Comparer
Jó 20
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jó
Chapitre 20
1
Então Zofar, o naamatita, respondeu:
2
“Portanto, os meus pensamentos me respondem,
por causa da pressa que há em mim.
3
Ouvi a repreensão que me envergonha.
O espírito do meu entendimento me responde.
4
Você não sabe disso desde os tempos antigos,
desde que o homem foi colocado na terra,
5
que o triunfo dos ímpios é breve,
e a alegria do profano dura apenas um momento?
6
Embora a sua grandeza suba até os céus,
e a sua cabeça alcance as nuvens,
7
ainda assim ele perecerá para sempre como o seu próprio excremento.
Aqueles que o viram dirão: ‘Onde ele está?’
8
Ele voará como um sonho, e não será encontrado.
Sim, ele será afugentado como uma visão da noite.
9
O olho que o viu não o verá mais,
nem o seu lugar o verá novamente.
10
Seus filhos buscarão o favor dos pobres.
Suas mãos devolverão a sua riqueza.
11
Seus ossos estão cheios do vigor da sua juventude,
mas a juventude se deitará com ele no pó.
12
“Embora a maldade seja doce na sua boca,
embora ele a esconda debaixo da sua língua,
13
embora ele a poupe, e não a deixe ir,
mas a retenha ainda em sua boca,
14
contudo a sua comida se transforma em suas entranhas.
É veneno de cobra dentro dele.
15
Ele engoliu riquezas, e as vomitará de novo.
Deus as expulsará do seu ventre.
16
Ele sugará veneno de cobra.
A língua da víbora o matará.
17
Ele não olhará para os rios,
para as correntes que fluem mel e manteiga.
18
Ele devolverá aquilo pelo qual trabalhou, e não o engolirá.
Ele não se alegrará de acordo com os bens que adquiriu.
19
Pois ele oprimiu e desamparou os pobres.
Ele tomou violentamente uma casa, e não a edificará.
20
“Porque ele não conheceu tranquilidade em seu íntimo,
ele não salvará nada daquilo em que se deleita.
21
Não sobrou nada que ele não devorasse,
portanto a sua prosperidade não durará.
22
Na plenitude da sua fartura, a angústia o alcançará.
A mão de todos os que estão na miséria virá sobre ele.
23
Quando ele estiver prestes a encher o seu ventre, Deus lançará sobre ele o furor da sua ira.
Ela choverá sobre ele enquanto estiver comendo.
24
Ele fugirá da arma de ferro.
A flecha de bronze o atravessará.
25
Ele a arranca, e ela sai do seu corpo.
Sim, a ponta reluzente sai do seu fígado.
Terrores vêm sobre ele.
26
Toda a escuridão está reservada para os seus tesouros.
Um fogo não atiçado o devorará.
Ele consumirá o que sobrar em sua tenda.
27
Os céus revelarão a sua iniquidade.
A terra se levantará contra ele.
28
As riquezas da sua casa desaparecerão.
Elas serão arrastadas no dia da sua ira.
29
Esta é a porção do homem ímpio da parte de Deus,
a herança que lhe foi designada por Deus.”
Jób
Chapitre 20
1
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.