Comparer

Jó 34

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Jó

Chapitre 34
1 Além disso, Eliú respondeu:
2 “Ouçam as minhas palavras, vocês, homens sábios. Deem ouvidos a mim, vocês que têm conhecimento.
3 Pois o ouvido prova as palavras, como o paladar saboreia a comida.
4 Escolhamos para nós o que é justo. Conheçamos entre nós mesmos o que é bom.
5 Pois Jó disse: ‘Eu sou justo, e Deus tirou o meu direito.
6 Apesar do meu direito, sou considerado mentiroso. Minha ferida é incurável, embora eu não tenha cometido transgressão.’
7 Que homem é como Jó, que bebe a zombaria como água,
8 que anda em companhia dos que praticam a iniquidade, e caminha com homens ímpios?
9 Pois ele disse: ‘De nada aproveita ao homem deleitar-se em Deus.’
10 “Portanto, escutem-me, vocês, homens de entendimento: longe de Deus o praticar a maldade, e do Todo-Poderoso o cometer iniquidade.
11 Pois ele retribuirá ao homem segundo as suas obras, e fará com que cada um receba de acordo com os seus caminhos.
12 Sim, com certeza, Deus não agirá com maldade, nem o Todo-Poderoso perverterá a justiça.
13 Quem o encarregou da terra? Ou quem o designou sobre o mundo inteiro?
14 Se ele voltasse o seu coração para si mesmo, se recolhesse para si o seu espírito e o seu fôlego,
15 toda a carne pereceria juntamente, e o homem voltaria ao pó.
16 “Se agora você tem entendimento, ouça isto. Escute a voz das minhas palavras.
17 Acaso poderia governar aquele que odeia a justiça? Você condenaria aquele que é justo e poderoso,
18 que diz a um rei: ‘Vil!’ ou aos nobres: ‘Ímpios!’?
19 Ele não mostra parcialidade para com os príncipes, nem favorece o rico mais do que o pobre, pois todos eles são obra de suas mãos.
20 Em um momento eles morrem, até mesmo à meia-noite. O povo é abalado e passa. Os poderosos são levados sem a intervenção de mãos.
21 “Pois os seus olhos estão sobre os caminhos do homem. Ele vê todos os seus passos.
22 Não há trevas, nem densa escuridão, onde os que praticam a iniquidade possam se esconder.
23 Pois ele não precisa examinar o homem por mais tempo, para que este compareça diante de Deus em julgamento.
24 Ele despedaça os poderosos de maneiras insondáveis, e coloca outros em seu lugar.
25 Portanto, ele toma conhecimento das obras deles. Ele os derruba de noite, de modo que são destruídos.
26 Ele os castiga como homens ímpios à vista de todos;
27 porque se desviaram de segui-lo, e não deram atenção a nenhum dos seus caminhos,
28 de modo que fizeram o clamor do pobre chegar até ele. Ele ouviu o clamor dos aflitos.
29 Quando ele dá tranquilidade, quem então pode condenar? Quando ele esconde o seu rosto, quem então pode vê-lo? Ele está sobre uma nação ou sobre um homem da mesma forma,
30 para que o homem ímpio não reine, e para que não haja quem seja um laço para o povo.
31 “Pois alguém já disse a Deus: ‘Sou culpado, mas não ofenderei mais.
32 Ensina-me o que eu não vejo. Se cometi iniquidade, não o farei mais’?
33 Acaso a recompensa dele deve ser como você deseja, para que você a recuse? Pois você deve escolher, e não eu. Portanto, fale o que você sabe.
34 Homens de entendimento me dirão, sim, todo homem sábio que me ouve:
35 ‘Jó fala sem conhecimento. Suas palavras são sem sabedoria.’
36 Quem dera Jó fosse provado até o fim, porque ele responde como os homens ímpios.
37 Pois ele acrescenta rebelião ao seu pecado. Ele bate palmas entre nós, e multiplica as suas palavras contra Deus.”

Jób

Chapitre 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

Choisir un livre