Comparer
João 21
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
João
Chapitre 21
1
Depois destas coisas, Jesus se manifestou novamente aos discípulos junto ao mar de Tiberíades. Ele se manifestou desta maneira.
2
Simão Pedro, Tomé, chamado Dídimo, Natanael, de Caná da Galileia, os filhos de Zebedeu, e outros dois de seus discípulos estavam juntos.
3
Simão Pedro lhes disse: “Vou pescar.” Eles lhe disseram: “Nós também vamos com você.” Eles saíram imediatamente e entraram no barco. Naquela noite, não pescaram nada.
4
Mas, quando o dia já havia clareado, Jesus estava na praia; contudo, os discípulos não sabiam que era Jesus.
5
Jesus, pois, lhes disse: “Filhos, vocês têm algo para comer?” Eles lhe responderam: “Não.”
6
Ele lhes disse: “Lancem a rede do lado direito do barco, e vocês encontrarão.” Eles a lançaram, pois, e já não conseguiam puxá-la por causa da grande quantidade de peixes.
7
Aquele discípulo, pois, a quem Jesus amava, disse a Pedro: “É o Senhor!” Então, quando Simão Pedro ouviu que era o Senhor, vestiu sua capa (pois estava nu), e lançou-se ao mar.
8
Mas os outros discípulos vieram no barquinho (pois não estavam longe da terra, mas a cerca de duzentos côvados de distância), arrastando a rede cheia de peixes.
9
Assim, quando desceram em terra, viram ali uma fogueira de brasas, com peixe e pão colocados sobre ela.
10
Jesus lhes disse: “Tragam alguns dos peixes que vocês acabaram de pescar.”
11
Simão Pedro subiu e puxou a rede para a terra, cheia de cento e cinquenta e três grandes peixes. E, embora fossem tantos, a rede não se rompeu.
12
Jesus lhes disse: “Venham tomar o café da manhã!” Nenhum dos discípulos ousava perguntar-lhe: “Quem é você?”, sabendo que era o Senhor.
13
Então Jesus veio, tomou o pão e deu a eles, e da mesma forma o peixe.
14
Esta já foi a terceira vez que Jesus se manifestou aos seus discípulos depois de ter ressuscitado dentre os mortos.
15
Então, quando terminaram de tomar o café da manhã, Jesus disse a Simão Pedro: “Simão, filho de Jonas, você me ama mais do que estes?” Ele lhe disse: “Sim, Senhor; tu sabes que eu tenho carinho por ti.” Ele lhe disse: “Alimente os meus cordeiros.”
16
Ele lhe disse novamente, pela segunda vez: “Simão, filho de Jonas, você me ama?” Ele lhe disse: “Sim, Senhor; tu sabes que eu tenho carinho por ti.” Ele lhe disse: “Pastoreie as minhas ovelhas.”
17
Ele lhe disse pela terceira vez: “Simão, filho de Jonas, você tem carinho por mim?” Pedro entristeceu-se porque ele lhe perguntou pela terceira vez: “Você tem carinho por mim?” Ele lhe disse: “Senhor, tu sabes todas as coisas. Tu sabes que eu tenho carinho por ti.” Jesus lhe disse: “Alimente as minhas ovelhas.
18
Em verdade, em verdade lhe digo: quando você era jovem, você mesmo se vestia e andava por onde queria. Mas, quando for velho, você estenderá as suas mãos, e outro o vestirá e o levará para onde você não quer ir.”
19
Ora, ele disse isso para significar com que tipo de morte ele glorificaria a Deus. Depois de dizer isso, disse-lhe: “Siga-me.”
20
Então Pedro, virando-se, viu que o seguia aquele discípulo a quem Jesus amava, o mesmo que também havia se reclinado junto ao peito de Jesus na ceia e perguntado: “Senhor, quem é que vai te trair?”
21
Pedro, vendo-o, disse a Jesus: “Senhor, e quanto a este homem?”
22
Jesus lhe disse: “Se eu desejo que ele fique até que eu venha, o que isso importa a você? Você, siga-me.”
23
Esta palavra, portanto, espalhou-se entre os irmãos de que aquele discípulo não morreria. Contudo, Jesus não lhe disse que ele não morreria, mas: “Se eu desejo que ele fique até que eu venha, o que isso importa a você?”
24
Este é o discípulo que dá testemunho destas coisas e que as escreveu. Sabemos que o seu testemunho é verdadeiro.
25
Há também muitas outras coisas que Jesus fez, as quais, se fossem todas escritas, suponho que nem mesmo o mundo inteiro teria espaço para os livros que seriam escritos.
Jan
Chapitre 21
1
Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. A zjevil se takto:
2
Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva.
3
Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.
4
A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl.
5
Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme.
6
On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb.
7
I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moře.
8
Jiní také učedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce sít plnou ryb.
9
A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb.
10
Řekl jim Ježíš: Přineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní.
11
Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít.
12
Řekl jim Ježíš: Pojďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest.
13
I přišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též.
14
To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých.
15
A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášův, miluješ-li mne více nežli tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.
16
Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.
17
Řekl jemu po třetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu řekl po třetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.
18
Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš.
19
To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Pojď za mnou.
20
I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?
21
Toho viděv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento?
22
Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou.
23
I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. A neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale řekl: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?
24
Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho.
25
Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.