Comparer

João 13

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

João

Chapitre 13
1 Ora, antes da festa da Páscoa, Jesus sabia que havia chegado a sua hora de passar deste mundo para o Pai. Ele havia amado os seus que estavam no mundo e os amou até o fim.
2 Durante a ceia, o diabo já havia posto no coração de Judas Iscariotes, filho de Simão, a intenção de traí-lo,
3 Jesus, sabendo que o Pai tinha dado todas as coisas em suas mãos, e que viera de Deus e ia para Deus,
4 levantou-se da ceia e tirou as suas vestes exteriores. Ele pegou uma toalha e a enrolou ao redor da cintura.
5 Depois derramou água na bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha que estava presa à sua cintura.
6 Então ele chegou a Simão Pedro. Ele lhe disse: “Senhor, você vai lavar os meus pés?”
7 Jesus lhe respondeu: “Você não sabe o que estou fazendo agora, mas entenderá mais tarde.”
8 Pedro lhe disse: “Você nunca lavará os meus pés!” Jesus lhe respondeu: “Se eu não o lavar, você não tem parte comigo.”
9 Simão Pedro lhe disse: “Senhor, não apenas os meus pés, mas também as minhas mãos e a minha cabeça!”
10 Jesus lhe disse: “Aquele que já se banhou só precisa lavar os pés, pois está completamente limpo. Vocês estão limpos, mas não todos.”
11 Pois ele sabia quem o trairia; por isso disse: “Nem todos vocês estão limpos.”
12 Então, quando ele terminou de lavar os pés deles, vestiu novamente sua veste exterior e sentou-se outra vez, e lhes disse: “Vocês sabem o que eu lhes fiz?
13 Vocês me chamam de ‘Mestre’ e ‘Senhor’. E têm razão, pois de fato sou.
14 Se eu, então, o Senhor e o Mestre, lavei os pés de vocês, vocês também devem lavar os pés uns dos outros.
15 Pois eu lhes dei um exemplo, para que vocês também façam como eu lhes fiz.
16 Em verdade, em verdade lhes digo: um servo não é maior do que o seu senhor, nem o enviado é maior do que aquele que o enviou.
17 Se vocês sabem estas coisas, são bem-aventurados se as praticarem.
18 Não falo a respeito de todos vocês. Eu sei a quem escolhi; mas para que a Escritura se cumpra: ‘Aquele que come pão comigo levantou contra mim o seu calcanhar.’
19 Desde agora, eu lhes digo antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que eu sou.
20 Em verdade, em verdade lhes digo: quem recebe aquele que eu enviar, recebe a mim; e quem me recebe, recebe aquele que me enviou.”
21 Quando Jesus disse isso, ficou profundamente angustiado em espírito e declarou: “Em verdade, em verdade lhes digo que um de vocês me trairá.”
22 Os discípulos olhavam uns para os outros, perplexos, sem saber de quem ele falava.
23 Um dos seus discípulos, a quem Jesus amava, estava à mesa, reclinado no peito de Jesus.
24 Simão Pedro, portanto, fez-lhe um sinal e disse-lhe: “Diga-nos quem é aquele de quem ele fala.”
25 Ele, reclinando-se, assim como estava, no peito de Jesus, perguntou-lhe: “Senhor, quem é?”
26 Jesus, portanto, respondeu: “É aquele a quem eu der este pedaço de pão depois de molhá-lo.” Então, molhou o pedaço de pão e o deu a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Depois que Judas recebeu o pedaço de pão, Satanás entrou nele. Então Jesus lhe disse: “O que você vai fazer, faça depressa.”
28 Ora, ninguém à mesa sabia por que ele lhe dissera isso.
29 Pois alguns pensavam que, como Judas tinha a bolsa de dinheiro, Jesus lhe dissera: “Compre o que precisamos para a festa”, ou que ele deveria dar algo aos pobres.
30 Depois de receber o pedaço de pão, ele saiu imediatamente. Era noite.
31 Quando ele saiu, Jesus disse: “Agora o Filho do Homem foi glorificado, e Deus foi glorificado nele.
32 Se Deus foi glorificado nele, Deus também o glorificará em si mesmo, e o glorificará imediatamente.
33 Filhinhos, estarei com vocês por mais um pouco de tempo. Vocês me buscarão, e como eu disse aos judeus: ‘Para onde eu vou, vocês não podem ir’, agora também digo a vocês.
34 Um novo mandamento lhes dou: que vocês se amem uns aos outros. Assim como eu os amei, que vocês também se amem uns aos outros.
35 Nisto todos saberão que vocês são meus discípulos, se tiverem amor uns pelos outros.”
36 Simão Pedro lhe disse: “Senhor, para onde vais?” Jesus respondeu: “Para onde eu vou, você não pode me seguir agora, mas me seguirá depois.”
37 Pedro lhe disse: “Senhor, por que não posso te seguir agora? Eu darei a minha vida por ti.”
38 Jesus lhe respondeu: “Você dará a sua vida por mim? Em verdade, em verdade lhe digo: o galo não cantará até que você me negue três vezes.

Jan

Chapitre 13
1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)
3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19 Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27 A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

Choisir un livre