
1
Eis que a mão do SENHOR não está encolhida, para que não possa salvar;
nem o seu ouvido pesado, para que não possa ouvir.
2
Mas as iniquidades de vocês fizeram separação entre vocês e o seu Deus,
e os seus pecados ocultaram de vocês o rosto dele,
de modo que ele não ouvirá.
3
Pois as suas mãos estão contaminadas de sangue,
e os seus dedos de iniquidade.
Os seus lábios falaram mentiras.
A sua língua murmura maldade.
4
Ninguém entra em juízo com justiça,
e ninguém defende a sua causa com verdade.
Confiam na vaidade
e falam mentiras.
Concebem o mal
e dão à luz a iniquidade.
5
Chocam ovos de víboras
e tecem teias de aranha.
Aquele que comer dos seus ovos morre;
e do que é esmagado irrompe uma víbora.
6
As suas teias não se tornarão roupas.
Eles não se cobrirão com as suas obras.
As suas obras são obras de iniquidade,
e atos de violência estão em suas mãos.
7
Os seus pés correm para o mal,
e eles se apressam para derramar sangue inocente.
Os seus pensamentos são pensamentos de iniquidade.
Desolação e destruição estão em seus caminhos.
8
Eles não conhecem o caminho da paz;
e não há justiça em suas veredas.
Fizeram para si caminhos tortuosos;
quem quer que ande por eles não conhece a paz.
9
Portanto, a justiça está longe de nós,
e a retidão não nos alcança.
Procuramos por luz, mas vemos trevas;
por claridade, mas andamos na escuridão.
10
Tateamos o muro como os cegos.
Sim, tateamos como aqueles que não têm olhos.
Tropeçamos ao meio-dia como se fosse crepúsculo.
Entre os fortes, somos como homens mortos.
11
Todos nós rugimos como ursos
e gememos tristemente como pombas.
Procuramos por justiça, mas não há nenhuma,
por salvação, mas ela está longe de nós.
12
Pois as nossas transgressões se multiplicaram diante de ti,
e os nossos pecados testemunham contra nós;
pois as nossas transgressões estão conosco,
e quanto às nossas iniquidades, nós as conhecemos:
13
transgredindo e negando o SENHOR,
e nos desviando de seguir o nosso Deus,
falando opressão e revolta,
concebendo e proferindo do coração palavras de falsidade.
14
A justiça é forçada a recuar,
e a retidão se mantém a distância;
pois a verdade caiu na rua,
e a integridade não pode entrar.
15
Sim, a verdade está em falta;
e aquele que se desvia do mal faz de si mesmo uma presa.
O SENHOR viu isso,
e desagradou-lhe que não houvesse justiça.
16
Ele viu que não havia homem algum,
e espantou-se de que não houvesse intercessor.
Portanto, o seu próprio braço lhe trouxe salvação;
e a sua retidão o susteve.
17
Ele vestiu a retidão como uma couraça,
e um capacete de salvação em sua cabeça.
Ele vestiu roupas de vingança como vestimenta,
e cobriu-se de zelo como um manto.
18
De acordo com as obras deles,
ele retribuirá conforme o devido:
ira aos seus adversários,
retribuição aos seus inimigos.
Ele retribuirá às ilhas o que lhes é devido.
19
Assim, eles temerão o nome do SENHOR desde o oeste,
e a sua glória desde o nascente do sol;
pois ele virá como uma corrente impetuosa,
impelida pelo sopro do SENHOR.
20
“Um Redentor virá a Sião,
e àqueles que se desviarem da desobediência em Jacó”, diz o SENHOR.
21
“Quanto a mim, esta é a minha aliança com eles”, diz o SENHOR. “O meu Espírito, que está sobre você, e as minhas palavras, que pus na sua boca, não se desviarão da sua boca, nem da boca da sua descendência, nem da boca da descendência da sua descendência”, diz o SENHOR, “desde agora e para sempre.”
Izajáš
Chapitre 59
1
Aj, neníť ukrácena ruka Hospodinova, aby nemohla zachovati, aniž jest obtíženo ucho jeho, aby nemohlo slyšeti.
2
Ale nepravosti vaše rozloučily vás s Bohem vaším, a hříchové vaši to způsobili, že skryl tvář před vámi, aby neslyšel.
3
Nebo ruce vaše jsou poškvrněné krví, a prstové vaši nepravostí; rtové vaši mluví lež, jazyk váš vynáší převrácenost.
4
Není žádného, ješto by se zasadil o spravedlnost, aniž jest kdo, ješto by zastával pravdy. Doufají v marnost, a mluví daremné věci; počínají nátisk, a rodí nepravost.
5
Vejce bazališková vyseděli, a plátna pavoukového natkali. Kdož by jedl vejce jejich, umře; pakli je roztlačí, vynikne ještěrka.
6
Plátna jejich nehodí se na roucho, aniž se odějí dílem svým; skutkové jejich skutkové nepravosti, a dílo ukrutnosti jest v rukou jejich.
7
Nohy jejich k zlému běží, a pospíchají k vylévání krve nevinné. Myšlení jejich jsou myšlení nepravá, zpuštění a setření jest na cestách jejich.
8
Cesty pokoje neznají, a není žádné spravedlnosti v šlepějích jejich. Stezky své převracejí tajně; kdožkoli po nich chodí, nemívá pokoje.
9
Protož vzdálil se od nás soud, a nedochází nás spravedlnost. Èekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme.
10
Makáme jako slepí stěnu, a jako bychom žádných očí neměli, šámáme. Urážíme se o poledni jako v soumrak, u veliké hojnosti podobni jsme mrtvým.
11
Mumleme všickni my jako nedvědi, a jako holubice ustavičně lkáme. Očekáváme na soud, ale není ho, na vysvobození, ale daleké jest od nás.
12
Nebo rozmnožena jsou přestoupení naše před tebou, a hříchové naši svědčí proti nám, poněvadž přestoupení naše jsou při nás, i nepravosti naše. Známeť to,
13
Že jsme se zpronevěřili, a lhali Hospodinu, a odvrátili se od následování Boha svého, že jsme mluvili o nátisku a odvrácení, že jsme ukládali a vynášeli z srdce slova lživá,
14
Tak že odvrácen jest nazpět soud, a spravedlnost zdaleka stojí; nebo klesla na ulici pravda, a pravost nemá průchodu.
15
Nýbrž zhynula pravda, a ten, kdož se uchyluje od zlého, loupeži bývá vydán; což vidí Hospodin, a nelíbí se to jemu, že není žádného soudu.
16
Když tedy viděl, že není žádného muže, až se užasl, že není žádného prostředníka. A protož vysvobození jemu způsobilo rámě jeho, a spravedlnost jeho sama jej zpodepřela.
17
Nebo oblékl spravedlnost jako pancíř, a lebka spasení na hlavě jeho. Oblékl se v roucho pomsty jako v sukni, a oděl se horlivostí jako pláštěm,
18
Aby podlé skutků, aby podlé nich odplacel prchlivostí protivníkům svým, odměnu nepřátelům svým, i ostrovům odplatu aby dával.
19
I budou se báti na západ jména Hospodinova, a na východu slunce slávy jeho, když se přivalí jako řeka nepřítel, jejž duch Hospodinův preč zažene.
20
Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin.
21
Tatoť pak bude smlouva má s nimi, praví Hospodin: Duch můj, kterýž jest v tobě, a slova má, kteráž jsem vložil v ústa tvá, neodejdouť od úst tvých, ani od úst semene tvého, ani od úst potomků semene tvého, praví Hospodin, od tohoto času až na věky.