Comparer

Jó 17

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Jó

Chapitre 17
1 “Meu espírito está consumido. Meus dias estão extintos e a sepultura está pronta para mim.
2 Certamente há zombadores comigo. Meus olhos se fixam na provocação deles.
3 “Agora, dê um penhor. Seja o meu fiador junto a você mesmo. Quem há que apertará as mãos comigo?
4 Pois você ocultou o coração deles do entendimento, portanto, você não os exaltará.
5 Quem denuncia seus amigos por despojo, até os olhos de seus filhos desfalecerão.
6 “Mas ele me tornou um provérbio entre o povo. Eles cospem no meu rosto.
7 Meu olho também escureceu por causa da tristeza. Todos os meus membros são como uma sombra.
8 Os homens retos ficarão espantados com isso. O inocente se levantará contra o ímpio.
9 Contudo, o justo se manterá no seu caminho. Aquele que tem mãos limpas ficará cada vez mais forte.
10 Mas, quanto a todos vocês, voltem. Não encontrarei um homem sábio entre vocês.
11 Meus dias passaram. Meus planos estão desfeitos, assim como os pensamentos do meu coração.
12 Eles transformam a noite em dia, dizendo: ‘A luz está perto’, na presença das trevas.
13 Se eu buscar o Seol como minha casa, se eu estendi minha cama nas trevas,
14 se eu disse à corrupção: ‘Você é meu pai’, e ao verme: ‘Minha mãe’ e ‘Minha irmã’,
15 onde então está a minha esperança? Quanto à minha esperança, quem a verá?
16 Descerá ela comigo até as portas do Seol, ou desceremos juntos ao pó?”

Jób

Chapitre 17
1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.

Choisir un livre