Comparer
Jó 16
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jó
Chapitre 16
1
Então Jó respondeu:
2
“Eu já ouvi muitas coisas como essas.
Todos vocês são consoladores miseráveis!
3
As palavras vãs terão fim?
Ou o que os provoca a responder?
4
Eu também poderia falar como vocês.
Se a alma de vocês estivesse no lugar da minha alma,
eu poderia juntar palavras contra vocês,
e menear a cabeça para vocês,
5
mas eu os fortaleceria com a minha boca.
O consolo dos meus lábios traria alívio a vocês.
6
“Ainda que eu fale, a minha dor não diminui.
E se eu me contiver, que alívio terei?
7
Mas agora, ó Deus, tu certamente me esgotaste.
Tornaste desolada toda a minha companhia.
8
Tu me enrugaste. Isso é uma testemunha contra mim.
A minha magreza se levanta contra mim.
Ela testifica em meu rosto.
9
Ele me despedaçou em sua ira e me perseguiu.
Ele rangeu os dentes contra mim.
O meu adversário afia os seus olhos contra mim.
10
Eles escancararam a boca contra mim.
Eles me feriram no rosto com desprezo.
Eles se reúnem contra mim.
11
Deus me entrega aos ímpios,
e me lança nas mãos dos perversos.
12
Eu estava tranquilo, e ele me despedaçou.
Sim, ele me pegou pelo pescoço e me quebrou em pedaços.
Ele também me colocou como seu alvo.
13
Os seus flecheiros me cercam.
Ele fende os meus rins, e não me poupa.
Ele derrama a minha bile na terra.
14
Ele me rompe com brecha sobre brecha.
Ele corre contra mim como um gigante.
15
Eu costurei pano de saco sobre a minha pele,
e enterrei o meu chifre no pó.
16
O meu rosto está vermelho de tanto chorar.
Profundas trevas estão sobre as minhas pálpebras,
17
embora não haja violência em minhas mãos,
e a minha oração seja pura.
18
“Ó terra, não cubra o meu sangue.
Que o meu clamor não tenha lugar de descanso.
19
Mesmo agora, eis que a minha testemunha está no céu.
Aquele que responde por mim está nas alturas.
20
Os meus amigos zombam de mim.
Os meus olhos derramam lágrimas a Deus,
21
para que ele defenda o direito de um homem perante Deus,
e o de um filho do homem com o seu próximo!
22
Pois quando poucos anos tiverem passado,
eu irei pelo caminho sem volta.
Jób
Chapitre 16
1
A odpovídaje Job, řekl:
2
Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
3
Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
4
Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
5
Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
6
Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
7
Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
8
A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
9
Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
10
Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
11
Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
12
Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
13
Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
14
Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
15
Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
16
Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
17
Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
18
Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
19
Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
20
Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
21
Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
22
Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.