Comparer
João 20
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
João
Chapitre 20
1
No primeiro dia da semana, Maria Madalena foi de manhã bem cedo, quando ainda estava escuro, ao sepulcro, e viu que a pedra tinha sido tirada do sepulcro.
2
Então ela correu até Simão Pedro e o outro discípulo a quem Jesus amava, e lhes disse: “Tiraram o Senhor do sepulcro, e não sabemos onde o colocaram!”
3
Então Pedro e o outro discípulo saíram e foram em direção ao sepulcro.
4
Os dois corriam juntos. O outro discípulo correu mais rápido que Pedro e chegou primeiro ao sepulcro.
5
Inclinando-se e olhando para dentro, viu os panos de linho ali deitados; contudo, não entrou.
6
Simão Pedro chegou logo depois e entrou no sepulcro. Ele viu os panos de linho deitados,
7
e o lenço que estivera sobre a cabeça dele, não deitado com os panos de linho, mas enrolado num lugar à parte.
8
Então o outro discípulo, que havia chegado primeiro ao sepulcro, também entrou, viu e creu.
9
Pois ainda não haviam compreendido a Escritura, de que ele devia ressuscitar dentre os mortos.
10
Então os discípulos voltaram para as suas casas.
11
Mas Maria estava em pé, do lado de fora, junto ao sepulcro, chorando. Enquanto chorava, ela se inclinou e olhou para dentro do sepulcro,
12
e viu dois anjos vestidos de branco sentados, um à cabeceira e outro aos pés, onde o corpo de Jesus havia sido deitado.
13
Eles lhe perguntaram: “Mulher, por que você está chorando?” Ela lhes disse: “Porque levaram o meu Senhor, e não sei onde o colocaram.”
14
Depois de dizer isso, ela se virou e viu Jesus em pé, mas não sabia que era Jesus.
15
Jesus lhe disse: “Mulher, por que você está chorando? A quem você procura?” Ela, supondo que ele fosse o jardineiro, disse-lhe: “Senhor, se o senhor o levou, diga-me onde o colocou, e eu o levarei.”
16
Jesus lhe disse: “Maria.” Ela se virou e lhe disse: “Raboni!” que quer dizer: “Mestre!”
17
Jesus lhe disse: “Não me segure, pois ainda não subi para meu Pai; mas vá para meus irmãos e diga-lhes: ‘Estou subindo para meu Pai e Pai de vocês, meu Deus e Deus de vocês.’”
18
Maria Madalena foi e anunciou aos discípulos que tinha visto o Senhor, e que ele lhe tinha dito estas coisas.
19
Ao cair da tarde daquele dia, o primeiro dia da semana, os discípulos estavam reunidos com as portas trancadas, por medo dos judeus. Jesus chegou, pôs-se no meio deles e lhes disse: “Paz seja com vocês.”
20
Depois de dizer isso, ele lhes mostrou as suas mãos e o seu lado. Os discípulos, então, se alegraram ao ver o Senhor.
21
Jesus, pois, lhes disse novamente: “Paz seja com vocês. Assim como o Pai me enviou, eu também os envio.”
22
Depois de dizer isso, soprou sobre eles e lhes disse: “Recebam o Espírito Santo!
23
Se vocês perdoarem os pecados de alguém, eles lhes são perdoados. Se vocês retiverem os pecados de alguém, eles são retidos.”
24
Mas Tomé, um dos doze, chamado Dídimo, não estava com eles quando Jesus veio.
25
Os outros discípulos, portanto, lhe disseram: “Vimos o Senhor!” Mas ele lhes disse: “A menos que eu veja nas suas mãos a marca dos cravos, e coloque o meu dedo na marca dos cravos, e coloque a minha mão no seu lado, de forma alguma crerei.”
26
Oito dias depois, os seus discípulos estavam novamente dentro de casa, e Tomé estava com eles. Jesus veio, embora as portas estivessem trancadas, pôs-se no meio deles e disse: “Paz seja com vocês.”
27
Então ele disse a Tomé: “Coloque o seu dedo aqui, e veja as minhas mãos. Estenda a sua mão, e coloque-a no meu lado. Não seja incrédulo, mas crente.”
28
Tomé lhe respondeu: “Senhor meu e Deus meu!”
29
Jesus lhe disse: “Porque você me viu, você creu. Bem-aventurados os que não viram e creram.”
30
Jesus, pois, operou muitos outros sinais na presença de seus discípulos, os quais não estão escritos neste livro;
31
mas estes foram escritos para que vocês creiam que Jesus é o Cristo, o Filho de Deus, e para que, crendo, tenham vida em seu nome.
Jan
Chapitre 20
1
První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.
2
I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili.
3
Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu.
4
I běželi oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prve k hrobu.
5
A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.
6
Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,
7
A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.
8
Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prve přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil.
9
Nebo ještě neznali Písma, že měl Kristus z mrtvých vstáti.
10
I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prve byli.
11
Ale Maria stála u hrobu vně, plačici. A když plakala, naklonila se do hrobu.
12
A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.
13
Kteřížto řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.
14
To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.
15
Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.
16
Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, jenž se vykládá: Mistře.
17
Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.
18
I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl.
19
Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.
20
A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.
21
Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.
22
To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.
23
Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou.
24
Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.
25
I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. A on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.
26
A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám.
27
Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící.
28
I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj.
29
Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.
30
Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této.
31
Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život věčný měli ve jménu jeho.