Comparer

Jó 38

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Jó

Chapitre 38
1 Então o SENHOR respondeu a Jó do meio do redemoinho:
2 “Quem é este que obscurece o conselho com palavras sem conhecimento?
3 Prepare-se como homem, pois eu lhe farei perguntas, e você me responderá!
4 “Onde você estava quando lancei os fundamentos da terra? Declare-me, se você tem entendimento.
5 Quem determinou as suas medidas, se é que você sabe? Ou quem estendeu a linha de medir sobre ela?
6 Sobre o que os seus fundamentos foram firmados? Ou quem assentou a sua pedra angular,
7 quando as estrelas da manhã cantavam juntas, e todos os filhos de Deus davam gritos de alegria?
8 “Ou quem encerrou o mar com portas, quando ele irrompeu do ventre,
9 quando fiz das nuvens a sua vestimenta, e o envolvi em densa escuridão,
10 tracei para ele o meu limite, coloquei trancas e portas,
11 e disse: ‘Você pode vir até aqui, mas não além disso. Aqui pararão as suas ondas orgulhosas’?
12 “Você já deu ordens à manhã em seus dias, e fez a alva conhecer o seu lugar,
13 para que ela pudesse agarrar as extremidades da terra, e sacudir dela os ímpios?
14 Ela se transforma como o barro sob o selo, e se apresenta como uma vestimenta.
15 Dos ímpios, a sua luz é retida. O braço levantado é quebrado.
16 “Você já entrou nas nascentes do mar? Ou já caminhou pelas profundezas do abismo?
17 As portas da morte já foram reveladas a você? Ou você já viu as portas da sombra da morte?
18 Você já compreendeu a terra em sua largura? Declare, se você sabe tudo isso.
19 “Qual é o caminho para a morada da luz? Quanto às trevas, onde é o seu lugar,
20 para que você as conduza ao seu limite, e para que você discirna os caminhos para a sua casa?
21 Certamente você sabe, pois você já havia nascido então, e o número dos seus dias é grande!
22 Você já entrou nos depósitos da neve, ou já viu os armazéns do granizo,
23 que eu reservei para o tempo da angústia, para o dia da batalha e da guerra?
24 Por qual caminho se distribui o relâmpago, ou o vento leste se espalha sobre a terra?
25 Quem abriu um canal para as águas da enchente, ou o caminho para a tempestade de trovões,
26 para fazer chover sobre uma terra onde não há ninguém, sobre o deserto, no qual não há homem algum,
27 para saciar a terra devastada e desolada, e fazer brotar a tenra relva?
28 Acaso a chuva tem pai? Ou quem gera as gotas de orvalho?
29 De qual ventre saiu o gelo? Quem deu à luz a geada cinzenta do céu?
30 As águas se tornam duras como pedra, quando a superfície do abismo se congela.
31 “Você pode atar o aglomerado das Plêiades, ou soltar as cordas de Órion?
32 Você pode fazer sair as constelações na sua estação? Ou pode guiar a Ursa com os seus filhotes?
33 Você conhece as leis dos céus? Pode estabelecer o seu domínio sobre a terra?
34 “Você pode levantar a sua voz até as nuvens, para que a abundância de águas o cubra?
35 Você pode enviar os relâmpagos, para que eles partam? Eles lhe dizem: ‘Aqui estamos’?
36 Quem colocou sabedoria no íntimo? Ou quem deu entendimento à mente?
37 Quem pode contar as nuvens com sabedoria? Ou quem pode despejar os cântaros do céu,
38 quando o pó se transforma em uma massa, e os torrões de terra se apegam uns aos outros?
39 “Você pode caçar a presa para a leoa, ou satisfazer o apetite dos leões jovens,
40 quando eles se agacham em seus covis, e ficam à espreita nos matagais?
41 Quem provê para o corvo a sua presa, quando os seus filhotes clamam a Deus, e andam errantes por falta de comida?

Jób

Chapitre 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?

Choisir un livre