Comparer
Jó 38
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jó
Chapitre 38
1
Então o SENHOR respondeu a Jó do meio do redemoinho:
2
“Quem é este que obscurece o conselho
com palavras sem conhecimento?
3
Prepare-se como homem,
pois eu lhe farei perguntas, e você me responderá!
4
“Onde você estava quando lancei os fundamentos da terra?
Declare-me, se você tem entendimento.
5
Quem determinou as suas medidas, se é que você sabe?
Ou quem estendeu a linha de medir sobre ela?
6
Sobre o que os seus fundamentos foram firmados?
Ou quem assentou a sua pedra angular,
7
quando as estrelas da manhã cantavam juntas,
e todos os filhos de Deus davam gritos de alegria?
8
“Ou quem encerrou o mar com portas,
quando ele irrompeu do ventre,
9
quando fiz das nuvens a sua vestimenta,
e o envolvi em densa escuridão,
10
tracei para ele o meu limite,
coloquei trancas e portas,
11
e disse: ‘Você pode vir até aqui, mas não além disso.
Aqui pararão as suas ondas orgulhosas’?
12
“Você já deu ordens à manhã em seus dias,
e fez a alva conhecer o seu lugar,
13
para que ela pudesse agarrar as extremidades da terra,
e sacudir dela os ímpios?
14
Ela se transforma como o barro sob o selo,
e se apresenta como uma vestimenta.
15
Dos ímpios, a sua luz é retida.
O braço levantado é quebrado.
16
“Você já entrou nas nascentes do mar?
Ou já caminhou pelas profundezas do abismo?
17
As portas da morte já foram reveladas a você?
Ou você já viu as portas da sombra da morte?
18
Você já compreendeu a terra em sua largura?
Declare, se você sabe tudo isso.
19
“Qual é o caminho para a morada da luz?
Quanto às trevas, onde é o seu lugar,
20
para que você as conduza ao seu limite,
e para que você discirna os caminhos para a sua casa?
21
Certamente você sabe, pois você já havia nascido então,
e o número dos seus dias é grande!
22
Você já entrou nos depósitos da neve,
ou já viu os armazéns do granizo,
23
que eu reservei para o tempo da angústia,
para o dia da batalha e da guerra?
24
Por qual caminho se distribui o relâmpago,
ou o vento leste se espalha sobre a terra?
25
Quem abriu um canal para as águas da enchente,
ou o caminho para a tempestade de trovões,
26
para fazer chover sobre uma terra onde não há ninguém,
sobre o deserto, no qual não há homem algum,
27
para saciar a terra devastada e desolada,
e fazer brotar a tenra relva?
28
Acaso a chuva tem pai?
Ou quem gera as gotas de orvalho?
29
De qual ventre saiu o gelo?
Quem deu à luz a geada cinzenta do céu?
30
As águas se tornam duras como pedra,
quando a superfície do abismo se congela.
31
“Você pode atar o aglomerado das Plêiades,
ou soltar as cordas de Órion?
32
Você pode fazer sair as constelações na sua estação?
Ou pode guiar a Ursa com os seus filhotes?
33
Você conhece as leis dos céus?
Pode estabelecer o seu domínio sobre a terra?
34
“Você pode levantar a sua voz até as nuvens,
para que a abundância de águas o cubra?
35
Você pode enviar os relâmpagos, para que eles partam?
Eles lhe dizem: ‘Aqui estamos’?
36
Quem colocou sabedoria no íntimo?
Ou quem deu entendimento à mente?
37
Quem pode contar as nuvens com sabedoria?
Ou quem pode despejar os cântaros do céu,
38
quando o pó se transforma em uma massa,
e os torrões de terra se apegam uns aos outros?
39
“Você pode caçar a presa para a leoa,
ou satisfazer o apetite dos leões jovens,
40
quando eles se agacham em seus covis,
e ficam à espreita nos matagais?
41
Quem provê para o corvo a sua presa,
quando os seus filhotes clamam a Deus,
e andam errantes por falta de comida?
Jób
Chapitre 38
1
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?