Comparer

Isaías 59

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Isaías

Chapitre 59
1 Eis que a mão do SENHOR não está encolhida, para que não possa salvar; nem o seu ouvido pesado, para que não possa ouvir.
2 Mas as iniquidades de vocês fizeram separação entre vocês e o seu Deus, e os seus pecados ocultaram de vocês o rosto dele, de modo que ele não ouvirá.
3 Pois as suas mãos estão contaminadas de sangue, e os seus dedos de iniquidade. Os seus lábios falaram mentiras. A sua língua murmura maldade.
4 Ninguém entra em juízo com justiça, e ninguém defende a sua causa com verdade. Confiam na vaidade e falam mentiras. Concebem o mal e dão à luz a iniquidade.
5 Chocam ovos de víboras e tecem teias de aranha. Aquele que comer dos seus ovos morre; e do que é esmagado irrompe uma víbora.
6 As suas teias não se tornarão roupas. Eles não se cobrirão com as suas obras. As suas obras são obras de iniquidade, e atos de violência estão em suas mãos.
7 Os seus pés correm para o mal, e eles se apressam para derramar sangue inocente. Os seus pensamentos são pensamentos de iniquidade. Desolação e destruição estão em seus caminhos.
8 Eles não conhecem o caminho da paz; e não há justiça em suas veredas. Fizeram para si caminhos tortuosos; quem quer que ande por eles não conhece a paz.
9 Portanto, a justiça está longe de nós, e a retidão não nos alcança. Procuramos por luz, mas vemos trevas; por claridade, mas andamos na escuridão.
10 Tateamos o muro como os cegos. Sim, tateamos como aqueles que não têm olhos. Tropeçamos ao meio-dia como se fosse crepúsculo. Entre os fortes, somos como homens mortos.
11 Todos nós rugimos como ursos e gememos tristemente como pombas. Procuramos por justiça, mas não há nenhuma, por salvação, mas ela está longe de nós.
12 Pois as nossas transgressões se multiplicaram diante de ti, e os nossos pecados testemunham contra nós; pois as nossas transgressões estão conosco, e quanto às nossas iniquidades, nós as conhecemos:
13 transgredindo e negando o SENHOR, e nos desviando de seguir o nosso Deus, falando opressão e revolta, concebendo e proferindo do coração palavras de falsidade.
14 A justiça é forçada a recuar, e a retidão se mantém a distância; pois a verdade caiu na rua, e a integridade não pode entrar.
15 Sim, a verdade está em falta; e aquele que se desvia do mal faz de si mesmo uma presa. O SENHOR viu isso, e desagradou-lhe que não houvesse justiça.
16 Ele viu que não havia homem algum, e espantou-se de que não houvesse intercessor. Portanto, o seu próprio braço lhe trouxe salvação; e a sua retidão o susteve.
17 Ele vestiu a retidão como uma couraça, e um capacete de salvação em sua cabeça. Ele vestiu roupas de vingança como vestimenta, e cobriu-se de zelo como um manto.
18 De acordo com as obras deles, ele retribuirá conforme o devido: ira aos seus adversários, retribuição aos seus inimigos. Ele retribuirá às ilhas o que lhes é devido.
19 Assim, eles temerão o nome do SENHOR desde o oeste, e a sua glória desde o nascente do sol; pois ele virá como uma corrente impetuosa, impelida pelo sopro do SENHOR.
20 “Um Redentor virá a Sião, e àqueles que se desviarem da desobediência em Jacó”, diz o SENHOR.
21 “Quanto a mim, esta é a minha aliança com eles”, diz o SENHOR. “O meu Espírito, que está sobre você, e as minhas palavras, que pus na sua boca, não se desviarão da sua boca, nem da boca da sua descendência, nem da boca da descendência da sua descendência”, diz o SENHOR, “desde agora e para sempre.”

Izajáš

Chapitre 59
1 Aj, neníť ukrácena ruka Hospodinova, aby nemohla zachovati, aniž jest obtíženo ucho jeho, aby nemohlo slyšeti.
2 Ale nepravosti vaše rozloučily vás s Bohem vaším, a hříchové vaši to způsobili, že skryl tvář před vámi, aby neslyšel.
3 Nebo ruce vaše jsou poškvrněné krví, a prstové vaši nepravostí; rtové vaši mluví lež, jazyk váš vynáší převrácenost.
4 Není žádného, ješto by se zasadil o spravedlnost, aniž jest kdo, ješto by zastával pravdy. Doufají v marnost, a mluví daremné věci; počínají nátisk, a rodí nepravost.
5 Vejce bazališková vyseděli, a plátna pavoukového natkali. Kdož by jedl vejce jejich, umře; pakli je roztlačí, vynikne ještěrka.
6 Plátna jejich nehodí se na roucho, aniž se odějí dílem svým; skutkové jejich skutkové nepravosti, a dílo ukrutnosti jest v rukou jejich.
7 Nohy jejich k zlému běží, a pospíchají k vylévání krve nevinné. Myšlení jejich jsou myšlení nepravá, zpuštění a setření jest na cestách jejich.
8 Cesty pokoje neznají, a není žádné spravedlnosti v šlepějích jejich. Stezky své převracejí tajně; kdožkoli po nich chodí, nemívá pokoje.
9 Protož vzdálil se od nás soud, a nedochází nás spravedlnost. Èekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme.
10 Makáme jako slepí stěnu, a jako bychom žádných očí neměli, šámáme. Urážíme se o poledni jako v soumrak, u veliké hojnosti podobni jsme mrtvým.
11 Mumleme všickni my jako nedvědi, a jako holubice ustavičně lkáme. Očekáváme na soud, ale není ho, na vysvobození, ale daleké jest od nás.
12 Nebo rozmnožena jsou přestoupení naše před tebou, a hříchové naši svědčí proti nám, poněvadž přestoupení naše jsou při nás, i nepravosti naše. Známeť to,
13 Že jsme se zpronevěřili, a lhali Hospodinu, a odvrátili se od následování Boha svého, že jsme mluvili o nátisku a odvrácení, že jsme ukládali a vynášeli z srdce slova lživá,
14 Tak že odvrácen jest nazpět soud, a spravedlnost zdaleka stojí; nebo klesla na ulici pravda, a pravost nemá průchodu.
15 Nýbrž zhynula pravda, a ten, kdož se uchyluje od zlého, loupeži bývá vydán; což vidí Hospodin, a nelíbí se to jemu, že není žádného soudu.
16 Když tedy viděl, že není žádného muže, až se užasl, že není žádného prostředníka. A protož vysvobození jemu způsobilo rámě jeho, a spravedlnost jeho sama jej zpodepřela.
17 Nebo oblékl spravedlnost jako pancíř, a lebka spasení na hlavě jeho. Oblékl se v roucho pomsty jako v sukni, a oděl se horlivostí jako pláštěm,
18 Aby podlé skutků, aby podlé nich odplacel prchlivostí protivníkům svým, odměnu nepřátelům svým, i ostrovům odplatu aby dával.
19 I budou se báti na západ jména Hospodinova, a na východu slunce slávy jeho, když se přivalí jako řeka nepřítel, jejž duch Hospodinův preč zažene.
20 Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin.
21 Tatoť pak bude smlouva má s nimi, praví Hospodin: Duch můj, kterýž jest v tobě, a slova má, kteráž jsem vložil v ústa tvá, neodejdouť od úst tvých, ani od úst semene tvého, ani od úst potomků semene tvého, praví Hospodin, od tohoto času až na věky.

Choisir un livre