Comparer
Jó 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jó
Chapitre 4
1
Então Elifaz, o temanita, respondeu:
2
“Se alguém se aventurar a falar com você, você se aborrecerá?
Mas quem pode se conter de falar?
3
Eis que você instruiu a muitos,
você fortaleceu as mãos fracas.
4
Suas palavras ampararam aquele que estava caindo,
você firmou os joelhos vacilantes.
5
Mas agora que isso chega a você, você desfalece.
Toca em você, e você fica perturbado.
6
Não é a sua piedade a sua confiança?
Não é a integridade dos seus caminhos a sua esperança?
7
“Lembre-se, agora, quem jamais pereceu sendo inocente?
Ou onde os retos foram destruídos?
8
Segundo o que tenho visto, aqueles que lavram a iniquidade
e semeiam a aflição, colhem o mesmo.
9
Pelo sopro de Deus eles perecem.
Pela rajada da sua ira eles são consumidos.
10
O rugido do leão,
e a voz do leão feroz,
os dentes dos leõezinhos, são quebrados.
11
O leão velho perece por falta de presa.
Os filhotes da leoa são espalhados.
12
“Ora, algo me foi trazido em segredo.
Meu ouvido recebeu um sussurro disso.
13
Em pensamentos vindos das visões da noite,
quando o sono profundo cai sobre os homens,
14
o medo e o tremor vieram sobre mim,
o que fez todos os meus ossos estremecerem.
15
Então um espírito passou diante do meu rosto.
Os pelos do meu corpo se arrepiaram.
16
Ele parou, mas eu não consegui discernir a sua aparência.
Um vulto estava diante dos meus olhos.
Houve silêncio, e então ouvi uma voz, dizendo:
17
‘Pode o homem mortal ser mais justo do que Deus?
Pode um homem ser mais puro do que o seu Criador?
18
Eis que ele não confia em seus servos.
Ele acusa os seus anjos de erro.
19
Quanto mais aqueles que habitam em casas de barro,
cujo alicerce está no pó,
que são esmagados diante da traça!
20
Entre a manhã e a tarde eles são destruídos.
Eles perecem para sempre sem que ninguém perceba.
21
A corda de sua tenda não é arrancada de dentro deles?
Eles morrem, e isso sem sabedoria.’
Jób
Chapitre 4
1
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.